Článek
Spoření na penzi není funkční, myslí si autor klíčových ekonomických plánů hnutí ANO a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Kritizuje nízké výnosy a vysoké poplatky. A že „penzijko“ není dost lákavé pro mladší ročníky.
Proto by chtěl lidi do 30 let ke vstupu do třetího důchodového pilíře motivovat vyššími státními příspěvky. „Pro lidi do 30 by byla vyšší motivace, než kdyby začínali až potom,“ nastínil Havlíček v Agendě SZ Byznys.
„Nejsnazší by bylo, kdyby se vytvořilo prostředí, kde budou ti lidé prostředky vkládat nikoliv až třeba ve 40–45 letech, ale už třeba ve 20–25 letech a dokonce to třeba budou dostávat jako dárek od svých prarodičů,“ dodal.
Původně Havlíček zvažoval znovu zavést druhý penzijní pilíř, který za Nečasovy vlády umožňoval lidem přesměrovat část povinného důchodového pojištění (3 %) do soukromého fondu. Teď se ale Havlíček kloní k tomu, že bude efektivnější opravit pilíř třetí, tedy dobrovolné soukromé spoření na penzi.
Jaké jsou jeho největší nešvary? Protože Češi začínají na stáří myslet pozdě, nejčastěji kolem čtyřicátého roku, nestihnou do důchodového věku nashromáždit dostatečný „polštář“, který jim ke státní penzi významně přilepší. Z výnosů - obzvlášť u nízkovýnosového konzervativního spoření - jim navíc ukusují nemalé poplatky penzijních fondů.
Stát štědře přispívá
Na penzijní spoření přitom stát štědře přispívá. Kdo ukládá alespoň 5700 korun měsíčně, dosáhne na nejvyšší možné benefity - roční příspěvek od státu ve výši 4080 korun a možnost si od daní odečíst 48 tisíc korun ročně. Na přímé příspěvky a daňové úlevy pro střadatele i firmy, kterými stát tento produkt podporuje, vydal v roce 2021 celkem 17,5 miliardy korun.
Vyšší podporu by podle Karla Havlíčka měl střadatelům „přihodit“ nejen stát, ale i zaměstnavatelé. „Do penzijního spoření chceme zapojit ještě více stát ve smyslu podpory a ještě více zaměstnavatele,“ uvedl bez dalších podrobností v rozhovoru. Aktuálně zaměstnavatelé účastníkům penzijního spoření přispívají průměrných 1109 korun. A tato podpora klesá, loni činila v průměru 1300 korun.
Právě příspěvek od zaměstnavatele může být přitom efektivním spouštěčem spoření. U klientů České spořitelny to tak alespoň je. Ti začínají spořit stále častěji už s prvním zaměstnáním někdy po třicítce, uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Částka, kterou si lidé každý měsíc na penzijko posílají, po úpravě podmínek spoření z pera končícího ministra financí Zbyňka Stanjury výrazně vzrostla. Z 841 korun v loňském roce na 1006 Kč ve druhém čtvrtletí letoška, vyplývá z dat Asociace českých penzijních společností.
Poplatky mají jít dolů
Jako další problém produktu, který vlastní zhruba čtyři miliony Čechů, vnímá budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček poplatky penzijních fondů. V zahraničním srovnání jsou podle něj vysoké. A poplatky ukusují z výnosů fondů.
Maximální výše poplatků je ovšem dána zákonem a všechny fondy se s poplatky pohybují pod zákonným limitem. Konzervativní fondy si účtují maximální roční poplatek 0,4 % za obhospodařování fondu a 10 % ze zisku. Vyvážené a dynamické fondy smí účtovat 1% poplatek za obhospodařování a 15 % ze zisku.
Jak si vedly penzijní fondy v prvním pololetí
| Název | Dynamický | Vyvážený | Povinně konzervativní |
|---|---|---|---|
| Allianz | -3,08 % | -0,94 % | 1,36 % |
| Conseq | 11,64 % | 7,80 % | 1,56 % |
| Česká spořitelna | 6,19 % | 4,48 % | 1,61 % |
| ČSOB | 3,99 % | 3,72 % | 1,69 % |
| Generali | 6,67 % | 3,90 % | 1,50 % |
| Komerční banka | 6,31 % | 4,25 % | 1,83 % |
| NN | 12,70 % | 0,43 % | 1,40 % |
| Rentea | 5,42 % | 0,65 % | 1,67 % |
| UNIQA | -7,30 % | 2,60 % | 1,40 % |
Zdroj: Penzijní společnosti
Havlíček zvažuje tyto poplatkové stropy snížit. Se zástupci penzijních fondů hodlá na toto téma jednat. „Musíme se s nimi o tom začít bavit, jestli chceme udělat nějakou změnu. Zas až tolik těch cest není,“ uvedl.
Havlíčkova hospodářská strategie zároveň stanovuje cíl zvýšit výnosnost českých penzijních fondů alespoň na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do roku 2030. „Když se podíváme na Slovensko, tak výnosnost fondů je u nás nižší, ale současně je ta částka, která jde na správu, poměrně vysoká. Se švédským modelem je to úplně v absolutním nepoměru,“ zmiňuje Havlíček koncept penzijního spoření, který je pro něj ideálním systémem.
Zatímco u nás většina kapitálu stále „spí“ v nevýnosných starých penzijních fondech nebo na běžných či spořicích účtech, ve Švédsku se podařilo vtáhnout úspory na penzi na kapitálový trh.
V roce 2012 Švédové zavedli populární investiční spořicí účty (Investeringssparkonto, ISK, pozn. red.). Jejich kouzlo tkví v jednoduchosti a nízkém zdanění. Investoři nemusí nikam hlásit realizované zisky či ztráty, netýká se jich daň z kapitálových výnosů nebo z dividend. Daní se celková hodnota účtu, a to zhruba jedním procentem.
