Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když soudce vyhlásil, že nepůjde do vězení, bývalá vysoce postavená státní úřednice Eva Benešová se zhroutila. A jednání se muselo na chvíli přerušit.
Vrchní soud tak ve středu pravomocně rozhodl největší restituční kauzu v české historii. Stát v ní podle policistů přišel o pozemky v hodnotě zhruba 1,4 miliardy.
„Není nutné na ni působit nějak významným trestem. Už si užila své,“ zdůvodnil verdikt nad obžalovanou bývalou ředitelkou Pozemkového úřadu předseda senátu Jiří Lněnička. S odkazem na to, že případ - včetně policejního vyšetřování - trvá už devět let. Přitom podle běžné trestní sazby by měl trest začínat na pěti letech natvrdo.
V kauze jde o pozemky, které rodině zámožných prvorepublikových velkostatkářů Bečvářových po roce 1948 zabrali komunisté a postavili na nich několik sídlišť. A v 90. letech pak dostali původní majitelé nebo jejich příbuzní možnost požádat o náhradní parcely z majetku státu.
Podstata obžaloby zněla: pozemkoví úředníci si před více než deseti lety nevšimli, že jedna z restituentek po prvorepublikovém velkostatkáři Bečvářovi, kterou dokonce označili za neteř, není vůbec jeho příbuznou. Tím se stalo, že - jako příbuzná - mohla ona a další dědicové dostat zpět o třetinu více náhradních pozemků, než kolik by býval činil jejich nárok. A stát jim takhle vydal například cennou plochu naproti nemocnici v Krči poblíž nyní plánované stanice nového metra D.
Evu Benešovou odvolací vrchní soud už několikrát potrestal podmínkou. Například proto, že prodělala onkologickou léčbu a navíc se starala o nemocnou matku. Tyhle rozsudky ale následně rušil dovolací Nejvyšší soud, který trval na přísnějším postihu. Z jeho verdiktů bylo možné vyčíst, že si Benešová zaslouží podle nejvyšších soudců vězení.
Od roku 2020, kdy se začala kauza soudit, Benešová opakuje totéž: že ze své pozice nejvyšší šéfky neřešila konkrétní okolnosti restituce - tedy že nemohla zmíněnou fiktivní neteř odhalit. Že to byla zodpovědnost nižších úředníků.
Přiznala jen, že v závěru stvrdila formální správnost jejich rozhodnutí. „Měla jsem tolik práce. Jako první jsem přicházela, jako poslední odcházela,“ vysvětlovala Benešová, která je v exekuci, protože stát po ní vymáhá 40 milionů - to je historická „tabulková“ cena pozemků ze začátku 90. let, kdy restituce začaly.
Eva Benešová ve středu k soudu přinesla lékařská potvrzení, že trpí depresemi a že dokonce skončila na měsíc na psychiatrii.
Jeden do vězení, druhý podmínku
Kromě šéfky úřadu Benešové stál před soudem také její podřízený, bývalý referent a doktor práv Jan Horák, který přímo tuto restituci vyřizoval. Odvolací vrchní soud ho chtěl opakovaně potrestat jen podmínkou, po zásahu Nejvyššího soudu ho ale poslal na pět let do vězení.
Další obžalovaný Petr Chmelík, předchůdce Benešové ve funkci, jemuž část restituce také prošla rukama, dostal podmínku.
Pozadí kauzy je ještě barvitější. Jak vyšlo najevo během vyšetřování a pak u soudu, dědicové velkostatkářova majetku ve skutečnosti neměli na průběh restituce žádný velký vliv. A ani výnos z ní.
Už na začátku totiž takzvané restituční nároky, tedy fakticky poukázky na vydání náhradních státních pozemků, prodali skupině podnikatelů kolem Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, advokáta Daniela Honzíka nebo lidí z vedení liberecké stavební společnosti Syner. Miliardový výnos by tak připadl právě těmto podnikatelům, restituenti by dostali jen zlomek.
Detektivové od začátku šli právě po těchto lidech - pracovali s verzí, že „falešná neteř“ nebyla pouhou chybou úředníků, ale promyšleným plánem, jak zbavit stát superlukrativních pozemků. Ale nepodařilo se jim o tom sesbírat pádné důkazy ani svědectví.
„Od začátku to byl totiž plán, jak se dostat k pozemkům. A kdyby to prasklo, hodit všechno na úředníky. Což se nakonec stalo,“ tvrdila ostatně i obžalovaná šéfka úřadu Benešová.
Odsouzená: Byla to na nás past
Po vznesení obvinění vůči úředníkům policie soubor pozemků na katastru zmrazila, aby se jednou případně mohl vrátit státu. Jenže soudy plombu později zrušily se zdůvodněním, že v tomhle specifickém případu není podle zákona možné takto majetek blokovat.
Seznam Zprávy loni zjistily, že podnikatel Hrdlička, bývalý politik pražské ODS, vykoupil od ostatních investorů do této restituce jejich podíly. Stalo se to v nejisté době, kdy nebylo jasné, jestli se po odsouzení úředníků vrátí parcely státu, či nikoli.
Po odblokování pozemků se tak stal faktickým vítězem celé kauzy a majitelem mnohamiliardového majetku. „Riziko je v podnikání vždy přítomné,“ okomentoval tehdy Hrdlička, že šel do značně rizikového byznysu.
