Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bylo to dost symbolické. V úterý do Kyjeva, na čtvrté výročí odhalení ruského masakru v Buči, dorazili unijní ministři zahraničí nebo jejich náměstci. Chyběl zástupce jediné země: Maďarska.
Budapešť se v úterý také jako jediná nepřipojila k prohlášení o „plné zodpovědnosti“ Ruska za porušení mezinárodního práva, včetně agrese a válečných zločinů.
Ve stejný den na šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa „praskla“ konkrétní nahrávka, která potvrzuje, že udržoval přímou linku s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Řešil s ním konkrétní kroky, jak oslabit unijní sankce a politiku vůči ruské agresi.
Nahrávky, které zveřejnil server The Insider, zachycují rozhovory, v nichž Szijjártó mluví o snaze dostat ze sankčních seznamů vybrané ruské oligarchy a firmy, případně blokovat další opatření.
Szijjártó nabízí Moskvě pomoc a ujišťuje ji, že se pokusí prosadit její zájmy přímo v Bruselu. Nejde přitom o obecné politické postoje, ale o konkrétní koordinaci kroků mezi členským státem EU a Kremlem.
„Dá se to vnímat jako činnost, která ohrožuje bezpečnost státu nebo mezinárodních organizací, jejichž je Maďarsko členem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Szijjártó mluví o „propagandistické kampani“ a tvrdí, že pouze hájí maďarské národní zájmy, zejména v oblasti energetiky. Samotné nahrávky ani jejich autenticitu ale detailně nevysvětlil.
Z uniklých telefonátů vyplývá, že Péter Szijjártó nejenže komunikoval s Moskvou, ale aktivně vycházel vstříc ruským požadavkům v otázce sankcí a dalších záležitostech. Pokud maďarský ministr sdílí interní informace EU s Moskvou, dá se Maďarsku ještě věřit jako partnerovi?
Myslím si, že nedá. Zároveň od spousty politických představitelů jiných členských států zaznělo, že to vlastně není až tak překvapivé a že je to jen důkaz něčeho, o čem už tušili, že probíhá. To, že Maďarsku ostatní partneři nevěří, není něco nového. Rozhodně je to ale závažná věc.
O jiné konverzaci mezi Szijjártóem a Lavrovem se už psalo dřív, teď je ale poprvé venku audiozáznam. Podle investigativců z komunikace vyplývá, že nejde jen o jiný názor na Rusko, ale spíš o kolaboraci. Maďarský opozičník Péter Magyar dokonce mluví o podezření ze zrady. Jaký má podle vás být pohled Evropy?
Myslím, že se to dá klasifikovat jako činnost, která nějakým způsobem ohrožuje bezpečnost Maďarska. Jeho trestní řád obsahuje paragrafy o poškozování bezpečnosti státu spoluprací s cizí mocí. V tomhle případě Péter Szijjártó může ohrožovat buď bezpečnost Maďarska, nebo i bezpečnost mezinárodních organizací, jejichž je Maďarsko členem, včetně Evropské unie.
Maďarsko už podobný případ řešilo. Europoslanec Béla Kovács byl odsouzen za spolupráci s ruskou rozvědkou. Vznikla pak legislativa, která umožňuje trestat poškozování zájmů EU.
Takže v případě prohry Fideszu může mít Péter Szijjártó problémy se zákonem?
Může, ale asi na ně nebude čekat v Maďarsku. Dá se čekat, že by ze země odjel, klidně i do Ruska.
A není tohle tedy definice trojského koně uvnitř EU?
S tímhle přirovnáním váhám, protože mýtus o trojském koni spočívá v tom, že vojáci byli uvnitř schovaní. Jenže Orbánova vláda se sympatiemi k Rusku netají.
Obecně se tušilo, že s Ruskem záležitosti řeší, ale ze zveřejněných nahrávek vyplývá, že Péter Szijjártó Sergeji Lavrovovi přímo nadbíhá. Snaží se s ním vyladit, jak nejlépe odůvodnit požadavek na stažení určitých lidí ze sankčních seznamů.
Není to klasický trojský kůň. Orbánova vláda se svými postoji netají. Navenek mluví o suverenitě a národních zájmech, jenže nahrávky ukazují jinou realitu - aktivní prosazování ruských zájmů uvnitř Evropské unie.
V EU se o „problému Orbán“ dlouhodobě ví, silná odpověď ale nepřišla. Proč? Bojí se Brusel, že by to spustilo proces „huxitu“, čili odchodu Maďarska z Unie?
Orbán o odchod z EU rozhodně nestojí. Tvrdí, že chce alternativu pro Evropu, a ne alternativu k Evropě.
Evropská unie nemá Maďarsko jak vyloučit. V úvahu připadá jen článek 7, který může v úplně nejzazší variantě zbavit stát některých hlasovacích práv, ale to je běh na dlouhou trať a běží už osm let.
Aktuálně se procedura nachází ve fázi, ve které by stačil hlas čtyř pětin členských států k tomu, aby se konstatovalo, že v Maďarsku existuje riziko poškození hodnot EU. Jenže ani k tomuto se státy nejsou schopné odhodlat, natož postoupit až do nejzazší fáze. Pro postup proti Maďarsku by byl potřebný i hlas Slovenska, čili Roberta Fica. Aktuálně se i u Česka těžko odhaduje, kam by se Andrej Babiš přiklonil.
Takže nástroje EU jsou vlastně bezzubé, protože závisejí na souladu členských států?
Pokud by to prošlo, Maďarsko by se nemohlo podílet na rozhodování o podobě EU. Samozřejmě by se ale vedla velká debata o tom, o jaká konkrétní hlasovací práva by Budapešť měla přijít. V rámci aktuálních možností by to byl nejschůdnější postup.
O čem si v létě 2024 telefonovali Lavrov se Szijjártóem?
Server Politico nedávno napsal, že už teď se Budapešť v Bruselu obchází. Probíhá sice jednání 27 států, ale pak se konají ještě schůzky v jiných formátech bez účasti Maďarska, kde se řeší věci, které „maďarské uši“ nemají slyšet. Nerozpadá se tam fakticky princip a jednota EU?
Ano, do určité míry se ten princip skutečně rozpadá. A paradoxně je to i důsledek politiky Viktora Orbána, který velmi názorně ukázal slabiny principů, na nichž je Evropská unie postavená.
Unie totiž dlouho fungovala na předpokladu, že členské státy sdílejí alespoň základní pohled na svět, třeba že Rusko je agresor, když napadne Ukrajinu, a že jednají v dobré víře. To dnes přestává platit.
Orbán samozřejmě není první, kdo v EU prosazuje vlastní národní zájmy. To dělají všichni. Jenže on to posunul mnohem dál - do situace, kdy Maďarsko Unii spíš využívá, než aby k ní přispívalo.
Právě kvůli tomu se vytrácí důvěra. Formálně zůstává jednota zachovaná, ale reálně se část agendy přesouvá mimo stůl, kde Maďarsko sedí. EU funguje dál, ale už ne jako jeden celek.
Je maďarská spolupráce s Ruskem politikou jednoho ministra, nebo je to systematický postup Orbánovy vlády? Bavíme se o individuálním selhání, nebo o vědomé strategii?
Ne, tohle není politika jednoho ministra. To je systém.
Fungování Fideszu i samotného Maďarska je dnes silně centralizované, všechno se sbíhá k Viktoru Orbánovi. Je proto velmi nepravděpodobné, že by se něco takového dělo bez jeho vědomí.
Jinými slovy: pokud maďarská diplomacie vede takto citlivé rozhovory s Ruskem, je téměř jisté, že o tom premiér ví a minimálně to toleruje.
Samozřejmě, pokud by se to někdy začalo řešit politicky nebo dokonce právně, Orbán by se od toho mohl distancovat a tvrdit, že o ničem nevěděl. To je standardní obranná linie. V praxi ale dává větší smysl opačný závěr, že jde o vědomou a schválenou součást politiky vlády.
Jakou roli v tom hraje Slovensko? V materiálech se objevuje i slovenská stopa, od domlouvání návštěvy Petera Pellegriniho v Moskvě během volební kampaně 2020 až po pozdější koordinaci za Ficovy současné vlády.
Ukazuje to, že to propojení skutečně funguje. Nejde jen o spekulace, ale o reálnou komunikaci a spolupráci, která má konkrétní politické výstupy. To, co se dlouho předpokládalo, se tím v zásadě potvrzuje.
Pokud by Viktor Orbán znovu vyhrál volby, znamenalo by to, že se Evropa bude muset naučit žít s permanentním vnitřním sabotérem?
Byl by to pro Evropskou unii velký problém. Orbán by tím získal silný mandát a zároveň potvrzení své dosavadní politiky. Vyšel by z toho posílený nejen doma, ale i na evropské úrovni.
Ostatní státy by pak musely rychle hledat způsoby, jak s tím naložit. Pravděpodobně by se ještě víc posílily neformální formáty, různé ad hoc koalice ochotných a jednání bez Maďarska, tedy přesně ten trend, o kterém jsme mluvili.
Jinými slovy, Evropská unie by fungovala dál, ale čím dál víc „bez Maďarska“.
