Deset let růstu, pak náhlý zlom. Proč se policie zajímá o implantace v Olomouci

Fakultní nemocnici Olomouc, která se stala absolutním lídrem v implantacích srdečních defibrilátorů, hrozí vážný reputační problém: Policie začala zkoumat období, kdy Olomouc „ujela zbytku republiky“.

Samo vedení moravského špitálu spojuje policejní akci z minulého čtvrtka pouze s jednou klinickou studií, na níž se toto zdravotnické zařízení podílelo. Avšak zásah má podle informací Seznam Zpráv širší záběr.

Nasvědčuje tomu i samotný fakt, že si kriminalisté vyžádali archivovanou zdravotní dokumentaci z posledních deseti let, přitom inkriminovaná studie probíhá teprve od roku 2023. Navíc, jak redakce zjistila, policie v areálu poprvé byla už na konci srpna a právě tehdy si odnesla „papíry“ ke studii.

Vše se přitom točí kolem implantací defibrilátorů (ICD) – malých přístrojů voperovaných pod kůži pacientům kardiakům, u nichž existuje riziko náhlé srdeční smrti (viz box Krabička, která hlídá rytmus srdce).

V Olomouci totiž během posledních let počet těchto výkonů na tamní kardiologické klinice nebývale narostl. A i celý Olomoucký kraj dnes zcela dominuje celorepublikovým žebříčkům, jak dokládají oficiální statistiky.

Policie podle zjištění redakce prověřuje, zda některým pacientům nemohly být defibrilátory implantovány, aniž by je nutně potřebovali. Pokud by se takové podezření potvrdilo, mělo by to pro státní špitál dalekosáhlé dopady.

Sama fakultní nemocnice zatím takovou variantu vůbec nepřipouští. „Jedná se o čirou spekulaci. Vzhledem k odborně vysoce specializované problematice nelze tyto otázky posoudit bez potřebné odborné erudice a znalosti zdravotního stavu konkrétního pacienta,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Prakticky všechny klíčové parametry – nárůst implantací, nábor do klinické studie i následný propad výkonů – se časově kryjí s působením profesora Miloše Táborského, bývalého přednosty olomoucké kardiologické kliniky.

Seznam Zprávy jej žádaly od minulého pátku opakovaně o vysvětlení. Nebral telefon, nereagoval ani na SMS a e-maily. Až po publikaci článku zaslal redakci své vyjádření, a to prostřednictvím Jitky Novotné z agentury J&N Publicity.

„V souvislosti s informacemi a spekulacemi, které se objevují k mé osobě v souvislosti s působením ve Fakultní nemocnici Olomouc, bych rád uvedl, že za svými rozhodnutími a postupy při léčbě svých pacientů si po celou svou profesní kariéru stojím. Pacienti byli a budou vždy v centru mé pozornosti. Snažím se jim poskytnout co možná nejlepší péči, která je v současné době celosvětově k dispozici,“ uvedl Táborský ve svém stanovisku. „Velice si vážím pracovišť jako je Fakultní nemocnice Olomouc a všech dalších, kde jsem působil včetně pracoviště současného,“ dodal kardiolog, který aktuálně pracuje v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Že by bylo možné implantovat defibrilátory „neindikovaným“ pacientům, si nedokáže představit profesor Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti. Už prý proto, že v olomoucké nemocnici byl vždy personál „na velmi vysoké úrovni“.

„To by mi také přišlo velmi zvláštní, pokud by se něco takového dělo… Já si nedokážu představit, že bychom třeba na našem pracovišti dali někomu přístroj neindikovaně. U těch defibrilátorů jsou naprosto jasná kritéria,“ uvedl Linhart, který působí v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.

Česká kardiologická společnost podle něj zatím nikdy neměla důvod dění v Olomouci řešit.

Oficiální statistická data, která Seznam Zprávy prostudovaly, nicméně ukazují výraznou odchylku od republikového průměru.

Ještě v roce 2015 bylo na olomoucké fakultní nemocnici provedeno „jen“ 397  implantací defibrilátorů, jak se lze dočíst ze statistik na webu České kardiologické společnosti. V té době Olomouc zaostávala za pražským IKEM i Nemocnicí Na Homolce, kde měli 463, resp. 406 těchto výkonů.

Postupně ale rostla, a to i v době pandemie covidu-19. Nakonec olomoucká klinika dominovala celorepublikovým číslům. Tak to alespoň ukazují poslední publikovaná data z loňského roku, kdy se hanácká fakultní nemocnice dostala na 757 implantací, přičemž pražský IKEM jich má „jen“ 429. 

Přes 16 procent všech těchto výkonů se loni dělalo v Olomouci, přitom celkový počet těchto výkonů celorepublikově stagnuje.

Ještě větší rozdíly ale plynou z mapky, která ukazuje počet loňských implantací na počet obyvatel v jednotlivých krajích. V Olomouckém kraji je jich nesrovnatelně více než v ostatních regionech – 96 implantací na 100 tisíc obyvatel. I druhý Karlovarský kraj má „jen“ poloviční čísla.

Mohlo by to znamenat, že lidé na Olomoucku z blíže neurčených důvodů jsou náchylnější k riziku náhlé srdeční smrti, proto častěji potřebují tento druh zdravotní péče.

Jenže olomoucká fakultní nemocnice tato čísla vysvětluje tím, že se také o dost zvětšila její spádová oblast. Do hanácké metropole prý dnes za implantacemi defibrilátorů míří i mnoho pacientů z dalších regionů.

„Prostý přepočet provedených implantací na počet obyvatel Olomouckého kraje neposkytuje reálný obrázek. Statistika odráží skutečnost, že Fakultní nemocnice Olomouc poskytuje uvedené zdravotní služby také pacientům nejen ze spádové oblasti z Olomouckého kraje, ale rovněž prakticky z celé České republiky,“ uvedl mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Objektivním důvodem je podle něj svobodná volba lékaře, na níž je založen velký zájem pacientů nechat si zákrok provést právě v jejich zařízení. Zájem pacientů ze širší spádové oblasti prý podnítila i „vysoká odborná erudice“ již zmíněného bývalého přednosty Miloše Táborského, který je podle jeho slov „široce respektovanou odbornou autoritou“.

Poté, co zmíněný Táborský pracoviště na konci února opustil a přešel do Ústí nad Labem, počet implantací v Olomouci zase prudce klesl. Sama nemocnice ústy mluvčího Fritschera uvedla, že letos bude celkem 505 až 510 implantací, což je o třetinu méně než loni.

Jak už bylo uvedeno, policie se pod dohledem evropského veřejného žalobce nyní zajímá o okolnosti celoevropské klinické studie, která se též týká defibrilátorů. Srovnává, jak se daří pacientům po infarktu s ICD a bez ICD (viz box Prošetřovaná klinická studie).

I zde Olomouc sehrála nebývalou roli premianta, dokonce v rámci celé Evropy. Tamní fakultní nemocnici se totiž podařilo do studie v první fázi rekrutovat nejvíce pacientů v celé Evropě (70), žádné jiné kardiocentrum jich nedodalo více.

Policisté se zajímají o to, jestli do studie, financované z evropských peněz, nebyli zařazeni i pacienti, kteří nesplnili předepsaná kritéria. Připustila to sama nemocnice, která v prohlášení na webu uvedla, že výběr vhodných pacientů byl v kompetenci „hlavního zkoušejícího“, tedy bývalého přednosty Táborského, který je u studie veden v pozici národního koordinátora. Kontrolní audit ze strany zadavatele studie prý na konci loňského roku zjistil jen „drobné nedostatky“, nemocnice prý o nich nebyla vyrozuměna. I přesto se olomoucká nemocnice rozhodla z tohoto projektu vystoupit.

„Poté, co se vedení Fakultní nemocnice Olomouc na přelomu ledna a února 2025 dozvědělo o údajných formálních nesrovnalostech, z preventivních důvodů požádalo o vyřazení pacientů ze studie a zároveň i o její ukončení na našem pracovišti,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Případ přitom dozoruje Úřad evropského veřejného žalobce, který se zabývá podezřením na neoprávněné nakládání s evropskými prostředky. „Zahájili jsme trestní řízení pro podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie,“ potvrdil minulý týden redakci Pavel Pukovec, evropský pověřený žalobce.

Aktualizace: Do textu jsme doplnili dodatečné vyjádření profesora Miloše Táborského.