Krok dopředu, krok zpátky. Evropa vyrazila do budoucnosti

„My, šéfové vlád, víme, co bychom měli dělat. Jen nevíme, jak zařídit, aby nás lidi znovu zvolili, když to uděláme,“ řekl kdysi bývalý předseda Evropské komise a nejdéle sloužící premiér v EU Jean Claude Juncker.

Současná předsedkyně Ursula von der Leyenová bruslí už druhé funkční období na hraně, o níž Juncker mluvil. Projevuje se to tím, kolik času musela Komise trávit v roce 2025 bořením dříve zavedených pravidel kvůli vnějšímu tlaku ze strany firem, veřejnosti a politiků.

Unie se snažila v ekonomické oblasti vyhovět těm, kteří si přáli posunout Evropu více do 21. století a současně to, co se změnit podařilo, vrátit na starou kolej.

Jako jeden příklad lze zmínit navržené strategie pro automotive. Zprávy o zavření tří poboček VW v Německu z přelomu let 2024 a 2025 dotvořily alarmující atmosféru, v níž politici, média i svazy začaly tlačit na evropské instituce, aby ustoupily od konce spalovacích motorů plánovaného na rok 2035.

Von der Leyenová tak couvala poprvé na začátku roku 2025. Draft strategie pro automotive sliboval technologicky i finančně podporu elektromobilům. Zároveň navrhoval rozvolnit systém pokut pro výrobce vozů za nedodržování emisních cílů. Jenže to bylo málo.

Tlak pokračoval v průběhu celého roku a vyvrcholil v polovině prosince, kdy Komise navrhla snížit nároky na automotive k roku 2035 o 10 procent. Namísto žádných emisí ze spalovacích motorů v roce 2035 žádá snížení emisí na 90 procent. Prosincová schůze europarlamentu ve Štrasburku, kde komisaři revidovaný plán pro průmysl představili, tím žila.

Čeští europoslanci z vlády i opozice o tom na tiskových konferencích referovali doslova od rána do večera. Jako kdyby šlo o radikální přelom pro odvětví.

Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL zastupující na evropské půdě stranu EPP, k níž patří i Leyenová, naznačil, proč tomu tak může být. „Zdravý rozum zvítězil. Když se to schvalovalo (původní plány EU – pozn. red.), tak tady byl obrovský tlak. Byli jsme pod tlakem různých ekologických lobby, tenkrát byla velmi živá aféra Dieselgate, ale zákaz v roce 2035 byl za mě nerealistický. Těch 90 procent se mi zdá jako realistický cíl a nemusí být finální,“ naznačil další možné ustupování od klimatických cílů.

„Dnes vysíláme občanům Evropy jasný signál: zákaz spalovacích motorů je minulostí. Nevylučujeme žádnou technologii pohonu. O motoru budoucnosti rozhodnou inženýři a spotřebitelé, nikoli politici. Tento technologicky neutrální přístup přináší jasno pro stovky tisíc pracovních míst v automobilovém průmyslu. Zároveň zůstáváme odhodláni prosazovat ambiciózní ochranu klimatu. Emise v odvětví dopravy výrazně poklesnou – bez politiky zákazů,“ řekl pak Seznam Zprávám předseda nejsilnější politické strany v evropském parlamentu, Manfred Weber.

Podobné praskliny nabral Green Deal letos i v dalších oblastech. Systém emisních povolenek ETS2 se odsouvá o rok a čeští politici chtějí jeho revizi. Jednu vyjednal bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL, další si přeje Danuše Nerudová ze Starostů, vláda Andreje Babiše (ANO) systém odmítla celý.

Nemenší bitva proběhla ohledně klimatických cílů pro rok 2040. Její výsledek stejně jako u automotivu nezmění fakticky nic kromě toho, že umožní do inkriminovaných dat nabourávat a měnit trajektorii zelené transformace. Z plánovaného snížení emisí EU o 90 procent navrhuje Komise, aby došlo k poklesu na 85 a z pěti procent se státy mohou vyplatit skrze zelené investice mimo EU.

Pokud v následujících letech dojde k výraznějšímu překreslení zelených plánů, mohou se výrazněji měnit i podmínky, v nichž se firmy budou pohybovat. Bývalý viceguvernér ČNB a europoslanec Luděk Niedermayer upozorňuje, že se tak může značně zkomplikovat rozhodování firem z hlediska investic i vývoje. Navíc podle něj pálí energií vloženou do těchto revizí, kterou mohla investovat například do oblasti umělé inteligence, čipů a dalších oblastí.

„Zatímco svět řeší digitalizaci, data a technologie, my tady řešíme zoufale zastaralé technologie z počátku minulého století,“ shrnul v pořadu Ptám se já týden před pádem zákazu spalováků Niedermayer.

Byla jedním z viditelných kroků přístupu EU k zahraničním technologickým hráčům na světě. V prosinci Komise vyhlásila vítězství nad provozovatelem Facebooku a Instagramu neboli společností Meta. Americká firma bude muset dávat uživatelům v EU na výběr, jak moc personalizované reklamy si přejí.

Vyšetřování otevřela EK i proti společnosti Google. Výkonná moc EU vyjádřila obavy, že Google kopíruje obsah z webových stránek vydavatelů bez náležité kompenzace a bez možnosti odmítnutí. Obdržela od Evropy také pokutu skoro tři miliardy eur. To vše skrze unijní pravidla zahrnující AI Act, Digital Services Act a Digital Markets Act.

Na druhou stranu EU dostala strategii pro umělou inteligenci, která má pomoci společnostem dohnat inovační mezeru za USA a Čínou. Její realizace se obyvatelé dočkají nejspíš v dalších letech. Ruku v ruce s posilováním globální konkurenceschopnosti Evropy by mělo dojít také k bourání překážek na vnitřním trhu.

Právě kvůli nim často technologické startupy utíkají mimo kontinent, nejčastěji do USA. Mezi lety 2008 až 2021 prchla rovnou třetina nejhodnotnějších startupů. Kromě regulací jsou na vině podle reportů nízké investice EU do sektoru umělé inteligence.

Komise ve strategii pro AI slibuje, že investuje do oblasti miliardu ročně z dotačních programů Horizon Europe a Digital Europe. Dalších 134 miliard mají uvolnit nástroje pro Oživení a odolnost. Zároveň má EK v plánu podmínkami namotivovat soukromý sektor, aby do oblasti investoval až 20 miliard ročně. Jestli to bude stačit, se teprve uvidí.

K zásadní deregulaci došlo v oblasti reportování firem. Evropský parlament v půlce listopadu po dlouhých vyjednáváních schválil kompromisní verzi balíčku Omnibus I., která firmám sníží administrativní zátěž a může jim ušetřit zhruba 4,7 miliardy eur ročně, tedy zhruba 120 miliard korun.

Udělá to tak, že většinu podniků EU vyjme z povinnosti reportovat své aktivity v oblastech životního prostředí a sociálních dopadů a dalších povinných hlášení. Evropské instituce v tomto ohledu vyslyšely volání byznysu a mění povinnosti, které předtím samy vyžadovaly.

Komise navrhla také takzvaný digitální omnibus. Klade si za cíl sjednotit a zpřehlednit pravidla v oblasti umělé inteligence, kyberbezpečnosti a dat. Doprovází ho také strategie pro datovou unii, která má otevřít cestu ke kvalitnějším datům pro vývoj AI. Navrhne zavedení evropských obchodních peněženek – jednotné digitální identity pro firmy napříč EU.

Komise tvrdí, že nové podmínky mají pomoci především malým a středním podnikům.

„Zejména pro menší podniky je klíčové, aby byla povinnost reportování přiměřená riziku. Nemělo by docházet k situacím, kdy jsou stejná data o tomtéž incidentu hlášena opakovaně různými kanály. Zároveň musí být zjednodušení skutečně viditelné „v praxi“: méně překrývajících se povinností, kratší a jasnější informační povinnosti u nízkorizikového zpracování a zefektivněné hlášení – nikoli jen další metodiky k již složitým pravidlům,“ komentuje pro SZ Byznys zástupkyně hospodářské komory ČR v Bruselu, Alena Mastantuono.

Omnibus by měl také snížit náklady na dodržování předpisů. Podle Komise by díky zjednodušení mohly firmy do roku 2029 ušetřit až pět miliard eur na administrativě, zatímco evropské obchodní peněženky by mohly přinést dalších až 150 miliard eur úspor. Do konce roku 2029 chce Komise snížit administrativní zátěž nejméně o 25 % u velkých podniků. U malých a středních podniků by pak zátěž mohla klesnout o více než třetinu. Podle kritiků ale existuje riziko, že firmy skrze oslabení GDPR dostanou snazší přístup k osobním datům lidí.

„Digitální Omnibus nemění definici osobních údajů. Pouze u pseudonymizovaných dat uvádí, že se již nadále nepovažují za osobní údaje. Pseudonymizovaná data lze zpětně přiřadit ke konkrétní osobě, ale při zpracování nelze určit, ke které osobě se zpracují. To v minulosti přinášelo řadu problémů, ale především obrovskou zátěž pro malé a střední firmy. Současně omnibus rozšiřuje definici středního podniku z 250 na 750 zaměstnanců. To snižuje reportovací povinnost a zátěž právě menších a středních firem. Další změny pak jdou podobným směrem,“ dodává Mastantuono.

Skrze omnibusy se vracíme zpátky na začátek – k automotivu. I toto odvětví dostalo vlastní deregulace. Podle nich by firmám z odvětví měly klesnout náklady v odhadované výši 706 milionů eur ročně.

Rok 2025 se z hlediska byznysu nesl tedy převážně v boření rozestavěného či postaveného. Jestli budou následovat další kroky, které změní směr Unie konkurenceschopným směrem, ukáže až zbytek funkčního období stávajících lídrů. Stejně tak se teprve ukáže hlavní dopad celních válek Donalda Trumpa, které v průběhu roku rozpoutal i proti evropským firmám.