Článek
Kdybyste nevěděli o jejím původu, nenapadlo by vás, že je Daryna Nabojčenko odjinud. Česky mluví perfektně, s jasnou a jemnou výslovností.
Ale když jste v 11 letech přišla s rodiči do Česka, neuměla jste ani slovo.
Snadné to nebylo, naštěstí v bazénu jsem větší problémy nevnímala. Začala jsem chodit na tréninky a do plavecké skupiny zapadla celkem rychle. V takovém věku rivalita ještě není, nikdo mě jako konkurenta nevnímal. Ve škole to bylo horší.
Povíte víc?
Děti občas můžou být velmi kruté. Zvlášť pokud jde o cizinku, která skoro ničemu nerozumí. Slyšela jsem za zády posměšky a nevěděla, jak reagovat. Snažila jsem se komunikovat, ale když můžete kombinovat jenom ruská, česká a anglická slova, je to těžké. Naštěstí jsem se poměrně brzy spřátelila s jednou spolužačkou, pak už všechno bylo jednodušší. A víte, co je nejzajímavější?
Netuším.
Že holky, které se mi vysmívaly nejvíc, se za několik let staly mými nejlepšími kamarádkami.
Opravdu se vám po 12 letech zdají sny v češtině?
Už zhruba dva roky. Má v tom prsty můj trenér Jan Kreník. Jakmile jsem přišla do jeho tréninkové skupiny, usilovně ze mě chtěl udělat Češku.
Jak se to dělá?
Trval třeba na tom, abych celou navigaci v mobilu měla v češtině. Chtěl, abych se dívala na české filmy a četla české knihy. S tím čtením se mu to sice moc nepodařilo, ale sním už opravdu česky.
Zůstalo ve vás něco ukrajinského?
Jasně, mám velmi ráda náš jazyk, doma mluvíme ukrajinsky. Ukrajinské filmy a hudba jsou součástí mého naturelu. Ale jinak? Život celé mojí rodiny už je spjatý s Českem. Bydlí tam už i babička s dědou.
Ale nezdá se vám, že poslední dobou česká podpora Ukrajiny slábne? Ze Sněmovny odstranili ukrajinskou vlajku, na Národním muzeu už také nevisí. Dotýká se vás to?
Politiku se snažím moc nevnímat, je to stresující. Zároveň se k ní velice nerada veřejně vyjadřuju, promiňte.
Chápu, ale stejně se musím zeptat: Ulevilo se vám, že ruští plavci na mistrovství Evropy nejsou? Pořádající Polsko jim odmítlo vydat víza.
Tohle téma bych raději taky nechala bez komentáře. Nechci nikoho urážet a vyvolávat konflikty. Řeknu jen, že povaha a názory člověka jsou pro mě mnohem důležitější než jeho národnost. Mám dost známých z Ruska, se kterými kamarádím úplně stejně jako před několika lety.
Kdo je Daryna Nabojčenko | SZ
- Narodila se 26. června 2002 v Kyjevě.
- Do Česka se přestěhovala spolu s rodiči v 11 letech. Občanství obdržela jako sportovkyně ve zrychleném procesu v roce 2018.
- Je národní rekordmanka na 50 metrů motýlek. Její úterní čas na ME v Lublinu (25,85 sekundy) byl však o více než půl sekundy pomalejší než rekord, který vytvořila před měsícem.
- Bydlí a trénuje v Ústí nad Labem.
Musím říct, že působíte trochu nesměle, přitom v bazénu se často měníte v dračici. Nebo možná spíš v motýla, což je váš oblíbený styl plavání.
Určitě jsem zkušenější i cílevědomější než před dvěma lety, kdy jsem na mistrovství Evropy měla premiéru v české reprezentaci. Vůbec jsem nevěděla, co od sebe čekat. Dnes mám jasno, že to můžu dotáhnout daleko.
Na šampionátu vám nevyšla rozplavba na 50 metrů motýlek, přitom nedávno jste znovu zlepšila národní rekord a blížíte se magické hranici 25 vteřin. Máte prostor pro zlepšení?
Věřím v to. Jsem perfekcionistka: Vždycky se mi zdá, že jsem udělala spoustu chyb. Vím, že nemám dobré starty. S otočkami jsou také občas problémy. Zkrátka na svůj ideální závod zatím čekám.
I proto, že jste před lety prožila plaveckou krizi?
To bylo za covidu. Nedalo se chodit ven a tréninky mi rodiče zakázali. Celé dny jsem jen vysedávala doma. Lezly na mě deprese, bylo to ubíjející. Když jsem se do bazénu vrátila, zjistila jsem, že nemám chuť plavat. I škola mě přestala bavit.
Kdy se to zlomilo?
Když si mě všiml trenér Kreník. Můj předchozí kouč nebyl špatný, akorát se zaměřoval spíš na mladší sportovce. Mně už bylo osmnáct a cítila jsem, že jeho přínos klesá. Stagnovala jsem a ztrácela zájem o sport. Trenér Kreník mě pro plavání fakticky zachránil.
Šušká se, že má drsnější styl a své svěřence dokáže seřvat.
Děsilo mě to, protože na takové zacházení jsem nebyla zvyklá, ale nakonec se ukázalo, že to není tak hrozné. Honza může zvednout hlas a být důraznější, ale nevybočuje z normálu. Naopak jsem mu vděčná, že mě naučil disciplíně. Zároveň umí práci a odpočinek rozdělit. V bazénu panují čistě profesionální vztahy, ale třeba na závodech s námi zajde na večeři nebo na procházku. Po konci sezony klidně na pivo.
Reprezentační trenérka Petra Škábová mi vyprávěla, že kouč nemůže být se svými svěřenci kamarád.
Někdo potřebuje přísnost, jiný touží po větší volnosti. Pro mě má velký význam lidská stránka. Pokládám za důležité, když mě obklopují lidé, kteří jsou na stejné vlně. Nejen co se týče tréninků, ale i mimo sport. Můžu požádat Honzu o radu nebo k němu přijít třeba jen pro podporu. Je to mnohem důležitější než mít v kouči diktátora, který jen ždímá dobré výsledky.
První česká medaile na ME
Znakař Jan Čejka získal ve středu na mistrovství Evropy v krátkém bazénu bronz v závodě na 200 metrů znak. Svůj vlastní národní rekord, který zaplaval o den dříve v semifinále, zlepšil o dalších 34 setin na čas 1:49,43. Stal se prvním Čechem od roku 2003, kdy na stejné akci získal dvě medaile Květoslav Svoboda. Šampionát v polském Lublinu pokračuje do neděle.
V módě jsou mezinárodní skupiny. Miroslav Knedla se připravuje v zámoří, Barbora Seemanová s Janem Čejkou s Kanaďanem Rushtonem. Lákalo by vás to?
Uvažovala jsem nad tím před několika lety, když jsem hledala nový impulz. Jednou z alternativ bylo studium v Americe, ale nakonec jsem to zavrhla. Potřebuju individuální přístup a maximální pozornost trenéra, což by ve Spojených státech nebylo možné. Dneska už v tom nevidím žádný smysl.
