Hlavní obsah

Nejvyšší soud popáté zrušil rozsudek nad úřednicí v kauze Bečvářova statku

Foto: Radek Miča, Seznam Zprávy

NS zrušil rozsudek nad Evou Benešovou v restituční kauze Bečvářova statku. Ilustrační foto.

Kauza, ve které se jedná o neoprávněné vydání náhradních pozemků, pokračuje pátým zrušením rozsudku Nejvyššího soudu. Ten vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové nesouhlasící s podmíněným trestem v restituční kauze.

Článek

Nejvyšší soud (NS) popáté zrušil rozsudek nad bývalou ředitelkou pražského pozemkového úřadu Evou Benešovou v restituční kauze Bečvářova statku. Vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která nesouhlasila s podmíněným trestem vyměřeným pod zákonnou sazbou. Znovu rozhodne Vrchní soud v Praze, tentokrát v jiném složení senátu. ČTK to řekla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Kauza spočívá v neoprávněném vydání náhradních pozemků.

„Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby tak učinil v jiném složení senátu,“ uvedla Tomíčková. NS už v posledních letech čtyřikrát rozsudek vrchního soudu zrušil, pokaždé na podnět státního zastupitelství. Opakovaně vyjádřil nesouhlas s podmíněným trestem, který pokládal za příliš mírný.

V posledním dovolání Bradáčová uváděla, že vrchní soud nerespektuje závazný právní názor nejvyšší instance. „Uvedeným postupem se odvolací soud fakticky vzpírá autoritě NS, přičemž jeho rozhodovací činnost nabývá charakteru obstrukce,“ stálo v dovolání. Plné odůvodnění nového rozhodnutí NS ještě není v jeho databázi dostupné.

Vrchní soud Benešové naposledy uložil za zneužití pravomoci úřední osoby tříletý trest vězení s podmínečným odkladem na pět let a také pětiletý zákaz činnosti. Zákonnou sazbu, která činí pět až 12 let vězení, pokládal vzhledem k okolnostem za nepřiměřeně přísnou, například kvůli zdravotnímu stavu Benešové a délce řízení.

Trojice bývalých pracovníků pozemkového úřadu se v kauze zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Emílie Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Janu Marii Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Na pozemky však neměli nárok.

Bednářovou označil úředník Jan Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Škodu vyčíslily soudy až na 1,4 miliardy korun. Horák si po řadě zvratů vyslechl pětiletý trest vězení, Petr Chmelík dostal podmínku.

Doporučované