Stali jste se zaměstnanci a chcete ukončit OSVČ? Poradíme, na co dát pozor

Podnikali jste jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), ale dostali jste nabídku klasického zaměstnaneckého poměru a rozhodli jste se ji přijmout. V takovém případě nastávají dvě možné varianty.

V prvním případě nastoupíte do nové práce, ale podnikání nepřerušíte, budete ho mít jako přivýdělek, který se stane vedlejší činností. Ve druhém své podnikání přerušíte nebo ukončíte a budete mít příjmy pouze z nového zaměstnání. Co v obou případech dělat?

Při souběhu zaměstnání a podnikání musíte komunikovat hlavně se sociální správou a zdravotní pojišťovnou.

Finanční správě nic oznamovat nemusíte, protože vaše podnikání dál trvá. „Finanční správa nerozlišuje mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností, neboť toto rozlišení není pro správu daně z příjmů fyzických osob rozhodné,“ uvádí k tomu mluvčí Finanční správy Patrik Madle.

Stejně tak nemusíte nic hlásit živnostenskému úřadu, protože platí, že dál podnikáte.

České správě sociálního zabezpečení změnu, že z hlavní činnosti se vaše podnikání stává vedlejší činností kvůli zaměstnání, ale oznámit musíte. A to do 15 dnů, kdy ke změně došlo, tedy kdy jste do nové práce nastoupili.

Uděláte to online přes ePortal ČSSZ, kam se přihlásíte identitou občana nebo datovou schránkou. Vyplníte formulář Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení OSVČ a v něm zaškrtnete políčko Vznik důvodu pro OSVČ vedlejší. Musíte uvést důvod, proč přecházíte na vedlejší činnost, takže uvedete nástup do zaměstnání a také název a adresu zaměstnavatele.

Zálohy na důchodové pojištění ale budete muset platit dál v původní výši. Můžete napsat sociální správě dopis, ve kterém požádáte o snížení výše záloh a jako důvod uvedete přechod na vedlejší činnost. Přece jenom minimální výše pojištění při hlavní činnosti činí 5720 korun, při vedlejší činnosti jen 1574 koruny. Komunikovat máte s úřadem datovou schránkou, takže do ní vám pak přijde i rozhodnutí.

U zdravotní pojišťovny vyplníte formulář, ve kterém uvedete, která činnost je nově pro vás hlavní (zaměstnání) a která vedlejší (podnikání). Oznamujete to nejlépe přes aplikaci do osmi dnů od nástupu do práce. Například u VZP se formulář jmenuje Čestné prohlášení OSVČ o určení hlavního a vedlejšího zdroje příjmu. Zálohy na zdravotní pojištění v případě vedlejší činnosti od následujícího měsíce už platit nemusíte.

„Pokud ale je hlavní činností zaměstnanecký poměr, nevzniká povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění jako OSVČ, pojistné se doplatí jednorázově po podání Přehledu OSVČ za daný kalendářní rok v následujícím roce,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Nepříjemné překvapení čeká na OSVČ, které byly v režimu paušální daně. Spočívá v tom, že se měsíčně platí jedna souhrnná částka, která obsahuje jak zálohy na sociální a zdravotní pojištění, tak i daň z příjmu.

I když hlavní příjem půjde nově ze zaměstnání a podnikání bude jen „bokovkou“, musí takový zaměstnanec odvádět dál paušální daň, a to až do konce kalendářního roku. Je sice možné požádat o dobrovolné vystoupení z režimu paušální daně, ale platné bude až od Nového roku.

V současnosti je výše této daně 9984 korun měsíčně v prvním pásmu, kam spadá většina OSVČ. „Výše paušální zálohy je stanovena stejně pro všechny poplatníky, kteří vykonávají samostatnou činnost, bez ohledu na skutečnost, že z pohledu ČSSZ jde o hlavní nebo vedlejší činnost,“ doplňuje Patrik Madle.

Když se rozhodnete nastoupit do zaměstnání a podnikání třeba na chvíli „pověsíte na hřebík“, můžete to oznámit úřadům najednou a online.

Nejprve se ale musíte rozhodnout, zda chcete podnikání zcela ukončit, nebo jen přerušit. V obou případech nesmíte vykonávat podnikatelskou činnost, vystavovat faktury a přijímat platby.

Pokud živnost zrušíte, můžete si v budoucnu opět založit novou, ale to znamená větší papírování a úhradu správního poplatku. Výhodnější tak většinou bývá živnost jen pozastavit. Nejde to ale na dobu neurčitou. Vždy vyplňujete konkrétní termín od-do. Nevíte, kdy živnost obnovíte? Řešením je uvést dlouhé období třeba 10 či 20 let, abyste nemuseli hlídat termín, který jste při ohlášení přerušení zadali.

Ať se rozhodnete jakkoliv, vždy oznamujete konec podnikání prostřednictvím takzvaného změnového listu na živnostenském úřadě. Změnový list je variantou Jednotného registračního formuláře a můžete ho podat online na Portálu živnostenského podnikání datovou schránkou. Nebo je možné si formulář uložit, vytisknout, vyplnit a podat osobně, poslat poštou či e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

Aby informaci o vašem přerušení nebo zrušení živnosti dostala i sociální správa a vaše zdravotní pojišťovna, musíte v tomto online formuláři přímo označit, že se jedná zároveň o ukončení činnosti pro účely sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

Na to si dejte pozor. Když totiž políčko nezakliknete, budete muset sociální správu a zdravotní pojišťovnu informovat sami. ČSSZ prostřednictvím tiskopisu Oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti, který naleznete na ePortálu ČSSZ. A to do osmi dnů od ukončení či přerušení živnosti.

Stejný termín platí i u zdravotních pojišťoven. Těm dáte vědět přes aplikace nebo na pobočkách. Povinné je oznámení o zrušení živnosti. „Přerušení živnosti zákon výslovně oznamovat nenařizuje. VZP to však jednoznačně doporučuje, a to z toho důvodu, aby nevznikala povinnost další platby záloh,“ radí mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

Finanční správě ukončení nebo přerušení samostatné činnosti oznamovat nemusíte.

Následující měsíc od toho, ve kterém jste ukončili nebo přerušili živnost, už neplatíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Stejně tak přestanete platit paušální daň, pokud jste v jejím režimu.

Ale s paušální daní je to komplikovanější – musíte nejprve finančnímu úřadu oznámit, že s paušální daní končíte. Využijete k tomu formulář Finanční správy Oznámení o ukončení paušálního režimu ve zdaňovacím období…

V něm vyplníte osobní údaje a pak ve 2. oddílu zaškrtnete políčko: Poplatník přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

„Ukončení paušálního režimu oznamuje poplatník správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém ukončil či přerušil činnost. Od následujícího měsíce již není povinen platit paušální zálohy. Správce daně o ukončení paušálního režimu poplatníka neinformuje, neboť vychází z jeho vlastního oznámení, které akceptuje,“ říká mluvčí Finanční správy Patrik Madle.

Finanční úřad o tom, že s paušálním režimem končíte, informuje ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. „Všechny informace o vstupu, trvání i ukončení paušálního režimu předává zdravotní pojišťovně automaticky Finanční správa,“ potvrzuje mluvčí Plívová.

Patrik Madle ještě připomíná, že OSVČ, kteří v letošním roce mají příjmy i ze zaměstnání, musí podat v příštím roce daňové přiznání za celé zdaňovací období a zdanit příjmy standardním způsobem. „Částky uhrazené na paušální daň v průběhu roku se započtou na jeho výslednou daňovou povinnost,“ doplňuje Madle. Připomíná to proto, že živnostníci v paušálním režimu bez jiných příjmů daňové přiznání vesměs nepodávají.

Může se stát, že se vám v zaměstnání nebude líbit nebo si nesednete s nadřízeným a práci třeba už ve zkušební době ukončíte. A rozhodnete se vrátit k podnikání. V případě přerušené živnosti se opět jen přihlásíte na web živnostenského úřadu a přes online změnový formulář obnovíte podnikatelskou činnost.

S obnovením živnosti se obnovují i všechny povinnosti, takže musíte začít platit měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ty můžete platit v minimální výši a po podání přehledů doplatit případné nedoplatky, a to od měsíce, ve kterém byla činnost znovu zahájena.

Pokud jste před zaměstnáním platili paušální daň, vrátíte se k ní při obnovení podnikání, ale musíte o to požádat přes formulář Oznámení o vstupu do paušálního režimu.

„Pokud poplatník, který je veden v paušálním režimu, ukončí samostatnou výdělečnou činnost a ve stejném zdaňovacím období tuto samostatnou činnost opět zahajuje, je stále poplatníkem v paušálním režimu a ve stejném pásmu paušálního režimu jako před ukončením či přerušením samostatné výdělečné činnosti,“ vysvětluje Madle.

Doplňuje, že od 1. ledna 2023, na základě novely zákona o daních z příjmů, už není možné takzvané „vyvázání se z paušálního režimu“ a poplatník se po opětovném zahájení činnosti stává zase „paušalistou“.

Bude tedy hradit paušální zálohy ve stejném výši pásma jako před přerušením/ukončením samostatné výdělečné činnosti. „Nejedná se přitom o dobrovolnou možnost, ale o zákonnou povinnost pokračovat ve stejném pásmu paušálního režimu,“ dodává mluvčí.