Čas pro ruské ropné giganty se krátí. Mnohé země od nich dávají ruce pryč

Šest týdnů trvají americké sankce proti ruským těžařským společnostem Lukoil a Rosněfť.

Donald Trump je podepsal 23. října. Odběratelé ruské ropy a všechny firmy, které s ruskými giganty spolupracují - včetně dceřiných společností - mají podle ministerstva financí na ukončení všech kontaktů s Lukoilem a Rosněfti čas do soboty 13. prosince.

„Sankce mě překvapily. Ničí vztahy mezi námi a Spojenými státy,“ prohlásil 27. listopadu Vladimir Putin.

Šéf Rosněfti a Putinův blízký přítel Igor Sečin tvrdí, že na sankce nejvíce doplatí sám Západ. „Agresivní západní politika sankcí proti Rusku a Číně se obrátí proti zemím, které sankce vyhlašují,“ prohlásil na zasedání Rusko-čínského energetického byznysového fóra v Pekingu.

„Čeká je ekonomická krize. Ne všichni západní politici chápou, s čím si zahrávají,“ pohrozil.

Dosavadní dopad sankcí na ruskou ekonomiku shrnujeme ve třech základních bodech.

Největší ruská ropná společnost provozuje ve světě přes 2400 čerpacích stanic a desítky ropných rafinerií.

Hodnota majetku Lukoilu za hranicemi Ruska se odhaduje na 20 miliard dolarů. Zájem o nákup aktiv projevily například americký těžařský gigant Chevron, investiční fond Carlyle nebo společnost International Holding Company sídlící v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Původně měla zájem i švýcarská společnost Gunvor, která se zabývá obchodem a investicemi do energetiky a má vazby na ruské podnikatele. Svoji nabídku později stáhla.

Jedním z důležitým aktiv Lukoilu je koncese na průzkum a těžbu ropy v obřím nalezišti Západní Kurná 2 v Iráku. Koncesi chce odkoupit americká konkurence, těžařská společnost Exxon Mobil.

Čerpací stanice a rafinerie patřící Lukoilu hodlají pod svoji kontrolu získat vlády v Rumunsku a Bulharsku, převzetí ruského podílu v rafinerii v Pančevu zvažuje také Srbsko. V Česku Lukoil čerpací stanice nemá od roku 2014.

Agentura Reuters vypracovala analýzu, podle níž ruské příjmy z prodeje ropy a plynu klesají. A dělo se tak už před Trumpovými sankcemi.

Letos v listopadu, tedy po oznámení restrikcí, se ale meziročně propadly o 35 procent. Na poklesu se podílí nižší cena ropy i posílení rublu vůči dolaru.

Příjmy z ropy a plynu tvoří přibližně čtvrtinu ruského státního rozpočtu, umožňují také Kremlu pokračovat ve financování války proti Ukrajině.

Některé indické rafinerie v reakci na sankce omezují dovoz ruské ropy a Dillí naopak začíná kupovat více americké. Ruský prezident je nyní na návštěvě Indie a jedním z témat je právě ropa.

Snížení dovozu potvrdily i některé čínské rafinerie a také Turecko, ačkoliv tamní ekonomové tvrdí, že se země nemůže odstřihnout od ruských dodávek úplně a najednou.

Maďarsko a Slovensko v dovozu ruské ropy ropovodem Družba pokračují, maďarský premiér Viktor Orbán si během návštěvy Bílého domu osobně vyjednal výjimku ze sankcí.

„Ruská ekonomika je už nyní křehká: úrokové sazby jsou ve dvojciferných číslech, inflace ji stále trápí a jakýkoli ekonomický růst je poháněn přehnanými a neudržitelnými výdaji na obranu,“ napsal americký analytik Ketith Johnson v textu pro časopis Foreign Policy, který s jeho souhlasem publikovaly také Seznam Zprávy.

„Příjmy z exportu fosilních paliv byly už v září na nejnižší úrovni od začátku války. Nyní se situace pro ruskou ropu a příjmy z ní ještě zhoršuje.“