„Brutální rozhodnutí.“ Ministerstvo školství dostalo rodiny do problémů

„Jednou mi přišla ze školky a jen tak mimochodem mi říká, že už teda chápe zlomky a zvládá násobilku. A vy jako matka v ten moment víte, že je problém,“ vzpomíná Dominika Špačková na dobu, kdy její dcera ještě chodila do mateřské školy. Dnes je už v osmé třídě.

„Jasně, že jsem byla šťastná, jak chytré dítě mám. Ale poměrně rychle vám dojde, že se ve škole bude naprosto nudit, pokud ji učitelé nedokážou zaujmout,“ pokračuje dál.

Její dceři i v pedagogicko-psychologické poradně později potvrdili, že je mimořádně nadaná, ale v běžné škole rychle narazily. Z Uherského Hradiště tak dojížděly do Zlína, ani to ale nešlo udržet. Mimo jiné i ze zdravotních důvodů.

Cestu nakonec našly v kombinované výuce. Tedy v pokusném ověřování, které na základních školách spustilo v roce 2021 ministerstvo školství. V rámci soukromé expediční ScioŠkoly se tak dcera mohla tři týdny vzdělávat na dálku z domova a týden trávit se spolužáky na výpravě. Pro celou rodinu to bylo doslova vysvobození.

Jenže celý testovací projekt kombinované výuky ministerstvo školství nyní v květnu náhle zastavilo.

„Nejde jenom o školu. Musím taky zvažovat, jestli budu u táty nebo u mámy. V normálním školním režimu bych takhle fungovat nemohla, aniž bych neobětovala veškerý svůj volný čas,“ říká dcera Dominiky Špačkové.

Její otec totiž žije v Praze, matka v Uherském Hradišti, kde se stará zase o svého otce, a jedině kombinovaná výuka jí umožňovala, aby mohla trávit čas pravidelně s oběma rodiči.

Do situace, kdy ještě v červnu nevědí, kam budou od září chodit do školy, se dostala minimálně stovka dětí po celé republice. Příběhy jsou to velmi různorodé – od mimořádně nadaných dětí přes rodiny, které částečně žijí v zahraničí, žáky se speciálně vzdělávacími potřebami až po rodiny, které se různým způsobem ve veřejném školství spálily.

„Několikrát se dostal do situace, kdy byl ostrakizovaný ze strany učitele, jednou byl dokonce před svědky učitelkou fyzicky napadený. Jeho důvěra ve školu tedy rychle mizela. Několikrát byla situace tak vyhrocená, že jsme museli měnit školu,“ říká Jana, matka žáka, kterého se zrušení kombinované výuky rovněž týká. Rodina chtěla zůstat v anonymitě, proto jsme změnili jméno matky, redakce ho ale zná.

Její syn má diagnostikované ADHD a další specifické poruchy učení. Už v průběhu prvního stupně tak zjišťovali, jak je pro něho běžná školní docházka náročná, zvlášť když učitelé opakovaně nedodržovali doporučení z pedagogicko-psychologické poradny.

I pro ně tedy byla kombinovaná výuka cestou, na které se začalo synovi dařit. Teď jsou ale v situaci, že od září musí hledat jinou školu. Do své spádové školy se vrátit nemohou, protože právě z ní kvůli mnoha problémům odcházeli.

„Blízké školy, kterými syn prošel, z pochopitelných důvodů zkoušet nemůžeme. Nepředpokládám, že by nyní po pár letech byl jejich přístup otevřenější. V blízkosti máme školu, ve kterou máme naprostou důvěru, má ale zase plnou kapacitu,“ dodává Jana.

Obzvláště nepříjemný je ministerský zásah pro žáky, kteří aktuálně končí osmý ročník a čeká je rozhodující rok plný přípravy na přijímací zkoušky na střední školy. To se týká nejen dcery Dominiky Špačkové, ale i syna Terezy Králové.

„Zrovna na devátý ročník bychom chtěli mít trochu klidu. Už kvůli tomu, že syn je sice v řadě oblastí nadaný, ale to je zase vykoupené větší citlivostí. A samozřejmě vidím, že na něj taková věc teď dopadá,“ popisuje Králová.

Počítali totiž s tím, že devátou třídu absolvují v kombinované výuce, připraví se na přijímací zkoušky a poté přejdou na střední školu. Plán jim ale rozhodnutí ministerstva zbouralo.

„Do kombinované výuky jsme šli s tím, že je pokusné ověřování schválené až do roku 2028, takže syn bez problému zvládne takto zakončit povinnou školní docházku. Takhle nečekané rozhodnutí je ale brutální. Nejen pro nás rodiče, kteří musíme vymýšlet, co dál. Ale hlavně pro děti,“ dodává Králová.

Ministerstvo školství totiž loni v červenci rozhodlo, že pokusné ověřování bude pokračovat až do roku 2028. A tak s tím také všechny zapojené školy počítaly. Resort ale 21. května názor změnil a pět týdnů před koncem školního roku oznámil, že jde v případě testování kombinované výuky také o rok poslední.

„Pokusné ověřování podle školského zákona není právním nárokem na realizaci po předem stanovenou dobu, ale nástrojem ministerstva k ověřování určitých vzdělávacích postupů a organizace vzdělávání. Ministerstvo je oprávněno jeho podmínky upravit nebo ověřování ukončit na základě průběžného vyhodnocování výsledků a okolností jeho realizace,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

A dále vysvětluje, že se resort rozhodl ukončit pokusné ověřování kvůli tomu, že zapojený vzorek škol neposkytoval dostatečně reprezentativní pohled na testované změny ve výuce.

„Školy byly upozorněny již při vyhlášení tohoto ověřování, že není možné stavět na tomto pokusném ověřování koncept výuky, respektive celé školy, o čemž měly rodiče rovněž informovat. Ukončení pokusného ověřování se netýká provozu žádné školy, ty mohou i nadále poskytovat vzdělávání v souladu se školským zákonem. Pokud tedy některá ze škol rodičům tvrdí, že musí kvůli zrušení pokusného ověřování ukončit provoz, neříká pravdu,“ dodává Macura.

„Od začátku jsme měli náš model takto nastavený. S tímto jsme se do pokusného ověřování přihlásili a také jsme do něj byli přijati. Nikdy nám nikdo z ministerstva neřekl, že náš model je ‚příliš‘ nebo že to takhle nejde,“ argumentuje ale ředitelka expediční ScioŠkoly Martina Lichtenbergová.

Kromě nich se ještě výrazně dotkne zrušení pokusného ověřování Školy Erazim, jejíž jedna část funguje v prakticky totožném modelu. Obě školy jsou ale připravené svým žákům vyjít vstříc a umožnit jim pokračování v běžné formě studia. Pro část rodičů to ale bude i jen kvůli dojezdové vzdálenosti nemožné, a tak pro ně bude patrně jedinou možností individuální vzdělávání.

Kombinovanou výuku ale testují i další školy, dohromady jich bylo do pokusného ověřování zapojených v posledním roce 23. Nejvíce bylo škol soukromých, dále šlo o základní umělecké školy, ale i běžné veřejné základky. Takto například ve Střílkách umožňovali některým žákům kombinovanou formu vzdělávání, ať už se jednalo třeba o děti dojíždějící do školy zdaleka nebo sportovce.

„Učíme kompetenčně, naše děti tedy musí hodně pracovat s cíli vzdělávání, sebehodnocením a plánováním vlastní výuky. Děti na kombinované výuce musely tedy tohle stejně jako ty na prezenční zvládat. Mohli jsme ale takto podpořit žáky, kteří byli třeba z větší dálky a naši školu si vybrali pro vizi, s jakou ji vedeme, a teď nám tahle možnost samozřejmě bude chybět,“ říká Martina Raiserová, ředitelka Základní a mateřské školy Střílky.

„Nejen že nám vzdělávání v kombinované výuce dává smysl, ale i děti si v kolektivu utvářejí daleko hlubší mezilidské vztahy než v běžné základce. Vezměte si, že jsou v podstatě každý měsíc na škole v přírodě, kde zažívají neustále nějaké výzvy a dobrodružství,“ popisuje svou zkušenost Králová.

Rodiny, se kterými Seznam Zprávy mluvily, se zároveň shodují, že jsou zrušením kombinované výuky v podstatě nuceny zvažovat domácí vzdělávání. To je možné ze zákona už dnes, na rozdíl od kombinované výuky ale pak za celé vzdělávání zodpovídají rodiče a děti chodí do školy pouze pravidelně na přezkoušení. Počet dětí, které se učí tímto způsobem, rok od roku v Česku přibývá.

„Uvažovali jsme i o domácím vzdělávání. Musela bych ale opustit práci a to by nás dostalo do neudržitelné finanční situace,“ dodává Jana, že pro syna se tedy budou muset snažit najít nějaké alternativní řešení.

„Chápu, že jsme fungovali v nějakém experimentálním režimu. Ale pro mě jako pro osmačku je nejhorší, že takové rozhodnutí přijde jen měsíc před koncem školního roku. Úplně by mi stačilo, že se budu stresovat kvůli přijímačkám na střední školu, ale takhle budu muset nejprve řešit, kam vůbec do devítky nastoupím,“ dodává dcera Dominiky Špačkové.

Navzdory všemu ale rodiče a děti stále věří v možnost, že by se podařilo projekt kombinované výuky zachovat. Dali spolu se ScioŠkolou dohromady otevřený dopis. Ministra Roberta Plagu (za ANO) zároveň interpelovala poslankyně ODS Renáta Zajíčková. Jak ScioŠkola, tak Školy Erazim podaly na ministerstvo navíc žalobu.

Seznam Zprávy se navíc ptaly ministerstva školství, jestli nehodlá změnit školský zákon, aby byla kombinovaná výuka možná běžně. Resort to nevyloučil, zároveň ale uvedl, že je potřeba projekt nejprve vyhodnotit a do té doby tedy nelze žádné další kroky předjímat.

Mimochodem, na středních školách už kombinovaná výuka možná je. Od letoška platí, že se žáci mohou vyučovat i distančně, pokud rozsah takové výuky nepřesáhne 40 procent vyučovacích hodin ve školním roce. Původně návrhy přitom počítaly s tím, že by kombinovaná výuka byla možná i na základní škole, a to nejdříve od třetího ročníku. Nakonec se ale do zákona dostaly jen střední školy.