Hrdlička vyhrál kauzu falešné restituce. Získal pozemky za miliardy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tomáš Hrdlička, podnikatel a bývalý politik ODS, se stal vítězem v kauze největšího restitučního skandálu v historii Česka, při němž stát přišel o pozemky v miliardových hodnotách.

Superlukrativní pozemky získali od státu před více než 10 lety dědicové po bývalém prvorepublikovém velkostatkáři. Ale jak později ukázalo policejní vyšetřování, kvůli fatální chybě úředníků načerpali restituenti i majetek, na který podle zákona neměli nikdy nárok.

Jeden z úředníků za to loni dostal tvrdých pět let vězení. Mezitím se ale k pozemkům dostal právě Hrdlička.

Před několika měsíci pak nejspíš definitivně padla šance, že se parcely ještě někdy vrátí státu. A Hrdlička tak dnes může v klidu plánovat, co udělá s několikamiliardovým majetkem, o který stát přišel prokazatelným trestným činem. Například jak naloží s atraktivním sedmihektarovým komplexem poblíž Thomayerovy nemocnice v Krči, který samotný má podle odhadů hodnotu mnoha set milionů.

„Praze chybí na jedné straně dostupné nájemní bydlení a straně druhé kvalitní česká architektura,“ naznačil Hrdlička, co by jednou na pozemcích mohlo vyrůst.

Seznam Zprávy případ dlouhodobě sledují a popsaly ho v sérii článků, takže pouze pro přehled: Kolem roku 2010 posuzovali zaměstnanci tehdejšího Pozemkového úřadu žádost skupiny restituentů takzvaného Bečvářova velkostatku - šlo o takzvanou náhradní restituci, kdy původní pole už byla zastavěna pražskými sídlišti, takže restituenti měli nárok na jiné pozemky v majetku státu.

Pozemkoví úředníci tehdy ve svých rozhodnutích udělali z jedné z žadatelek o restituci velkostatkářovu neteř, ačkoli vůbec nepatřila do rodiny.

Velkostatkářovi dědicové, včetně této „neteře“, sice měli nárok na značný majetek, ale takhle se jim otevřela cesta k získání ještě mnohem většího počtu náhradních pozemků. Znalci objednaní policejními vyšetřovateli spočítali hodnotu takto získaných pozemků zhruba na 1,4 miliardy, jejich aktuální tržní cena je však ještě vyšší.

Parcely na dobrých adresách, například v Uhříněvsi, Krči a na dalších místech Prahy, restituenti vkládali do akciovky s anonymními vlastníky. Teprve během policejního vyšetřování se ukázalo, že za touto firmou stáli například politický podnikatel Roman Janoušek, lidé okolo stavební společnosti Syner z Liberce, advokát Daniel Honzík nebo právě Tomáš Hrdlička.

Pozemky už v roce 2015 zmrazila policie, tak aby je restituenti nemohli nikomu převést a nezkomplikoval se případný návrat do majetku státu. Později prodej zakázal i soud tím, že vzal parcely do takzvané soudní úschovy.

Hrdlička ale, jak dnes říká, začal od roku 2016 podíly ostatních akcionářů vykupovat - což nebylo v rozporu se zákazem převádět pozemky: Parcely zůstávaly stále ve stejné firmě, pouze se změnil vlastník společnosti. Takže dnes pozemky patří z poloviny Hrdličkovi a jeho společníkovi Pavlu Langerovi.

Hrdlička přiznává, že tehdy šel do nejistého byznysu - nevěděl, jestli je soudy nepřiřknou zpět státu. „Riziko je v podnikání vždy přítomné,“ podotkl Hrdlička.

Tohle riziko padlo letos v létě. Soudy předtím potrestaly Jana Horáka, někdejšího referenta, pěti lety vězení. Eva Benešová, bývalá ředitelka Pozemkového úřadu, dostala podmínku.

Zároveň civilní soudy rozhodly o zrušení úschovy pozemků - tedy že už neplatí „plomba“, která měla zabránit jejich převedení. Zjednodušeně: Soudy řekly, že tímhle způsobem není možné pozemky podle zákona dál blokovat. Na konci srpna to potvrdil i Ústavní soud. „Ústavní soud jejich závěry (nižších soudů) shledává z pohledu ústavnosti za rozumné a řádně odůvodněné,“ napsal do rozhodnutí předseda senátu Pavel Šámal.

Takže Hrdličkova firma tak získala po letech otevřenou cestu k tomu, aby s pozemky mohla nakládat podle svého.

Státnímu zastupitelství i současnému Státnímu pozemkovému úřadu vadí, jak kauza dopadla. Tedy že majetek, který - a to je černé na bílém v trestních rozsudcích - stát ztratil trestným činem úředníků, Hrdličkovi a spol. nakonec připadl.

Státní zástupce Jiří Pražák se už dříve pokoušel přesvědčit vrchní soud, aby současně s potrestáním úředníků rozhodl také o zabavení pozemků, jak Seznam Zprávy letos rovněž popsaly. „Soud ale nevyhověl, nijak na to nereagoval,“ řekl Pražák v září po skončení soudního jednání.

Státní pozemkový úřad ještě chystá další žaloby, aby soudy opět vzaly pozemky do úschovy (tedy aby s nimi Hrdlička nemohl nakládat) a aby následně rozhodly, že patří státu. „Jsou podané návrhy na vzetí pozemků do úschovy a určení vlastnictví pro Státní pozemkový úřad,“ potvrdila mluvčí úřadu Petra Kazdová.

Že by mohl stát uspět, se Hrdlička nebojí - a odkazuje na zmíněné rozsudky, které už jednou zablokování parcel zrušily. „Jejich právní názor na věc byl zcela jednotný,“ připomněl.

Kromě žalob o vrácení pozemků ještě pozemkový úřad vymáhá víc než miliardovou škodu po odsouzených úřednících. Není pravděpodobné, že získá mnoho: Úředníci měli před odsouzením jen běžné majetky a úspory. Během vyšetřování ani u soudu se ani náznakem neukázalo, že za tuhle restituční kauzu vzali úplatek nebo z ní měli nějaké jiné výhody.