„Vláda vyvolala odpor.“ Pracovníci ČT a rozhlasu dostali do ulic tisíce lidí

Od nuly venkovní teploty v úterý oddělovalo jen několik stupňů. Na Kavčích horách tak postávali pracovníci České televize většinou v černých bundách a kabátech, někteří nasadili i rukavice, čepici nebo šálu.

„Nevím, proč se vždycky musí zachraňovat svoboda médií za tak extrémních teplot,“ prohlásila jedna z pracovnic televize s odkazem na červnovou výstražnou stávku. Tehdy totiž na Kavčích horách teploty přesahovaly třicet stupňů a demonstrující musely ochlazovat hasičské vozy.

V úterý se situace obrátila. Zaměstnanci televize chodili ven, na chvíli se ochladili a pak se vrátili zpět do budovy zpravodajství. V zimním počasí ale nepostávali sami, do stávky a následných průvodů se kromě pracovníků České televize zapojili také jejich kolegové z rozhlasu. Dohromady jich napříč regiony bylo přes 3600.

Stávky na Kavčích horách se účastnilo mnoho předních tváří televize. Na místo zavítali například šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Michal Kubal, jeho zástupce a moderátor Martin Řezníček nebo moderátorka Jana Peroutková.

V dresu s národními barvami a nápisem „FAUL 4:36“ dorazil také komentátor Robert Záruba. „Podle někoho se tohle sportu možná tolik netýká, ale to je jen zdánlivé. Jsem rád, že se ke svým kolegům můžu přidat,“ vysvětlil dlouholetý sportovní redaktor České televize.

Investigativní reportér Jan Moláček zase v současném dění vidí podobnost s událostmi z přelomu milénia. Tehdy zaměstnanci České televize stávkovali kvůli nově dosazenému vedení.

„Oni tehdy i teď postupovali a postupují způsobem, který ukazuje, že si myslí, že mohou všechno a my nemůžeme nic. V obou případech se přepočítali. Vláda vyvolala odpor, se kterým nepočítala. Bojí se ho, snaží se nějak kličkovat, ale on bude jen narůstat, pokud neudělá to, co my a velká část společnosti chceme, tedy nehodí ten zákon pod stůl,“ vzkázal Moláček politikům v souvislosti s vládním návrhem na změnu financování veřejnoprávních médií.

Z rozhovorů s částí osobností, které se na vysílání České televize podílejí, byly cítit dvě bijící se nálady. Všichni z nich jsou odhodláni a připraveni se za instituci, pro kterou pracují, postavit. Zároveň ale připouštějí, že zvažují, jaká bude hranice, aby veřejnoprávní médium opustili.

„Určitě bych nezůstal v České televizi, pokud by byla skutečně politicky ovládnutá a politicky řízená. To je jasné, to asi nemusím říkat, to by nezůstal žádný novinář. A samozřejmě se nabízí také moment samotného schválení zákona. Velmi to zvažuji,“ připustil redaktor z Reportérů ČT Jan Moláček.

Záhy ale dodal: „Ještě nemůžu říct úplně definitivně, jestli bych v takovém případě odešel, protože je možné, že i v takovém případě by pořád bylo užitečné ČT bránit, protože ten zákon sám o sobě bude pouze nástrojem k politickému ovládnutí. A možná, že i když bude schválen, tak bude pořád ještě stát za to v těch veřejnoprávních médiích zůstávat a jako vzdorovat tomu, co by vláda mohla pomocí tohoto nástroje dělat.“

Kromě Moláčka přemýšlejí, v jaké situaci by televizi opustili, také například moderátorka Tereza Řezníčková nebo Záruba. „V momentě, kdy by se tu opravdu začala omezovat nezávislost ČT. Kdybych viděl, že se zpravodajství posouvá někam, kde nemá být, že ve sportovním programu jsou věci, které tam nepatří. Kdyby tam byly vynucené, tak to je opravdu asi ten moment, kdy bych odešel,“ přiblížil sportovní komentátor.

„A je tam ještě jeden důležitý moment. Nejsem jen komentátor a redaktor, ale také občan. Kdybych viděl, že jsou omezována má osobnostní práva, tak to je další důvod,“ dodal.

V Římské ulici, kde se na průvod chystali pracovníci Českého rozhlasu, bylo po druhé hodině odpoledne ještě klidno. Hluk se však nesl z Vinohradské ulice, kde má rozhlas hlavní budovu. Před okny, které zdobí nápisy „stávka“, totiž protestovala skupinka komunistů.

K hloučku vybavenému vlajkami s logem KSČM a transparenty promlouval muž s amplionem, na hesla zpochybňující nezávislost veřejnoprávních médií lidé reagovali pokřikem hanba. Jednu z redaktorek podle informací Seznam Zpráv nechtěli protestující pustit do budovy. „Říkali mi, co tam lezu, když nás zavřou,“ napsala redakci, jméno si nepřála zveřejnit.

Ticho před rozhlasem v Římské ulici přerušili až studenti AMU. Jejich průvod dorazil za zvuku pískotu, tleskání a písniček z českých pohádek. „Veřejnoprávně, tak je to správně,“ skandovali studenti. Zaměstnanci za jejich pokřiku a potlesku před budovu vyšli před třetí hodinou, postavili se do čela průvodu, který směřoval do spodní části Václavského náměstí. Před odchodem davu krátce zahrál rozhlasový symfonický orchestr.

S plachtou s nápisem „stávka“ v čele pak studenti a pracovníci rozhlasu vyrazili do centra. Průvod o sobě dával vědět voláním hesel či pískotem, v několika domech se dokonce otevřela okna a lidé protestujícím mávali. „Pojďte s námi,“ vyzývali je zaměstnanci, nové účastníky ale nenalákali.

„S Českým rozhlasem jsem si začal v roce 1977, jako osmiletý kluk jsem byl pionýrským reportérem. Velmi dobře si pamatuji, co rozhlas vysílal v dobách, kdy se o tom rozhodovalo na Ústředním výboru Komunistické strany Československa,“ vzpomínal spolupracovník rozhlasu a moderátor stanice Dvojka Jan Kovařík. Chválil si, že nyní mu už 35 let nikdo nemluví do jeho práce. „A děsí mě představa, že bych se před penzí měl dočkat toho, že o tom, co vysílá Český rozhlas, se rozhoduje jinde než na Vinohradské 12,“ dodal.

V brzkých odpoledních hodinách sice akce obou veřejnoprávních médií probíhaly odděleně na dvou místech, před šestnáctou hodinou se ale zástupy „televizáků“ a „rozhlasáků“ setkaly na křižovatce u zastávek I.P. Pavlova. Nejdřív se vzájemně pozdravily, následně dostali zaměstnanci televize přednost a jako první pokračovali k Národnímu muzeu. Možná také díky tomu, že v tu chvíli „přicházeli“ z hlavní ulice. Zaměstnanci obou institucí tak utvořili přes sto metrů dlouhého hada, který zamířil na Václavské náměstí.

Zástupce obou institucí ve spodní části náměstí vítali studenti vysokých i středních škol, kteří na ně spolu s představitelem iniciativy Veřejnoprávně Danielem Stachem čekali. „Přichází Česká televize. Přivítejte ty, kteří stojí za médii veřejné služby v České republice,“ prohlásil směrem ke studentům z Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické, Akademie múzických umění či ČVUT.

Na pódiu poté zhruba během hodiny a půl vystoupily osobnosti z kulturní sféry i čelní představitelé obou médií. „Nebojíme se, jsme na vaší straně. Říkají, že nás vedou do Skandinávie. Tahle cesta nevede na sever, ale na východ,“ vzkázal několikatisícovému davu za potlesku šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Michal Kubal.

Kubal už dříve v úterý v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že stávka není vyvrcholením činnosti České televize. Někteří pracovníci, kteří se podílejí na iniciativě Veřejnoprávně, pak pro redakci připustili, že zvažují další kroky, jak na další případný postup politiků reagovat.

Vládní koalice před necelými dvěma týdny v prvním čtení ve Sněmovně prosadila zákon, který ruší koncesionářské poplatky a převádí financování médií veřejné služby pod stát. Zákon by snížil rozpočet České televize o zhruba miliardu na 5,74 miliardy, Český rozhlas by přišel o 400 milionů a hospodařil by tak s 2,06 miliardy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) si za reformou stojí. Oba v posledních dnech intenzivně zdůrazňují, že jim nejde o politické ovlivňování těchto veřejnoprávních institucí. Předseda vlády nejdříve odmítal jakýkoli jiný způsob než financování obou médií z rozpočtu. Nyní však připouští, že zvažuje i jiné cesty.

Že by změnu financování zvážili, uvedli i někteří zaměstnanci Českého rozhlasu. Požadují ale lepší odbornou debatu. „Neměla bych nic proti skandinávskému modelu, kdybychom nežili blíž tomu slovenskému nebo maďarskému,“ myslí si o současném postupu vlády redaktorka ČRo Věra Pfeifferová. „Ve Skandinávii je jiná politická kultura a jiná tradice a hlavně přechod trval roky a byla kolem něj obrovská diskuze,“ připomněla.