Zelenskyj si vybral. Jeho kancelář povede muž, který přežil 10 atentátů

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukončil týdny spekulací, kdo se stane novým vedoucím jeho kanceláře.

Andrije Jermaka, jenž ve funkci skončil loni v listopadu, vystřídá dosavadní šéf vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. Agentura ČTK napsala, že Budanov na platformě Telegram prezidentovu nabídku označil za čest a zodpovědnost. „Musíme i nadále plnit svou roli - bít nepřítele, bránit Ukrajinu a pracovat na dosažení spravedlivého míru,“ uvedl nový šéf prezidentské kanceláře.

Jeho jmenování je vnímáno jako zásadní přeskupení sil uvnitř ukrajinského vedení – a zároveň jako konec letitého zákulisního soupeření mezi dvěma mocenskými póly v Kyjevě.

Právě ruská válka, která tyto mocenské linie vyostřila, udělala z Budanova jednu z klíčových postav státu.

Seznam Zprávy nabízejí jeho profil.

Večer 23. února 2022 přivedl tehdejší šéf vojenské rozvědky svou ženu Mariannu do ostře střeženého sídla. Věděl, že za pár hodin Rusové zaútočí a že cílem budou i nejvyšší představitelé země. Invazní síly měly přepsat historii Ukrajiny během tří dnů.

Tehdy ještě Budanov netušil, že se během následujících let stane jedním z nejdůvěryhodnějších hlasů Ukrajiny – a nakonec i mužem, který vstoupí přímo do jejího politického jádra.

„Někde jsem četl, že podává přesné vojenské předpovědi neomylně klidným tónem. Lépe bych to neřekl,“ popsal pro Seznam Zprávy ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko. Právě schopnost mluvit o válce bez patosu, s chladnou věcností a bez zbytečných emocí z Budanova postupně udělala jednu z nejdůvěryhodnějších veřejných postav země.

Vystudoval Vojenskou akademii v Oděse a už v roce 2014 bojoval na východě Ukrajiny proti proruským separatistům. O zpravodajskou práci se podle svých slov začal zajímat už v dospívání. „Četl jsem spoustu vojenské literatury,“ vzpomínal později v rozhovoru pro Financial Times.

V srpnu 2016 se zapojil do diverzní operace na okupovaném Krymu a o čtyři roky později, v srpnu 2020, se postavil do čela ukrajinské vojenské rozvědky. „Jde o důstojníka, který prošel všemi úrovněmi vojenské rozvědky, dokonale zná systém zevnitř, je účastníkem bojových akcí od prvních dnů války a není teoretikem, ale skutečným bojovníkem s velkou autoritou,“ řekl o něm tehdy prezident Volodymyr Zelenskyj.

Budanov si brzy po nástupu do funkce stanovil jako hlavní prioritu reintegraci Krymu a Donbasu. V roce 2021 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, v dubnu 2022, už za probíhající ruské invaze, se stal generálmajorem.

Pro Rusko, včetně nejvyšších pater Kremlu, se Budanov postupně stal zosobněním skryté síly Ukrajiny. Podle Ponomarenka je v Moskvě vnímán jako muž stojící za odvážnými sabotážními operacemi hluboko na ruském území, včetně výbuchu na Kerčském mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymem.

„Moskevští propagandisté pokaždé nervózně reagují, když Budanov poskytne rozhovor, v němž klidně mluví o nevyhnutelném kolapsu Ruské federace,“ poznamenal Ponomarenko.

Narážel na to, že Budanov má během svých rozhovorů s novináři ve zvyku pokaždé ukazovat mapu, která graficky vyobrazuje rozpad Putinova Ruska. Kreml dokonce šéfa HUR v nepřítomnosti u moskevského Lefortovského soudu obvinil z „organizování teroristických útoků“.

Podle zástupce šéfa vojenské rozvědky Andrije Jusova se Moskva pokusila Budanova zabít více než desetkrát. Pokusy o atentát sahaly od bombových útoků přes nasazení sabotérů až po sofistikované jedovaté zásilky. Budanov však opakovaně prohlásil, že tyto útoky bere spíš jako potvrzení, že odvádí správnou práci. „Pokud po vás jdou, znamená to, že něco děláte dobře,“ řekl veřejně.

První pokus o atentát přežil už v dubnu 2019, tedy ještě před plnohodnotnou ruskou invazí. Jeho služební automobil byl vyhozen do povětří, bomba umístěná na podvozku však explodovala předčasně a Budanov v autě nebyl. Dva ruští občané byli za útok později odsouzeni k sedmi a osmi letům vězení. Od té doby se podobné incidenty staly součástí jeho profesní reality.

Navzdory silné pozici v armádě i mezi veřejností byl Budanov dlouhodobě v napjatém vztahu s Andrijem Jermakem, jehož nyní vystřídá. Po několika vládních reorganizacích se opakovaně spekulovalo o jeho odvolání či přesunu na diplomatický post. Podle týdeníku The Economist šlo o opakované pokusy, které však narážely na odpor armády i zahraničních partnerů Ukrajiny.

Budanov si svou pozici dlouho udržel díky kombinaci politického manévrování a vnějších tlaků, které opakovaně varovaly před jeho odvoláním.

Jako šéf HUR se stal jednou z klíčových postav ukrajinského odporu proti Rusku a těšil se silné podpoře armády. Jeho výrazná nezávislost a schopnost zajišťovat vojenskou techniku přímo prostřednictvím západních výrobců a partnerských tajných služeb, často mimo standardní vládní struktury, z něj činily nejen vojenského lídra, ale i politický problém. Zároveň si vybudoval mimořádnou popularitu, zejména mezi mladými lidmi, kteří ho vnímali jako autentického a důvěryhodného vůdce.

„A právě to se bývalému šéfovi prezidentské kanceláře nelíbilo – přál si mít v bezpečnostních složkách lidi loajální především jemu. Budanov mezi ně rozhodně nepatří,“ vysvětlila ukrajinská novinářka Maryna Danyliuk-Jarmolajevová, která deset let působila jako zpravodajka v ukrajinském parlamentu.

Budanova v čele HUR nahradí dosavadní šéf vnější rozvědky (SZRU) Oleh Ivaščenko, který podle agentury Unian stál v čele této zpravodajské instituce od března 2024, napsala ČTK.

AKTUALIZACE: Profil Kyryla Budanova, který původně vyšel před týdnem, jsme upravili po pátečním oznámení, že povede prezidentskou kancelář.