Před 50 lety přestěhovali kostel v Mostě. Město šanci nedostalo

Asi o málokterém kostele na světě se dá říct, že se projel po kolejích. Historický chrám Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který je dnes národní kulturní památkou, si tak užil cestu necelý kilometr dlouhou. Tedy „užil“ asi nebude to správné slovo. Byl při tom pevně spoutaný ocelí jak ve svěrací kazajce, aby se po cestě nerozpadl. Vysloužil si za to ovšem zápis do Guinnessovy knihy rekordů.

Letos na konci října uplynulo přesně pět desetiletí od chvíle, kdy tato cenná památka pozdní gotiky stanula na novém místě. Důvodem bylo bourání celého starého Mostu kvůli těžbě uhlí. Tento barbarsky temný plán na likvidaci kdysi největšího královského města v podhůří Krušných hor měl přece jen jeden světlý bod, snahu zachovat alespoň jednu nejcennější stavbu. Nebo přesněji dvě, ale o tom více později.

Kostel byl původně postaven na místě raně gotické baziliky, zničené při velkém požáru, který město zachvátil v roce 1515. Stavbu navrhl Jakub Heilmann ze Sweinfurtu, žák špičkového stavitele Benedikta Rejta, autora Vladislavského sálu na Pražském hradě nebo chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.

„Během svého školení u Benedikta Rejta se Heilmann seznámil s novými vývojovými tendencemi pozdní gotiky, mezi něž patří i kroužená klenba, použitá později v hlavní lodi mosteckého kostela,“ popisuje kastelánka kostela Zuzana Klimplová z Národního památkového ústavu.

Nejen tato elegantní klenba dělá z chrámu jednu z nejcennějších pozdně gotických památek v zemi. Neobvyklé je i vtažení opěrného systému do interiéru. Díky tomu jsou boční zdi zvenčí velmi prosté a naopak zevnitř členité – na každém boku kostela tak vznikl prostor pro řadu kaplí.

Jedinečnou architekturou, v níž se dle Památkového katalogu potkávají vlivy podunajské, české a saské, i svou monumentální velikostí kostel dokládá, že byl Most, původně Brüx, v době stavby významným a bohatým městem.

Tento trojlodní chrám však není jen pozdně gotický. Zachovala se i krypta ze starší baziliky ze 13. století, sám kostel se stavěl od roku 1517 až do začátku 17. století. Zábradlí kúru a ochozu kolem bočních lodí zdobí barevné renesanční reliéfy, renesanční podobu měla i věž. V době baroka interiér proměnilo nově upravené kněžiště včetně hlavního oltáře, spolu s varhanami a řadou soch. Venku tehdy přibyla i samostatná zvonice.

Během 60. až 80. let minulého století mohlo v rámci bourání starého Mostu vše zmíněné zmizet v propadlišti dějin. Kostel, i když ne celý, však tomuto osudu unikl. Komunističtí plánovači rozhodli, že ho zachovají a přestěhují do bezpečné vzdálenosti od hnědouhelného lomu, ke vznikajícímu novému Mostu. Mohli na tom předvést schopnosti socialistického inženýrství a zároveň přece jen i jistou péči o kulturní dědictví.

„Variant na umístění kostela bylo několik. Od možnosti umístit kostel do středu vznikajícího města nebo také na jeho okraj, do sousedství dnešního Oblastního muzea,“ popisuje kastelánka Klimplová. Nakonec zvítězil prostor u barokního špitálu, který měl jako jediná stavba z demolovaného města zůstat zachovaný na původním místě.

Patrně rozhodl i fakt, že ke špitálu přiléhá malý gotický kostel či kaple svatého Ducha ze 14. století (určení, zda je stavba kostelem, nebo kaplí, se v pramenech rozcházejí). Dvě zachované památky na historické město tak bylo možné soustředit na jednom místě.

Kostel se stěhoval na podzim roku 1975. Předtím ho odstrojili od všech ozdob a movitých prvků a zbourali věž, která by kvůli chatrnému zdivu přesun nevydržela. Demolici podlehla i samostatně stojící barokní zvonice v sousedství – ta už nenávratně.

„Pilíře byly vyztuženy mohutnou ocelovou konstrukcí a celý objekt byl důkladně zajištěn proti jakémukoli poškození. Oddělení kostela od jeho původních základů probíhalo postupně. Také proto přípravné práce přesunu probíhaly již o několik let dříve,“ vysvětluje kastelánka.

Po čtyřech speciálních kolejnicích se kostel, vážící 12 tisíc tun, přestěhoval o 841 metrů a 10 centimetrů. Zezadu byl tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Jeho cesta trvala 646 hodin, tedy 27 dní – od 30. září do 27. října, přičemž se na tom pracovalo v třísměnném provozu.

„Kostel se pohyboval rychlostí okolo 2,16 centimetrů za minutu, nepřetržitě ve dne i v noci se sledovala vodováha, náklony a vibrace, aby se předešlo poškození kleneb a zdiva. O to složitější to bylo, protože dráha přesunu nebyla rovná, ale oblouková,“ vypráví Klimplová.

Oblouková trasa proto, aby se stavba vyhnula překážkám a nerovnému terénu. „Po přemístění musel být kostel usazen tak, aby bylo možné jej stabilně založit na předem připravené konstrukci,“ přibližuje Kliplová. Po cestě obloukem se ovšem kostel vzhledem ke světovým stranám natočil o 90 stupňů a na novém místě už nebylo možné jej jednoduše otočit zpátky. Proto změnil svou orientaci z původního natočení hlavní osy východ-západ na sever-jih.

Po cestě nedošlo k žádnému zásadnímu poškození. Přesto pak stavba ještě několik let procházela rozsáhlými opravami a mimo jiné se stavěla replika věže ze železobetonu. Veřejnost se do něj mohla poprvé podívat až 4. listopadu 1988, i když restaurátorské práce poté ještě v interiéru pokračovaly.

Jak podotýká kastelánka, přesun kostela nastal v době, která nepřála církvi ani církevním památkám. „Původní plán počítal s tím, že objekt bude využit jako muzeum či galerie, a proto se neuvažovalo o navrácení hlavního oltáře,“ říká Klimplová.

Kostel sloužil jako výstavní prostor s expozicí pozdně gotického a renesančního umění severních Čech. Uvnitř nově našlo místo i několik soch a obrazů ze zničeného kláštera kapucínů, kolem chrámu dneska stojí i sochy z dalších míst zbouraného města.

Po roce 1989 se změnil přístup veřejnosti a bylo rozhodnuto oltář opět instalovat, spolu s dalším původním mobiliářem. „Tím nic nebránilo tomu, aby byl kostel 19. a 20. června 1993 znovu slavnostně vysvěcen,“ doplňuje Kastelánka. Od té doby se v něm konají i slavnostní církevní obřady a mše, včetně těch půlnočních na Štědrý večer.

Chrám je pod správou Národního památkového ústavu. Během otvírací doby je možné přijít na prohlídky, při nichž se lidé mohou také podívat na film o přesunu kostela a přiblížit si to rovněž na modelu. Jinak se tu konají svatby, promoce, koncerty a další akce.