Článek
Od začátku roku 2024 vstoupila v platnost nová pravidla státní podpory penzijního spoření. Cíl byl jasný, přimět Čechy, aby si na penzi odkládali víc. Kdo spoří minimum, nově o státní příspěvek přišel. Kdo úložky navýšil, toho stát naopak podpořil výrazněji.
A Češi na finanční motivaci uslyšeli. Od ledna 2024 do konce září letošního roku si úložku navýšilo přibližně milion účastníků, tedy zhruba jeden ze čtyř. Ve skupině nejmotivovanějších, tedy lidí, kteří si chtěli zachovat minimální či maximální státní příspěvek, a v nové podobě by o tuto výhodu přišli – se úložky zvýšily dokonce u více než třetiny účastníků.
Ti pak navyšovali příspěvek ze tří stovek na pět set měsíčně, respektive z tisícovky na 1700 korun. A trend bude podle prezidenta Asociace penzijních společností Aleše Poklopa pokračovat.
Ministerstvo financí před změnami odhadovalo, že během tří let navýší úložky 50 až 75 % nejvíce dotčených účastníků. Vývoj ukazuje, že je predikce je realistická.
„Vzhledem k tomu, že během prvního roku a tři čtvrtě na změny zareagovala už více než třetina nejvíce dotčených, se predikce Ministerstva financí ukazují jako velice přesné,“ komentuje prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
Zatímco před změnami rostla průměrná úložka jen o 2–3 % ročně, po změnách v důchodovém penzijním spoření vzrostla za roky 2024 a 2025 o celých 20 %.
Jak vyždímat z penzijka maximum?
Z hlediska maximalizace státní podpory je optimální úložka 1 700 Kč měsíčně, ke které střadatel získá 340 Kč od státu (celkem 4 080 Kč ročně). Tuto částku si ukládá přibližně čtvrtina účastníků. Jejich počet se ale od zavedení změn téměř zdvojnásobil, vyplývá z dat Asociace penzijních společností.
Z hlediska kombinace státní podpory a daňové úlevy je optimální odkládat 5 700 Kč měsíčně, což přinese 4 080 Kč ročně státního příspěvku a k tomu 7 200 Kč ročně daňové úspory. V součtu 11 280 Kč ročně. Takto vysokou úložku volí zatím jen asi 1 % účastníků.
Přesto není intenzita spoření ideální. V novém penzijním spoření si lidé ve třetím čtvrtletí spořili průměrných 1 059 korun. Ve starých (transformovaných) fondech ještě méně, 950 korun. To podle šéfa Freedom Financial Services Václava Šimka zdaleka nestačí.
„Obecně se traduje odkládat si minimálně 10–15 % příjmů. Při skutečně kvalitním poradenství je ale nutné potřeby každého člověka individuálně analyzovat formou auditu. Platí, že čím vyšší příjem máte, tím větší podíl byste měli na penzi odkládat, protože pokles příjmů v penzi bude o to výraznější,“ radí Šimek.
Nad výší úložky lidé moc nepřemýšlejí. Přitom je vhodné si ji propočítat. „Nejčastější chybou je, že spoření na penzi vůbec není plánované. Výše úložek se často nastavuje „pocitově“, nebo se lidé řídí pouze tím, kolik přispívá zaměstnavatel. Přitom je potřeba mít vlastní penzijní audit, finanční plán a jasně stanovený cíl: jaký příjem chceme v penzi mít, jakými nástroji a s jakou výší úložek k tomu co nejbezpečněji dojít,“ míní Václav Šimek, ředitel Freedom Financial Services.
Zhruba milionu a čtvrt střadatelů úložky vylepšuje nejen státní subvence, ale právě i příspěvek zaměstnavatele. Ten činí u nového „penzijka“ v průměru 1 207 korun, u starého spoření pak 1 096 Kč.
Úložky je lepší navyšovat postupně s inflací. Aby mohly trhy výnos navyšovat co nejdelší dobu, upozorňuje Šimek. „Každé zvýšení je dobré, ale pořád je to málo – a klíčový je také čas. Když začnete odkládat zhruba tisíc korun už od 30 let a pravidelně částku zvyšujete s růstem svých příjmů, je to úplně jiná situace, než když jste si dříve spořil jen 100–300 korun a až po padesátce to navýšíte na tisícovku, protože už problém vidíte ‚za rohem‘.“
Podpora pro mladé? Debaty probíhají
Nejčastější věk pro založení penzijka je dnes 35–45 let. Právě tento pozdější start je jedním z důvodů, proč se dlouhodobě diskutuje o cílené motivaci mladších ročníků.
Státní příspěvek je pro rozhodnutí spořit zásadní motivátor. V odborné debatě se proto stále více hovoří o zavedení věkově omezené vyšší podpory, například do 30 let.
„Protože se odborná veřejnost i nastupující vláda shodují v tom, že je potřeba motivovat mladé lidi, aby s investováním na stáří začínali co nejdříve, určitě by pomohl nějaký věkově omezený motivační státní příspěvek, například pro lidi do 30 let. V tuto chvíli se tématu věnujeme v pracovní skupině a výstupy budeme nejprve ladit se státem,“ říká Aleš Poklop.
Jak dopadlo odebrání státního příspěvku penzistům?
Zatímco podnítit mladé ke spoření je podle státu žádoucí, příspěvky spořícím důchodcům se škrtly. A výsledek se dostavil takřka okamžitě. Bez podpory státu přestalo spoření lidem nad šedesát let dávat smysl.
Zatímco ke konci června 2023 bylo v systému asi 1,1 milionu účastníků ve věku 60+ (ne všichni starobní důchodci, ale tato skupina je zde zahrnuta), ke konci loňského roku klesl jejich počet na 840 tisíc.
„Dopad to mělo viditelný, byť zřejmě ne tak razantní, jak se původně očekávalo. Jedním z důvodů mohou být různé marketingové akce jednotlivých společností, díky kterým se jim podařilo významnou část starobních důchodců v systému nadále udržet,“ komentuje odliv Poklop.
Zatímco celkově v tomto období ubylo v systému 8 % účastníků, u skupiny šedesátníků a starších činil pokles téměř 25 %. Každý čtvrtý senior po ukončení státní podpory přestal spořit.
Podle penzijních společností je takový trend zdravý. Podíl mladých střadatelů stoupá. Ke zmíněnému 31. 12. 2024 tvořili lidé starší 60 let 22 % účastníků doplňkového penzijního spoření, zatímco lidé do 40 let tvořili 39 %.
Spoření konkuruje dlouhodobý investiční produkt, což je nová státem podporovaná forma investování na důchod. Za dva roky fungování si DIP založilo přes 180 tisíc lidí.
