Z ČSSD až na ministra ANO. Proč dal Babiš přednost Tejcovi před svými lidmi

Bývalý sociální demokrat Jeroným Tejc v pondělí usedl na post ministra spravedlnosti. Jako první chce řešit rozpočet na příští rok, chybí tam totiž podle něj 620 milionů korun. „Vím že peněz není nikdy dost, jsem realista. Ale musíme najít prostředky na navýšení platů, jinak na tom budeme hůř než v tomto roce,“ uvedl čerstvý ministr spravedlnosti.

Obsazení postu osmačtyřicetiletým právníkem je dalším z mnoha svědectví o tom, že Andrej Babiš při obsazování pozic příliš nehledí na stranické barvy. A že nemilosrdně nechá věrné stranické čekatele bez funkcí.

Především je to ale příběh o Tejcově politické trpělivosti. Ministerského postu se brněnský rodák dočkal až téměř třicet let poté, co do politiky vstupoval jako dvacetiletý mladík.

Přitom to původně vypadalo, že jeho postup bude rychlý. Nejdřív se mu prorokovala kariéra v ČSSD, později byl několikrát marně v užším výběru na ministra, aby pak musel v ústraní vydržet další čtyři roky v době Fialovy vlády. Co stojí za dlouhým čekáním Jeronýma Tejce? Jednou špatný politický instinkt, později nedůvěra šéfa ANO Andreje Babiše.

Jen co na konci devadesátých let právník Jeroným Tejc vstoupil do sociální demokracie, začal ve straně stoupat - rychle se stal místopředsedou jihomoravské ČSSD, šéfoval i brněnské organizaci. Těsně před třicátými narozeninami se stal poprvé poslancem.

Ve straně platil za spojence Bohuslava Sobotky, proto bylo pro mnohé překvapením, když se jeho jméno po volbách 2013 objevilo na seznamu „lánských pučistů“ s Michalem Haškem. Tedy ve skupině sociálních demokratů, kteří se pokusili ve spolupráci s Milošem Zemanem Sobotku odstavit.

Sázkou na špatnou stranu se Tejcova slibně rozjetá kariéra v ČSSD zastavila. Několikrát se pak ještě pokoušel dostat do vedení strany, ale neúspěšně. Na konci volebního období v roce 2017 oznámil, že už kandidovat na poslance nebude, a ze strany odešel.

Ještě předtím se mu ale povedlo položit základy budoucí kariéry na Ministerstvu spravedlnosti a také spolupráce s hnutím ANO. Tejc v té době vedl ústavně-právní výbor Sněmovny.

Místopředsedy mu dělalo hned několik pozdějších ministrů spravedlnosti, pod nimiž později pracoval, Marie Benešová (ČSSD) a Pavel Blažek (ODS). A hlavně Helena Válková z ANO, která si mladého právníka zapamatovala - a dodnes je jedním z lidí, kteří na něj pějí chválu.

Poté, co Tejc skončil jako poslanec, to chvíli vypadalo, že půjde dělat advokacii. Nakonec se ale v politice udržel díky nástupci Válkové v čele Ministerstva spravedlnosti - Robertu Pelikánovi (za ANO). Ten si Tejce v Babišově vládě vytáhl na post náměstka.

A to v podstatě navzdory Babišovi, který zpočátku nechápal, proč by ministr ANO stál o zdiskreditovaného sociálního demokrata. Pelikán ho ale tehdy přesvědčil.

„Potřeboval jsem posílit schopnosti ministerstva vyjednávat věci ve Sněmovně. A Jeroným Tejc byl takový druhý Marek Benda, měl rozsáhlé zkušenosti z Parlamentu a byl respektovaný mezi poslanci, uměl se domluvit napříč stranami,“ vysvětluje s odstupem času Pelikán.

Tejc se ve strukturách ministerstva dobře etabloval. O čemž svědčí hlavně to, že ve funkci náměstka přežil i všechny Pelikánovy nástupce - Taťánu Malou, Jana Kněžínka i Marii Benešovou.

Kdykoli ANO měnilo ministra spravedlnosti, byl Tejc v úzkém okruhu zvažovaných lidí. Pokaždé ale narazil na nedůvěru šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který si nakonec vždy vybral raději jiného kandidáta.

Zlom přišel podle zdrojů redakce až ve chvíli, kdy na ministerstvo přišla Marie Benešová. Pro ni byl Tejc doslova pravou rukou ve Sněmovně, Benešová mu naprosto důvěřovala a otevřeně o něm mluvila jako o svém možném nástupci v čele ministerstva. A názor Benešové bral zase vážně Andrej Babiš.

Jenže ANO následující volby nevyhrálo a vládu převzal kabinet Petra Fialy. Chvíli to znovu vypadalo, že se Tejc vrátí k advokacii. Jenže i tady zafungovaly Tejcovy odborné schopnosti a také kontakty napříč politickým spektrem z minula - za ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se Tejc dostal na post náměstka Vězeňské služby.

Tam strávil zbytek období Fialova kabinetu a zároveň dál utužoval kontakty s hnutím ANO. A to především s již zmíněnou Helenou Válkovou, ale i dalšími poslanci. „Vždycky jsme spolu dobře vycházeli, jsem sociálně zaměřená. A když něco řekl, tak to platilo,“ vzpomíná Válková na začátky vztahu s Tejcem.

V posledních čtyřech letech s ním nejen ona konzultovala řadu legislativních návrhů. V ANO je dlouhodobě spíše méně právních expertů, Tejc tedy často přišel vhod. „Byl to takový můj sparing partner. Pomáhal nám v ANO s legislativními věcmi,“ popisuje Válková. „Byla s ním vždy výborná komunikace, na rozdíl od jiných,“ doplňuje poslankyně ANO Zuzana Ožanová.

Po volbách 2025 se tak v Tejcův prospěch sešlo několik faktorů - už měl dobré jméno u Andreje Babiše, stejně jako zastání u řady figur z ANO. A Babiš se navíc potýkal s nedostatkem vhodných kandidátů na ministra spravedlnosti.

K předchozím ministryním se už Babiš znovu vracet nechtěl - kromě toho je Válková šéfkou imunitního výboru, který bude řešit Babišovo vydání, Taťána Malá zase převzala vedení poslaneckého klubu. Stínový ministr Radek Vondráček nabídku na post nedostal - s oficiálním vysvětlením, že se nyní věnuje spíše zahraniční politice.

Lidé pohybující se v justici Tejce vesměs chválí jako pracovitého odborníka, který se v tématech vyzná a lze se s ním dohodnout. Otázka ovšem je, jaké plány Andrej Babiš s resortem spravedlnosti doopravdy má a do jaké míry bude Tejc poslušným vykonavatelem jeho záměrů.

Otázku související se svým vládním šéfem ostatně Tejc dostal hned na první tiskové konferenci. A sice na Babišovu kritiku soudkyně z kauzy Čapí hnízdo, která se podle něj „zachovala jako komunistická prokurátorka“. Tejc se odpovědi vyhnul. „Nebudu konkrétní výroky komentovat,“ odpovídal opakovaně.

Sám Tejc zatím o svých záměrech na ministerstvu mluvil spíš obecně - chce hájit svobodu slova, zaměřit se na boj proti násilné trestné činnosti, řešit platy v soudnictví nebo modernizovat a digitalizovat justici.

„Budeme chtít změnit trestní legislativu. Boj s nejzávažnější trestnou činností musí mít každá vláda na prvním místě,“ uvedl Tejc při uvedení do úřadu.

Programové prohlášení vlády zmiňuje spíše dílčí věci, jako je například zrušení paragrafu proti činnosti pro cizí mocnost nebo tresty za zanedbání povinné výživy. Podle hlasů z ANO je ale potřeba začít pracovat na zásadnější reformě justice. Její parametry a cíle jsou ale v tuto chvíli nejasné.