Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ačkoli v průběhu čtvrtka přicházely od některých evropských lídrů náznaky, že dohoda se blíží, nakonec se to nepovedlo. Ani šestnáctihodinový maraton rozhovorů nestačil, aby představitelé států Evropské unie našli cestu, jak získat souhlas Belgie s použitím zmrazených ruských aktiv na financování Ukrajiny.
„Zásadní rána pro válečné štváče v EU vedené zkrachovalou (předsedkyní Evropské komise) Ursulou (von der Leyenovou) - hlasy rozumu v EU zablokovaly ilegální použití ruských rezerv k financování Ukrajiny,“ komentoval bruselský summit ruský diplomat Kirill Dmitrijev, vyjednávací partner amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa.
Šéf zahraničního výboru ruského senátu Grigorij Karasin pak mluvil o úspěchu „zbytků civilizovaného přístupu“. I on výslovně zmínil šéfku Evropské komise, která nedokázala prosadit svou vůli.
Samotný šéf Kremlu Vladimir Putin pak v pátek mluvil o pokusu o loupež, co by měla „pro zloděje závažné důsledky“. Zopakoval tak už známý postoj Moskvy.
Místo využití ruských aktiv nakonec Evropská unie dodá 90 miliard eur, které Kyjev nezbytně potřebuje, formou klasické půjčky, za niž se bude ručit z unijního rozpočtu. Garance na ni ale neposkytnou Česko, Slovensko a Maďarsko, které si vymohly výjimky. EU tak přijala plán B, o němž se původně ani moc nemluvilo.
Od naší zvláštní zpravodajky:
„Je to dobrá zpráva pro Ukrajinu a špatná zpráva pro Rusko a to byl náš záměr,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.
Rozhádaná Evropa
Ruská interpretace výsledku ale není daleko od toho, jak to vidí evropští analytici. Byť i ti uznávají, že to nejdůležitější - zajistit, aby se Ukrajina dál mohla bránit - evropský blok nakonec dokázal.
„Evropané na tomto summitu EU ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování,“ domnívá se bruselský zpravodaj německého listu Die Welt Christoph B. Schiltz.
„Toto štěpení jistě pozorně sledují další aktéři, kteří nebudou váhat ho využívat do budoucna k prosazování vlastních cílů - ať už jde o Rusko, nebo například i Spojené státy,“ poznamenala pro Seznam Zprávy analytička sledující Evropskou unii Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky.
„Mnohem lepší než žádný balíček, ale ve finále EU sváděla oční souboj s Ruskem a mrkla. Strach zvítězil nad rozumem,“ zhodnotil podle agentury Reuters závěry summitu Michael Carpenter, bývalý analytik pro Evropu v americké Národně-bezpečnostní radě.
O původním návrhu s ruskými aktivy evropští lídři reálně jednali několik měsíců. Belgii nechtěli obejít - byť by to bylo technicky možné -, protože právě ta by v případě, že by plán selhal, mohla nést nejvážnější následky. Většina ze 210 miliard zmrazených ruských aktiv je totiž uložena v depozitáři cenných papírů Euroclear v Bruselu.
Kdyby tak mezinárodní arbitráž rozhodla, že aktiva byla Rusku ukradena a viník je musí vrátit, byla by oním viníkem Belgie. A tamní premiér Bart De Wever chce, aby náklady v takovém případě nesli všichni členové Evropské unie. „Myšlenku, že by tuto částku zaplatili belgičtí daňoví poplatníci, považuji za šílenou,“ tvrdí.
Profil Barta De Wevera
Belgické obavy nejsou neopodstatněné. Pro zabavení majetku jiného státu není v mezinárodním právu opora, a to ani v případě jasné agrese tohoto státu vůči jiným státům.
„Jednalo by se o skutečně bezprecedentní krok, který by s sebou nesl celou řadou nejistot a rizik – zejména právních a finančních,“ potvrdila analytička Kazlauskas.
„Rusko vyvíjelo tlak zejména na Belgii. V týdnu před summitem například ruská centrální banka zažalovala belgický centrální depozitář cenných papírů Euroclear a požadovala náhradu škody za zmrazená aktiva,“ dodala expertka.
Belgie se podle ní obávala třeba i hybridních útoků z Ruska, ale také ztráty důvěryhodnosti svých institucí v očích dalších mezinárodních partnerů.
Podle zákulisních informací obvykle dobře informovaného evropského serveru Politico belgický premiér garance dostal, ale přesto neustoupil. „V podstatě dostal všechno, co chtěl,“ poznamenal pro server nejmenovaný evropský diplomat.
Malá Belgie porazila velké Německo
Novináři Politica mluvili celkem s 23 představiteli EU, diplomaty a politiky. Na základě jejich výpovědí píšou, že ve skutečnosti se už od října formovala skupina zemí, která se rozhodla Belgii podpořit a využití ruských aktiv zablokovat.
„Je Belgie sama? Je Belgie izolovaná? Nedokáže předvídat, co se stane,“ prohlásil De Wever těsně před tím, než se vydal na jednání evropských lídrů. „Věděl, že není sám,“ poznamenává k tomu autorka textu v Politicu Zoya Sheftalovichová.
Kvůli obavám z ruské odvety se podle jejích informací na stranu Belgie přidaly Itálie, Bulharsko a Malta. Tato skupina prosazovala právě evropskou půjčku Ukrajině.
„Fakt, že tato myšlenka byla nepřijatelná pro německého kancléře Friedricha Merze a proruského Orbána z Maďarska a nakonec se z ní vyklubalo přesně to, co bylo přijato, ukazuje rozsah De Weverova vítězství,“ komentuje to Sheftalovichová. Němečtí diplomaté se od října intenzivně snažili, aby De Wever ustoupil.
„Merzova autorita v Evropě je po tomto summitu poškozená. Jeho ultimáta ostatní zjevně ignorují,“ doplnil bruselský korespondent německého listu Handelsblatt Carsten Volkery.
De Wever si po summitu pochvaloval, že nezvítězily emoce: „Státy, které žijí v blízkosti Ruska… by (jeho potrestání) považovaly za emočně uspokojující.“
„Zároveň toto řešení ale nepropagovaly pouze země s tradičně protiruským postojem, jako jsou právě baltské státy, ale mezi nejsilnější zastánce patřilo například Německo,“ namítá analytička Kazlauskas.
Zároveň ale připouští, že ze strany Berlína šlo do značné míry o pragmatický krok. „Německý kancléř Merz před jednáním upozorňoval, že použití zmrazených ruských aktiv je jediné řešení, kterého může EU dosáhnout kvalifikovanou většinou, zatímco všechny alternativy vyžadují jednomyslnost, kterou státy neměly,“ vysvětlila.
Během samotného večerního jednání se podle Politica objevil konkrétní návrh, jak plán s ruskými aktivy uskutečnit.
Ale byl tak komplikovaný, že se proti němu nepostavili jen původní odpůrci. Výhrady měli i francouzský prezident Emmanuel Macron nebo lucemburský premiér Luc Frieden. V tu chvíli bylo jasné, že plán je mrtvý.
Šéfka Evropské komise von der Leyenová proto vytáhla plán B, tedy návrh klasické evropské půjčky. Maďarsko, Slovensko a Česko pak dosáhly svých výjimek podle Politica hlavně proto, že ostatních 24 lídrů se shodlo, že selhání summitu je nepřípustné.
Debata o využití zmrazených ruských aktiv bude pokračovat, shodli se lídři. Noc ze čtvrtka na pátek ukázala, že může být ještě hodně dlouhá.
