Česká ekonomika dospěla. Nejbohatší podnikatelé už hrají globální ligu

Česká ekonomika se veze na fenoménu, který by před třemi dekádami nikdo nepředpokládal. Firmy vzniklé po roce 1989 na troskách plánovaného hospodářství dnes aktivně expandují do zahraničí s agresivitou srovnatelnou s etablovanými západními hráči. Rok 2025 potvrdil, že pro nejbohatší české podnikatele je domácí trh už příliš malý.

Za fenoménem stojí koncentrace kapitálu v rukou tuzemských investičních skupin, a rovněž odvaha jít proti proudu západních investorů a nést vyšší riziko. Největšími hráči jsou Daniel Křetínský s Energetickým a průmyslovým holdingem, Karel Komárek a jeho KKCG či Michal Strnad se zbrojařskou CSG.

Podle dat OSN Trade & Development dosáhly kumulativní přímé zahraniční investice českých společností ke konci roku 2024 téměř 74 miliard dolarů, necelého dvojnásobku čtyřikrát lidnatějšího Polska a výrazně více než Maďarsko. Tento údaj přitom ještě nezahrnuje letošní transakce, které také dosáhly desítek miliard korun.

„Letošní rok by měl být první, kdy více investičního kapitálu z Česka odteče, než sem od zahraničních investorů přiteče. Pokud to bude pokračovat do budoucna, bude z toho Česko těžit v podobě přílivu dividend ze zahraničí,“ komentoval to pro SZ Byznys Igor Mesenský, šéf fúzí a akvizic v poradenské KPMG.

Dominantní transakcí roku se stalo spojení Energetického a průmyslového holdingu s francouzským státním gigantem TotalEnergies. Hodnota nově vzniklého společného podniku dosáhla 10,6 miliardy eur (257 miliard korun). Křetínský do něj vložil plynové elektrárny, bateriová úložiště a biomasové zdroje v Itálii, Nizozemsku, Británii, Irsku a případně Francii. Výměnou získal 4,1procentní podíl v TotalEnergies v hodnotě 121,5 miliardy korun, čímž se mu podařil strategický vstup do jednoho z největších energetických koncernů světa.

Křetínského strategie pokračovala i na německém trhu. Společně s Patrikem Tkáčem dokončil převzetí maloobchodního řetězce Metro, jehož 14,8procentní podíl vyšel na 3,85 miliardy eur (93,3 miliardy korun). Miliardářské duo tak získalo kontrolu nad 61 procenty akcií a stáhlo společnost z frankfurtské burzy. Metro působí po celé Evropě včetně České republiky, kde provozuje značku Makro.

Třetím velkým hráčem v energetice je Tomáš Novotný, bývalý manažer Křetínského EPH. Pod jeho vedením ResInvest, která sdružuje skupinu investorů, koupila německou uhelnou elektrárnu Datteln 4 od zestátněného kolosu Uniper za miliardu eur (24 miliard korun). Jde o elektrárnu o výkonu jednoho gigawattu, kterou musel Uniper prodat v rámci vládního plánu na záchranu během energetické krize.

Karel Komárek razantně expanduje na americkém trhu. Jeho loterijní skupina Allwyn koupila 62,3procentní podíl v americké společnosti PrizePicks za 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy korun). PrizePicks provozuje takzvané daily fantasy sporty a je lídrem severoamerického trhu v této oblasti. Pokud firma splní stanovené cíle, může se kupní cena zvýšit až na hodnotu oceňující celou společnost na 4,15 miliardy dolarů.

Paralelně Komárek investoval do vlastní infrastruktury. V Londýně koupil kancelářskou budovu The Burlian na prestižní adrese u Oxford Street za 222 milionů eur (5,4 miliardy korun). Budova slouží jako sídlo KKCG a Allwynu v britské metropoli, kde Komárek zvažuje uvedení Allwynu na burzu prostřednictvím fúze s řeckou firmou OPAP.

Investiční skupina Renáty Kellnerové PPF v zahraničí společně s Emirates Telecommunications Group Company (e&) zcela ovládla srbskou firmu Serbia Broadband za 825 milionů eur (dvacet miliard korun). SBB je předním srbským operátorem v oblasti širokopásmového připojení a placené televize se 700 tisíci zákazníky. Kombinací s mobilním operátorem Yettel získala PPF v Srbsku podobnou pozici, jakou má v Česku s O2.

Zajímavou transakcí byl i nákup stoprocentního podílu brazilského vodního díla Baixo Iguaçu českou skupinou Energo-Pro. Kupní cena za elektrárnu s výkonem 350 megawattů, kterou předchozí majitelé v roce 2019 postavili na řece Iguaçu, přesahuje 250 milionů eur, v přepočtu 6,3 miliardy korun. Transakce je historicky největší českou investicí v Jižní Americe.

Holding Agrofert Andreje Babiše pak akvíroval nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding, která provozuje terminál pro dovoz a skladování čpavku v rotterdamském přístavu. Transakce v hodnotě 290 milionů eur, tedy zhruba sedm miliard korun, posílí pozici českého koncernu jako druhého největšího výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě.

Zbrojařská firma CSG Michala Strnada získala letos v srpnu 9,2% podíl německé chemičce kótované na frankfurtské burze Alzchem. Předtím získal v Německu výrobu nitrocelulózy Walsrode. Na konci roku ještě získal 51procentní podíl v srbské Must Solutions, která vyrábí proudové motory pro drony.

Čeští investoři zesilují aktivity také na zahraničních realitních trzích. Nejodvážnější je zatím skupina Penta, která se společně s developerem Ballymore pustila do výstavby více než 680 nových bytů v Londýně za více než 19 miliard korun.

V Česku se za poslední roky vytvořila řada silných investičních skupin. O růstu kapitálu svědčí i fakt, že současně souhrnná hodnota firem z celé první stovky žebříčku Česká elita překročila letos poprvé hranici čtyř bilionů korun.

Domácí investiční skupiny pak dosáhly takové sofistikovanosti a kapitálové síly, že dokáží konkurovat etablovaným západním hráčům na jejich domácích trzích. Křetínského převzetí britské pošty Royal Mail, Komárkův vstup do amerického hazardního byznysu nebo Strnadův nákup muniční divize v USA by před patnácti lety byly nemyslitelné.

Strategie českých velkokapitalistů přitom má výrazný společný znak. Křetínský, Tykač, Komárek i Strnad více méně vyrostli na kontrariánské sázce, kdy kupovali aktiva, od kterých se západní investoři odvracejí kvůli enviromentálním a dalším tlakům. Komárek buduje globální loterijní impérium s ambicemi dosáhnout čísla dvě na světě. Zbrojařské skupiny Strnada a Holečka zase budují vertikálně integrované obranné koncerny schopné konkurovat na globálním trhu.

Existují však i rizika. Například Křetínského problémy s francouzským řetězcem Casino, který prochází druhou restrukturalizací dluhu za necelé dva roky, ukazují, že ne všechny investice se daří. Vítkova CPI Property Group se potýká s vysokým zadlužením po akvizicích rakouských realitních firem pod hlavičkou Immofinanz.

Celkový trend je nicméně zřejmý. Zatímco v devadesátých letech přicházely zahraniční firmy kupovat česká aktiva, dnes jsou to české skupiny, které nakupují v Německu, Rakousku či Spojených státech. Pro největší hráče jako EP Group, KKCG, Sev.en, Energo-Pro či Emma Capital je český trh už dávno malý.