Článek
Sněmovní výbor pro evropské záležitosti nepodpořil ani neodmítl žádost vlády, která chce od obou parlamentních komor předběžný souhlas se změnou unijních pravidel pro výpůjčky. Partnerský senátní výbor se návrhem zatím nezabýval. Sněmovna i Senát o žádosti rozhodnou zřejmě v prvních měsících příštího roku.
„Principiálně se nám v diskusi nelíbilo zjednodušování zadlužování EU. Půjčky mají být nejzazší a mimořádně řešení,“ zdůvodnil pro ČTK postoj výboru jeho místopředseda Libor Vondráček (Svobodní). „Nechtěli jsme umetat cestičku k tomu, ze si EU bude půjčovat preventivně bez akutní potřeby, což zcela zlehčuje fakt, ze se z EU stává dluhová unie,“ dodal.
Žádost o předběžný parlamentní souhlas předložila ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS), kabinet Andreje Babiše (ANO) ji převzal. Úprava nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům EU je podle ministerstva financí technická a má modernizovat způsob financování.
Změna má kvůli financování úvěrů v rámci systému střednědobé finanční pomoci EU umožnit Evropské komisi vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Smlouva o úvěru má podle nařízení obsahovat maximální výši úvěru, období dostupnosti, maximální dobu trvání každého vyplácení úvěru a podrobné podmínky podpory.
Evropská komise návrh předložila jako součást fiskálního zjednodušujícího balíčku, který má modernizovat unijní rozpočtové a finanční nástroje a zajistit financování z více zdrojů. Jde o pomoc některým členským státům, které se dostaly do potíží se svojí platební bilancí a hrozí jim odliv peněz. Dosavadní model financování takovéto pomoci je podle zdůvodnění nepružný a administrativně náročný. Založený je na modelu back-to-back, kdy každý úvěr poskytnutý členskému státu musí Evropská komise financovat samostatnou výpůjčkou na finančních trzích.
„Změna nemění podstatu nástroje ani rozsah poskytované pomoci: jde pouze o efektivnější a administrativně jednodušší správu výpůjčních operací, bez dopadů na rozpočet EU či členských států,“ píše se v důvodové zprávě. Členské státy musí návrh schválit jednomyslně a v Česku s ním předem musí souhlasit obě komory Parlamentu. Česká strana podle ministerstva financí proti návrhu nic nenamítá a může s jeho přijetím souhlasit. Přímé dopady na Česko nepředpokládá.
