Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Visegrád pořád žije. Alespoň na papíře.
V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše se píše, že „důležitou prioritou naší zahraniční politiky je obnova a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny“. Má stát na „vzájemném respektu, společných zájmech a efektivní regionální spolupráci“.
Realita je jiná. V4 je už delší dobu spíš politickou vzpomínkou než funkčním projektem. Společné pozice se rozpadají, spolupráce skřípe a důvěra mizí.
V úterý to po společném jednání české a slovenské vlády připustil i Babiš. „Bohužel Visegrádská čtyřka nefunguje,“ přiznal premiér a vyzval k obnovení spolupráce. Se šéfem slovenské vlády Robertem Ficem se shodli, že role skupiny je zásadní.
Navzdory nepříznivé realitě tak politici o Visegrádu mluví možná víc než kdy dřív. Seznam Zprávy proto připravily nový formát, ve kterém budeme pravidelně s novináři ze zemí V4 rozebírat dění v této skupině. Bez politiků. Bez diplomatických frází.
VéČtyřka

VéČtyřka Seznam Zpráv. Nechali jsme spolu ve společném online chatu mluvit novináře ze zemí V4, bez politiků, bez diplomatických frází. O tom, co se v regionu skutečně děje, jak to vidí optikou z Varšavy, Bratislavy, Budapešti i Prahy, a co by nemělo uniknout pozornosti regionu.
Do debaty se zapojili:
- Lukáš Onderčanin, deník SME (Slovensko)
- Tomasz Waleński, server Wirtualna Polska (Polsko)
- Lili Takács, server 444.hu (Maďarsko)
- Filip Harzer, Seznam Zprávy (Česko), editor chatu
První téma bylo jasné: maďarské parlamentní volby. Hlasování 12. dubna je bez nadsázky středoevropskou politickou událostí roku, protože se rozhoduje o politické budoucnosti premiéra Viktora Orbána a jeho režimu. Čelí největší konkurenci za 16 let u moci v podobě opozičního hnutí Tisza a jeho lídra Pétera Magyara.
Viktor Orbán v posledních letech vždy mobilizoval voliče zejména na základě vnější hrozby. Letos Budapešť zaplnily plakáty s ukrajinským prezidentem, zatímco samotný maďarský premiér téměř není nikde vidět.
Orbán v kampani využívá téma dodávek ruské ropy, které podle něj Ukrajina zastavila, aby Maďarsko politicky vydírala. Kyjev argumentuje tím, že ropovod Družba byl poškozen při ruském útoku. Budapešť v odvetě zastavila dodávky energetických surovin na Ukrajinu a zablokovala evropský úvěr ve výši 90 miliard eur, který Kyjev potřebuje k financování státu.
Opoziční lídr Péter Magyar se proti tomu soustředí zejména na domácí témata. V kampani upozorňuje například na tzv. maďarský Černobyl, podezření, že z velké továrny na baterie nedaleko Budapešti dlouhá léta unikaly chemikálie. Představitelé vlády o tom měli vědět, což oni sami ale popírají.
Jedna z ruských afér, která vyšla najevo během kampaně, se týká maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Podle investigativců amerického listu The Washington Post nebo středoevropského projektu VSquare šéf diplomacie dlouhodobě vynášel citlivé informace z jednání Rady Evropské unie ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi.
Szijjártó se podle uniklých telefonických hovorů s Lavrovem například domlouval na zrušení evropských sankcí vůči vlivným Rusům. Maďarský ministr pravidelné kontakty s Lavrovem přiznal, včetně toho, že se baví o summitech EU. Podle něj je třeba o různých otázkách „diskutovat s našimi partnery“.
Pokud jde o zásahy do voleb, Rusko dlouhodobě řídí vlivové kampaně s cílem ovlivnit voliče, aby hlasovali ve volbách pro strany, které alespoň nepřímo hájí jeho zájmy. Snad nejviditelněji se to projevilo loni v Moldavsku.
Výsledky maďarských voleb mohou mít dopad na polskou politiku i v další rovině. V Budapešti dostali politický azyl dva představitelé opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS): exministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro a jeho tehdejší náměstek Marcin Romanowski.
V Polsku čelí obvinění mimo jiné z tunelování ministerského fondu. Když jim Maďarsko udělilo ochranu, což je mezi státy Evropské unie naprosto bezprecedentní, výrazně to zhoršilo vztahy mezi Budapeští a Varšavou.
V případě dalšího vítězství Viktora Orbána tak může Visegrádská čtyřka jen těžko očekávat resuscitaci. Polsko, tedy s přehledem nejvýznamnější stát bloku, na obnově nebude mít zájem a vláda Donalda Tuska se bude spíše snažit rozvíjet další formáty spolupráce, např. s Německem a Francií nebo se státy okolo Baltského moře.
Právě kvůli maďarsko-polským vazbám by skupina mohla mít větší šanci, pokud vyhraje Péter Magyar. Tuto variantu by ale mohly zase zkomplikovat napjaté vztahy Magyara a slovenského premiéra Roberta Fica, kteří si několikrát vyměnili nadávky.
Anketa
Shrnutí | VéČtyřka SZ
- Šance na vítězství v maďarských volbách mají necelé dva týdny před hlasováním navzdory některým průzkumům stále oba bloky: vládnoucí Fidesz Viktora Orbána i opoziční Tisza Pétera Magyara.
- „Upřímně si myslím, že je pro ně velmi obtížné dobře zachytit venkov, kde má Fidesz tradičně silnou podporu,“ poznamenává k tomu maďarská novinářka Lili Takács.
- Výsledek může ovlivnit i další státy Visegrádské čtyřky, zejména polskou politickou scénu, a to kvůli azylu, který Budapešť udělila dvěma polským opozičním politikům. Už teď se z maďarských voleb stalo téma i ve Varšavě.
- „Lidé kolem (prezidenta) Nawrockého používají argument, že Polsko by se mělo obávat o udržení vztahů s Maďarskem. Ve skutečnosti je to naopak. Polsko by mělo přehodnotit samo sebe jako seniorního partnera v těchto vztazích,“ domnívá se polský novinář Tomasz Walenski.
- Pokud zvítězí Orbán, současná polská vláda jen těžko začne brát V4 zase vážně a bude se nadále spíše soustředit na spolupráci s jinými státy.
- K Orbánovi má ve V4 asi nejblíž slovenský premiér Robert Fico, říká z Bratislavy novinář Lukáš Onderčanin: „Bylo by zajímavé sledovat, jak by se Fico choval, kdyby na summitech neměl jeho podporu.“
- Český premiér Andrej Babiš k volbám v Maďarsku přistoupí pragmaticky, domnívá se reportér Seznam Zpráv Filip Harzer. Magyarovo vítězství by podle něj mohlo spíše celou V4 odblokovat, což by Babišova vláda uvítala, protože na skupině staví svou zahraniční politiku.
Volby v Maďarsku 2026
Parlamentní volby v Maďarsku se budou konat 12. dubna 2026. Podle dlouhodobých průzkumů mají šanci na výhru strana Fidesz, v čele s Viktorem Orbánem, a opoziční Tisza, s lídrem Péterem Magyarem.
Tyto volby velká část maďarské společnosti vnímá i jako referendum o dalším směřování země: buď si zachová silné vazby s Ruskem, nebo se posune směrem k obnově vztahů s EU. Výrazným tématem kampaně jsou i podezření z korupce obklopující Orbánovu vládu.
Původní reportáže i dění přináší v sérii textů reportér Seznam Zpráv Filip Harzer.














