První stát uznal nezávislost regionu v Africkém rohu: Proč je to důležité

Somaliland je výjimečným úkazem v regionu Afrického rohu. Území totiž na rozdíl od okolních států již od svého odštěpení od Somálska a vyhlášení nezávislosti v roce 1991 vykazuje určité prvky demokracie a je v něm stabilní politické prostředí. Přesto samostatnost regionu až do tohoto týdne neuznával žádný stát na světě.

To se změnilo s pátečním oznámením izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který na svých sítích uvedl, že společně s ministrem zahraničí a prezidentem Somalilandu podepsali vzájemnou deklaraci. Podle ní Izrael uznal nezávislost regionu a naváže s ním plnohodnotné diplomatické vztahy.

Co Netanjahua ke kroku motivovalo? Jak na uznání nezávislosti reagoval svět? A čím je region Somalilandu významný? Seznam Zprávy přináší shrnutí odpovědí na nejdůležitější otázky.

Jedním z důvodů může být dlouhodobá snaha Izraele zlepšit své vztahy s ostatními státy Blízkého východu a Afriky. To ostatně naznačil i sám Netanjahu, když uvedl, že deklarace je „v duchu Abrahámovských dohod“, které v jeho prvním volebním období pomáhala dojednat administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Izrael mohl mít ale i konkrétnější důvody. Některá zahraniční média, jako například server Middle East Eye, připomínají, že již dříve v tomto roce se rojily spekulace o tom, že diplomaté z USA a Izraele kontaktovali představitele Somalilandu ohledně možnosti přesídlení Palestinců ze zdecimovaného Pásma Gazy.

Spekulace tohoto druhu se objevují pravidelně. Kromě Somalilandu měla vláda Benjamina Netanjahua jednat o možném přesunu obyvatel Gazy také s Indonésií, Libyí či Ugandou. Zda vzájemná deklarace mezi Izraelem a Somalilandem skutečně zahrnovala diskuze o Palestincích, však není jasné.

Podle webu francouzské státní televize France 24 mohou za krokem stát i bezpečnostní zájmy Izraele.

Somaliland totiž leží v klíčovém průlivu Bab al-Mandab, který se nachází mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Tato oblast je pro židovský stát důležitá a potřebuje v ní spojence kvůli bezpečnosti námořních tras, zejména v souvislosti s útoky jemenských povstalců Húthíů.

Krok židovského státu společně odsoudilo několik států Blízkého východu a Afriky, kteří jsou na globálním poli spojenci Somálska. Patří mezi ně například Turecko, jehož ministerstvo zahraničí uvedlo, že uznání je „dalším příkladem protiprávního jednání Netanjahuovy vlády zaměřeného na vyvolání nestability na regionální i globální úrovni“.

Podobně reagovala i diplomacie Saúdské Arábie, k níž se přidali i představitelé Kataru, Súdánu či Egypta. Krok odsoudili i další spojenci Somálska, které na fakticky odtržený region stále pohlíží jako na své území. Kriticky se vyjádřila i Africká unie sdružující 55 afrických států.

Samotné Somálsko označilo krok za vměšování do svých vnitřních záležitostí, které je v rozporu se zavedenými pravidly mezinárodního práva a diplomacie. K respektování somálské suverenity vyzvala i Evropská unie.

Našlo se ale i několik výjimek.

Krok na svém profilu na síti X chválil etiopský ministr průmyslu. Jeho země v lednu 2024 podepsala s regionem Somalilandu dohodu, která Etiopii zavázala k tomu, že v budoucnu nezávislost regionu uzná. Výměnou za uznání suverenity Somaliland pronajme svému západnímu sousedovi dvacetikilometrový úsek pobřeží pro vybudování námořní základny a obchodního přístavu.

Rozhodnutí izraelského premiéra kvitoval kupříkladu britský poslanec Nigel Farage, jehož strana Reform UK vede v posledních měsících ve Velké Británii průzkumy veřejného mínění, ale na vládní moci se nepodílí.

Nejdůležitější diplomatický spojenec Izraele – Spojené státy – se k uznání nezávislosti regionu odmítl přidat, jak uvedl v rozhovoru pro list New York Post prezident USA Donald Trump. Šéf Bílého domu zároveň krok neodsoudil.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v regionu Afrického rohu působí Somaliland jako jakýsi „ostrov svobody“. Dlouhodobě totiž vykazuje funkční prvky demokracie jako například pravidelné konání voleb a pokojné předávání moci, což je například v Somálsku, které si na území klade nárok, naprosto nepředstavitelné.

Systém v Somalilandu má ale stále své chyby. Jak upozornil například britský web Guardian, nezisková organizace Freedom House zaznamenala v posledních letech v regionu erozi politických práv a občanské společnosti. Podle organizace také tamní novináři a opoziční osobnosti často čelí represím ze strany úřadů.

Z mezinárodního pohledu je ale Somaliland důležitý kvůli své poloze. Leží podél jižního pobřeží Adenského zálivu, přímo u vstupu do strategického průlivu Bab al-Mandab. Ten je důležitý pro světový obchod, proudí jím také zásadní objemy ropy a zemního plynu směřující do Evropy přes Suezský průplav.

Existence stabilního státu v této oblasti by tak mohla ochránit bezpečnostní zájmy Evropy.

Somaliland vyhlásil svoji nezávislost po odštěpení od Somálska v roce 1991. Od tohoto roku funguje region fakticky nezávisle na mezinárodně uznané vládě v Mogadišu, která si na něj ale stále klade nárok.

Prezidentem regionu je od prosince 2024 Abdirahman Mohamed Abdullahi, který od svého nástupu do úřadu u představitelů americké administrativy intenzivně lobbuje za to, aby separatistickou oblast uznaly i Spojené státy.

Existence Somalilandu má své historické opodstatnění. Jde totiž o následnické území Britského Somálska. S jižní částí země, kdysi Italským Somálskem, se spojilo až během dekolonizace v roce 1960. Somaliland nejdříve vyhlásil nezávislost samostatně, až krátce poté se dohodl na vzniku jednoho federálního státu se Somálskem.

V důsledku rostoucí nespokojenosti se somálským vojenským režimem, jeho pádu a občanské války se ale lídři Somalilandu rozhodli smlouvu o federaci vypovědět.

„Somaliland je stát, jehož vyhlášení neporušuje mezinárodní právo a normy, což je jeden ze základních rozdílů secesionistických (separatistických, pozn. red.) režimů,“ řekl loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje mimo jiné na oblast Afriky.

„Obě země vznikly nezávisle na sobě, a teprve až po jejich vzniku, kdy došlo k dodržení mezinárodního práva a postupů, došlo k podpisu dohody o federalizaci, kterou ale Somaliland vypověděl v roce 1991… nejde tedy o případ secesionismu,“ vysvětluje.

Státy se ale zdráhají Somaliland uznat z obavy, že by tím motivovaly další regiony.