Článek
Zrušení Senátu, osekání Sněmovny ale i obhajoba Babišova střetu zájmů. To jsou některé z postojů Zdeňka Koudelky, o kterém se mluví jako o možném náměstkovi ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.
Právník, učitel na vysoké škole, bývalý poslanec a současný jihomoravský zastupitel má dlouholeté zkušenosti z oblasti politiky i práva. Kritici mu nicméně už v minulosti vyčítali příliš velkou „příchylnost k moci“, která se projevovala například blízkým vztahem k prezidentům Klausovi i Zemanovi. Je také považován za autora problematické amnestie z roku 2013, což on sám v minulosti odmítal.
„Do debat vstupuje zatížen touto minulostí. Bude na něm, aby obstál a přesvědčil svými argumenty,“ myslí si prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
„Z hlediska vzdělání a zkušeností je to jistě člověk, který se bude schopen zhostit role náměstka na ministerstvu. Jestli je to jeho ideální volba, to je druhá věc,“ naznačuje odborník na ústavní právo Ondřej Preuss.
Koudelkovo angažmá ovšem Ministerstvo spravedlnosti zatím nepotvrdilo. Čerstvý ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) na pondělní tiskové konferenci konkrétní jména nechtěl komentovat. „Nikoho jsem neoslovil a nedal mu závaznou nabídku na to, aby se stal náměstkem. A to z jednoho prostého důvodu, v tuto chvíli čekám na uzavření koaličních jednání,“ uvedl s tím, že pokud budou osoby kvalifikované, nebude je bezdůvodně vetovat.
Seznam Zprávy se Koudelku snažily kontaktovat, celý den ale nebral telefon. Na dotaz o možné nové funkci webu Česká justice v pondělí odpověděl: „Já jsem to také slyšel. Povídá se to.“
Zrušení Senátu i obhajoba Babiše
Koudelku jeho kolegové popisují jako člověka s výraznými názory. V minulosti například ostře kritizoval fungování státního zastupitelství nebo České televize. Jako kandidát v posledních sněmovních volbách na sebe upozornil na konferenci „Východiska a vůle ke změně režimu“ kde řekl, že má být zaveden poloprezidentský systém a zrušen Senát - a také že se má snížit počet poslanců ze 200 na 151.
V posledních dvou měsících se také pustil do obhajoby premiéra Andreje Babiše při debatách o jeho střetu zájmů. Několika médiím poskytl vyjádření či rozhovory, v nichž uváděl ostrou kritiku na adresu prezidenta Pavla.
„Ze zákona Andrej Babiš ve střetu zájmů není. Prezident republiky nemusí jmenovat vítěze voleb předsedou vlády. Nemá však lhát. Pokud svou nechuť jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády odůvodňuje údajným rozporem s evropským zákonem o střetu zájmů, který neexistuje, či s naším zákonem, který vlastnictví akcií nezakazuje, lže,“ prohlásil na konci listopadu.
Na svém facebooku pak mimo jiné sdílel články dezinformačních médií.
V minulosti ale Babišovu vládu Koudelka kritizoval za opatření v době koronavirové pandemie. Jako mluvčí se účastnil i debaty s názvem „Odléhnutí se za covidovou diktaturou“.
Moravský patriot
Koudelka byl také spojován s pravicovým hnutím Slušní lidé, které do povědomí vstoupilo protestním přerušením divadelní hry Naše násilí a vaše násilí v brněnském divadle Husa na provázku. V představení byli herci na jevišti nazí a hra obsahovala mimo jiné i scény, ve kterých si herečka z intimních partií vytahovala českou vlajku nebo v nich Ježíš znásilňoval muslimku.
Právě Koudelka byl v roce 2018 jedním z autorů trestního oznámení na ředitele brněnského Národního divadla Martina Glasera a tehdejšího brněnského primátora Petra Vokřála kvůli porušení povinností při správě cizího majetku. Zároveň tehdy nahlásil přestupek hrubého znevážení státního symbolu.
Šestapadesátiletý právník se také prezentuje jako moravský patriot - veřejně se hlásí k moravské národnosti a mnohé jeho fotografie na sociálních sítích jsou doplněné moravskou orlicí. „Moravské priority silně akcentoval od počátku, byl výraznou osobností,“ popisuje jej odborník na ústavní právo Václav Pavlíček.
„Je zastáncem vyšší autonomie Moravy, vždycky hovoří o Čechách, Moravě a Slezsku místo o České republice. To je také jeho poměrně výrazné specifikum,“ souhlasí Preuss.
Od sociálních demokratů k SPD
Koudelka za svou kariéru vystřídal celou řadu funkcí. V politice zkraje 90. let začínal jako člen zastupitelstva městské části Brno-Jundrov, kde se později stal místostarostou. Do „velké“ politiky vstoupil v roce 1998, kdy se stal poslancem za ČSSD.
„Nejznámější se stal díky tomu, že byl jedním z architektů řešení v období tzv. opoziční smlouvy, tehdy kdy se sociální demokracie a ODS pokusily úplně proměnit volební systém tak, aby v zásadě eliminovaly vliv malých stran,“ připomíná Preuss.
Poslancem byl do roku 2006, kdy se stal náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, současné poslankyně za Motoristy. Později přešel k Trikoloře. V roce 2024 se stal krajským zastupitelem v Jihomoravském kraji jako lídr koalice vedené SPD. V posledních volbách pak figuroval na společné kandidátce SPD, Trikolory, Svobodných a PRO, do Sněmovny se ale nedostal.
„Příchylnost k moci“
Koudelka měl v minulosti blízko k prezidentům Klausovi i Zemanovi. Václav Klaus ho navrhl na soudce Ústavního soudu, Senát jej ale v roce 2012 odmítl - získal tehdy 29 hlasů, 50 senátorů bylo proti. „V té debatě zaznívala kritika jeho příchylnosti k moci. Má hodně specifický pohled na postavení prezidenta republiky,“ vysvětluje Preuss.
Neúspěšný návrh podal o několik let později také Miloš Zeman, který jej v roce 2019 navrhl na post zástupce ombudsmana. Ani tehdy ale Koudelkovo jméno neprošlo. Ve Sněmovně dostal čtyři ze 175 hlasů.
Koudelka je také spojován s kontroverzní amnestií exprezidenta Václava Klause v roce 2013, kdy je mnohými považován za jejího autora. Amnestie byla tehdy kritizována především proto, že vedla k zastavení vleklých kauz hospodářské kriminality a propuštění pachatelů závažných trestných činů, čímž podle kritiků podkopala důvěru veřejnosti v spravedlnost. Koudelka svůj podíl na tvorbě dokumentu v minulosti odmítal.
