Článek
Po letech „švindlování“, kdy se Česko snažilo Severoatlantické alianci podsunout jako výdaj na obranu například opravu železniční tratě na Karlštejn, přichází vláda Andreje Babiše (ANO) s umírněnějším přístupem.
Jak vyplývá z návrhu státního rozpočtu na rok 2027, celkem má jít příští rok na obranu země rekordních 195 miliard korun. Absolutní většinu, 191 miliard korun, tvoří rozpočet ministerstva obrany.
Zbytek výdajů na obranu jsou různé položky v rozpočtech jiných resortů. Oproti předchozím letům jde o „pouhé“ čtyři miliardy korun.
Například ministerstvo vnitra chce příští rok vykázat jako výdaje na obranu 827 milionů korun, které půjdou podle mluvčí Hany Malé na nákup obrněných transportérů pro policejní zásahové jednotky a útvary rychlého nasazení nebo na ochranu mezinárodních letišť proti dronům.
Ministerstvo zahraničních věcí pak dá přes 900 milionů mimo jiné jako příspěvek do civilního rozpočtu NATO a jeho svěřenských fondů nebo na zajištění fungování Stálé delegace ČR při NATO, napsal redakci tiskový mluvčí resortu Adam Čörgő.
„To, co vláda navrhuje jako obranné výdaje mimo rozpočet ministerstva obrany, je racionální a v souladu s definicí obranných výdajů NATO. Nevidím v tom žádný pokus o podvádění,“ myslí si bývalý vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.
Poslední slovo má NATO
Právě s tím, co Česko vykazuje jako výdaje na obranu nad rámec rozpočtu ministerstva obrany, narazil jak předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), tak letos i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko totiž už v roce 2014 slíbilo, že bude na svou obranu dávat minimálně dvě procenta HDP. Dlouhodobě závazek neplnilo, až v roce 2024 Fialova vláda oznámila, že tuto laťku překročila. Jak ukazují alianční dokumenty, po přepočtu v centrále NATO to bylo 1,99 procenta HDP. NATO totiž Česku některé „výdaje na obranu“ neuznalo.
Co se v roce 2024 stalo? Rozpočet ministerstva obrany sám o sobě dvou procent HDP nedosahoval, proto si kabinet stejně jako v dalších letech vypomohl tím, že jako výdaje na obranu začal označovat položky z rozpočtů jiných ministerstev, které s obranou souvisely jen volně. A postupně se kreativita ohledně toho, co dalšího by ještě mohl být výdajem na obranu, zvyšovala.
Zatímco v roce 2024 tyto „jiné“ výdaje tvořily 7,6 miliardy korun, o rok později už to bylo 15,5 miliardy korun a letos dokonce 29,8 miliardy korun.
Co je, nebo není výdajem na obranu v souladu s alianční metodikou, posuzuje zmiňovaná Sekce obranné politiky a strategie, které v letech 2022-2025 šéfoval Jan Jireš.
„V roce 2024 ministerstvo obrany striktně vyhodnocovalo jednotlivé položky a rozhodovalo, co je, nebo není výdajem na obranu,“ vzpomíná Jireš. NATO totiž připouští, že k obraně země přispívá více resortů než jen obrana. Má pro to ale jasná pravidla.
„Úplné nesmysly“
Změna v přístupu české vlády podle Jireše nastala při přípravě rozpočtu na rok 2025. „Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou na vládě prosadilo, že se jako výdaje na obranu začaly označovat úplné nesmysly, a to stejné se zopakovalo v návrhu rozpočtu na rok 2026. A přejala to i Babišova vláda v rozpočtu na rok 2026 a pokračovala v umělém vykazování obranných výdajů,“ tvrdí Jireš.
Letos je tak ve výdajích na obranu schovaný třeba 20 miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo celý rozpočet Národního bezpečnostního úřadu.
V praxi totiž může vláda – i přes nesouhlas ministerstva obrany - „onálepkovat“ jako výdaj na obranu cokoliv bude chtít. Riskuje tím ale, že narazí u aliančních úředníků, kteří vykázané výdaje na obranu jednotlivých zemí podrobně přepočítávají. A přesně to se taky stalo.
Generální tajemník NATO Mark Rutte letos v červnu oznámil, že Česko loni dvě procenta HDP na obranu nevydalo. Některé položky vykázané jako obranné totiž Aliance Česku neuznala, a to tak spadlo pod minimální dvouprocentní hranici. Vláda podle premiéra Babiše dostala od NATO varování, že to samé se může opakovat i letos.
„Aliance hodila vládě tuto podvodnou praxi na hlavu,“ doplňuje Jireš s tím, že resort obrany zbytek kabinetu upozorňoval, co hrozí.
Babišův kabinet se proto rozhodl přistoupit k výdajům na obranu pro rok 2027 jinak. Samotný rozpočet ministerstva obrany se nově rovná dvěma procentům HDP, čímž si chce vláda pojistit, že tentokrát Česko svůj slib ostatním členům NATO skutečně splní.
„Návrh rozpočtu výdajů kapitoly ministerstva obrany na rok 2027 aktuálně činí zaokrouhleně 191 miliard korun, což odpovídá 2 % HDP dle zákona o financování obrany. Výpočet vychází z hodnoty HDP uvedené v Rozpočtové strategii na léta 2027-2029,“ potvrdila Seznam Zprávám mluvčí resortu Johana Starková.
Výdaje na obranu ostatních ministerstev pak podle Starkové představují 0,04 % HDP.
I když by Česko dvou procent HDP na obranu v roce 2027 dosáhlo, stále bude mezi méně pilnými členy Aliance. Na summitu v Haagu se loni všechny členské země dohodly, že do roku 2035 budou na obranu dávat 3,5 procenta HDP a na výdaje s obranou související další 1,5 procenta.
Jireš se pak obává ještě možné snahy vlády „schovat“ různé s obranou nesouvisející výdaje přímo do rozpočtu ministerstva obrany, který tak přísným zkoumáním Aliance neprochází.
„Uvidíme, jestli se vláda nepokusí schovat do rozpočtu ministerstva obrany věci, které s naší obranou a plněním našich závazků v NATO reálně nesouvisejí. Příkladem je karlovarské letiště nebo nové ‚vojenské‘ nemocnice, které ve skutečnosti pro naši obranu nepotřebujeme,“ upozorňuje Jireš.
Jak dříve informoval deník Aktuálně.cz, vojáci už dřív třikrát nabídku na převzetí karlovarského letiště odmítli. Podle bývalého šéfa armády Karla Řehky o jeho převedení pod ministerstvo obrany vláda jedná bez vědomí vojáků.
„Doufám, že to není finta, jak tím navýšit výdaje na obranu. Je to politické rozhodnutí, které vůbec nevzešlo z vojenské potřeby,“ řekl ve svém posledním rozhovoru pro Seznam Zprávy.
