Nesmrtelný bojovník. Kdo je šéf ukrajinské rozvědky, co přežil 10 atentátů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Večer 23. února 2022 přivedl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov svou ženu Mariannu do svého ostře střeženého sídla. Věděl, že za pár hodin Rusové zaútočí a stejně tak, že cílem útoku budou představitelé ukrajinské vlády. Invazní síly měly za cíl přepsat historii Ukrajiny během tří dnů.

Tehdy ještě Budanov netušil, že se z něj během tří let války proti ruskému agresorovi v očích Ukrajinců stane jeden z nejdůvěryhodnějších ukrajinských hlasů.

„Někde jsem četl, že podává přesné vojenské předpovědi neomylně klidným tónem. Lépe bych to neřekl,“ popsal pro Seznam Zprávy ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko.

Vystudoval Vojenskou akademii v Oděse a v roce 2014 bojoval na východě Ukrajiny proti proruským separatistům. „O zpravodajskou činnost jsem se začal zajímat už v dospívání. Četl jsem spoustu vojenské literatury,“ vzpomínal pro deník Financial Times.

V srpnu 2016 se zapojil do diverzní operace na okupovaném Krymu, ukrajinskou rozvědku vede od srpna 2020. „Jde o důstojníka, který prošel všemi úrovněmi vojenské rozvědky, dokonale zná systém zevnitř, je účastníkem bojových akcí od prvních dnů války, a není tedy teoretikem, ale skutečným bojovníkem s velkou autoritou,“ řekl o něm tehdy prezident Volodymyr Zelenskyj.

Sedmatřicetiletý Budanov tehdy za svou hlavní prioritu označil reintegraci Krymu a Donbasu. V roce 2021 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, v dubnu 2022 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už za probíhající ruské invaze –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se stal generálmajorem.

Pro Rusy, včetně těch na nejvyšších úrovních Kremlu, je Budanov podle Ponomarenka jakýmsi zosobněním tajné síly Ukrajiny, která stojí za odvážnými sabotážními operacemi na ruském území, včetně výbuchu na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s anektovaným Krymem.

„Moskevští propagandisté pokaždé nervózně reagují, když Budanov poskytne médiím rozhovor, v němž klidně mluví o nevyhnutelném kolapsu Ruské federace,“ podotkl Ponomarenko.

Narážel na to, že Budanov má během svých rozhovorů s novináři ve zvyku pokaždé ukazovat mapu, která graficky vyobrazuje rozpad Putinova Ruska. Kreml dokonce šéfa HUR v nepřítomnosti u moskevského Lefortovského soudu obvinil z „organizování teroristických útoků“.

Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova už Moskva na Budanova spáchala více než deset pokusů o atentát. Ruské operace zaměřené na jeho likvidaci sahají od bombových útoků přes nasazení sabotérů až po sofistikované jedovaté zásilky.

Budanov však místo strachu vnímá neustálé pokusy o svou likvidaci jako potvrzení, že odvádí správnou práci. „Pokud po vás jdou, znamená to, že něco děláte dobře,“ prohlásil veřejně. Přestože přijímá veškerá bezpečnostní opatření, jeho práce ani chod rozvědky tím nejsou omezeny. Jusov k tomu dodal, že to není Budanov, kdo by se měl bát – skutečný strach by měl mít Putin a jeho okolí.

První pokus o atentát přežil v dubnu 2019, ještě před ruskou invazí. Jeho služební automobil byl vyhozen do povětří, bomba umístěná na podvozku ale explodovala předčasně a Budanov v automobilu nebyl. Za útok byli odsouzeni dva ruští občané k sedmi a osmi letům vězení. Od té doby už si na podobné incidenty podle svých slov zvykl.

Po nedávné reorganizaci ukrajinské vlády se spekulovalo, že Kyrylo Budanov bude nahrazen nebo přesunut na post velvyslance v některé evropské zemi, podobně jako Valerij Zalužnyj, kterého vláda poslala do Londýna. Tento krok měl přinést do bezpečnostních složek „čerstvý vítr“, mnozí ho však vnímali jako snahu odstranit populární vojenské velitele a omezit jejich politický vliv.

Budanov přitom čelil několika pokusům bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka jej odvolat. Podle The Economist šlo o opakované snahy, které neuspěly, a Budanov si svou pozici udržel díky politickému manévrování a vnějším tlakům, které varovaly před jeho odvoláním.

Jako šéf HUR je Budanov klíčovou postavou ukrajinského odporu proti Rusku a těší se silné podpoře armády. Jeho nezávislost a schopnost nakupovat vojenskou techniku přímo přes západní výrobce a tajné služby obcházející vládní struktury z něj činí nejen vojenskou, ale i politickou hrozbu. Navíc má obrovskou popularitu mezi mladými lidmi, kteří ho vnímají jako autentického vůdce.

„A to se právě šéfovi prezidentské kanceláře nelíbilo, protože si přeje mít v bezpečnostních složkách lidi loajální především jemu. Budanov mezi ně rozhodně nepatří,“ vysvětlila ukrajinská novinářka Maryna Danyliuk-Jarmolajevová, která po dobu deseti let pracovala jako zpravodajka v ukrajinském parlamentu. V prezidentově okolí proto stále častěji padají návrhy, jak Budanova zdiskreditovat – ať už nařčením z korupce, nebo zpochybněním jeho kompetencí.

Hlavní problém podle Jarmolajevové tkví v jeho nezávislosti. Budanov například nakupuje vojenskou techniku přímo přes západní výrobce a tajné služby, čímž obchází vládní struktury, které se snaží získat nad těmito obchody kontrolu.

Navíc má obrovskou popularitu, zejména mezi mladými lidmi, kteří ho vnímají jako autentického vůdce. To z něj dělá nejen vojenskou, ale i politickou hrozbu.

V prezidentově okolí proto v minulosti často padaly návrhy, jak Budanova zdiskreditovat – ať už nařčením z korupce, nebo zpochybněním jeho kompetencí.