Pavel: Emotivní názory na V4 z obou částí spektra jsou škodlivé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Emotivní názory z obou částí spektra ohledně formátu Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jsou škodlivé, země mají mnohem víc společného než rozdílného. Po středečním jednání hlav států zemí V4 v Maďarsku to na tiskové konferenci řekl český prezident Petr Pavel. Podle slovenského prezidenta Petera Pellegriniho je potřeba obnovit dynamiku V4, neboť dlouhodobě představuje střízlivý hlas a rozvahu při formování unijních politik.

„Často slýcháme emotivní názory z obou částí spektra. Jedny přeceňující obsah a význam visegrádského uskupení, jako by mělo do určité míry stejnou škálu působnosti jako například Evropská unie. Nebo že by mělo jít v bezpečnostní integraci hluboko jako NATO,“ podotkl Pavel. Extrém z druhé strany podle něj představují výroky, že V4 ztratila svoji relevanci a konkrétní obsah.

„Oba tyto extrémy jsou škodlivé, protože naše země mají společného mnohem víc než toho, co nás rozděluje,“ poznamenal. Vychází to nejen ze sdílené historie, kultury a tradic, ale i ze vzájemného ekonomického, dopravního, energetického či mezilidského propojení, míní.

„Pokud se lišíme v některých pohledech na zahraniční nebo bezpečnostní politiku, vidím jako pozitivní to, že máme vůli o těchto rozdílech spolu mluvit, vysvětlovat si je a navzájem chápat své důvody,“ poznamenal Pavel. Země V4 dříve rozdělil názor na vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Bratislava i Budapešť dodávky zbraní Kyjevu kritizují.

„Karol Nawrocki vnímá Rusko jako hrozbu, stejně jako ho vnímáme my a jako ho vnímá většina zemí v Evropě,“ řekl novinářům později Pavel. Úplně to podle něj nekoresponduje s pohledem některých maďarských a možná i slovenských politiků.

Pellegrini ani maďarský prezident Tamás Sulyok ale podle Pavla nepochybují o tom, že Rusko představuje hrozbu. „A že se jako země V4, stejně jako většina evropských zemí, musíme připravovat i na horší scénář, než je pouze otevřené nepřátelství, případně nějaké hybridní nebo kybernetické útoky,“ dodal český prezident.

Pro Slovensko má podle Pellegriniho V4 osobitý význam jako cenná platforma, kde lze hovořit o společných zájmech, ale také se snažit pochopit v oblastech, kde nemají země společný postoj. Blok podle něj nesmí ztrácet dech při obraně národních zájmů zemí. „Není důvod pochybovat o relevanci V4 jako klíčového regionálního formátu,“ míní.

Polský prezident Karol Nawrocki hovořil o důležitosti energetické bezpečnosti a nezávislosti. Cílem podle něj je omezit ruský vliv v Evropě. „Došlo ke znovuoživení ruského imperialismu,“ podotkl a zmínil i hybridní útoky či sabotáže. Pro zajištění bezpečnosti regionu je podle něj důležitá markantní přítomnost Spojených států a budování transatlantických vztahů.

Společným středoevropským zájmem jsou podle maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka bezpečnost, konkurenceschopnost, obranyschopnost či stabilita. Právě konkurenceschopnost byla jedním z ústředních témat dnešní diskuze prezidentů. Nejvíce ji podle Sulyoka ovlivňují energetická bezpečnost a ceny energií či demografické výzvy.

Podle Pellegriniho evropský průmysl čelí více problémům, zmínil zejména vysoké ceny energií, které považuje za hlavní příčinu útlumu výroby. S evropskými partnery je podle slovenské hlavy státu nutné hledat cesty, jak náklady snižovat. V opačném případě firmy budou přesouvat výrobu do Asie či USA.

Prezidenti také hovořili o nových technologiích a umělé inteligenci. Podle Pavla by se měla vést diskuze o tom, jak adaptovat vzdělávací systémy zemí V4 s využitím možností umělé inteligence. „Vzdělávací systémy v našich zemích stále ještě kopírují staré modely,“ domnívá se.