Francouzka s velkým F i fúrie. Svět se loučí s Brigitte Bardot

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Odešla herečka, která byla globální ikonou, zářivým idolem i zosobněním francouzského stylu. Tak v neděli reagují francouzská média na úmrtí herečky Brigitte Bardot.

Herečka dosáhla světového úspěchu, ačkoliv s filmovým světem měla komplikovaný vztah a svou kariéru se rozhodla ukončit, když jí nebylo ani 40 let. Většinu svého života zasvětila ochraně zvířat. Média ovšem připomínají také její názory na migraci či islám a souznění s krajní pravicí.

Kariéra modelky a herečky byla pro Bardot únikovou cestou z její katolické středostavovské rodiny, připomíná deník Le Monde. Zlomová byla pro ní hlavní role ve filmu … a Bůh stvořil ženu. „Postava Juliette Hardyové, kterou Bardot hrála, nebyla ani pannou, ani matkou ani děvkou a vymykala se archetypům naturalistického filmu. Toužilo se po ní přirozeně, bez nejmenšího provinění,“ píše Le Monde.

„Nejmladší si dnes zajisté jen obtížně představují, kým byla Bardot, její neutuchající chuť do života, její nestydatost, její drzou svobodu,“ dodává deník, podle kterého byla herečka globální ikonou.

„Nejkrásnější žena 20. století měla odvahu čelit době a jejím ranám,“ uvádí deník Le Figaro. Podle listu Bardot představovala „ženu s ideální postavou“, která měla královské držení těla. Ačkoliv ne všechny filmy, ve kterých herečka během své dvacetileté kariéry účinkovala, měly kladnou odezvu, Bardot se stala ve Francii hvězdou. „Byla naším plamenem, naším praporem. Označovali jsme ji iniciálami. Dnes bychom jí chtěli nazývat paní. Byla Francouzskou s velkým F,“ uvedl list.

„Oplakáváme legendu století,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. „Francouzské bytí, univerzální záře,“ dodal prezident, podle kterého Bardot „zosobňovala život ve svobodě“.

„Zářivý idol, přítelkyně zvířat a fúrie krajní pravice,“ píše o Bardot deník Libération. List připomíná, že herečka začala o ochraně práv zvířat mluvit v době, kdy to nebylo ve francouzské společnosti běžné. „BB dovedla zvířata do světa živých bytostí, které je nutné respektovat,“ uvedl deník, který zároveň připomíná velmi negativní postoje herečky k migraci či feminismu, její podporu krajně pravicovým politikům a tresty udělené za podněcování k rasové nenávisti.

„Brigitte Bardot se celý život mýlila,“ píše kulturní revue Les Inrocks. Podle listu si herečka neuvědomila, jak přispěla k osvobození ženy, ani že její nejlepší role byla ve filmu Pohrdání od Jean-Luka Godarda, který naopak kritizovala. „Pokud si máme z Bardot něco zapamatovat, pak je to samozřejmě její tělesná krása, ale také a především její překvapivá, podivná, téměř dětská intonace, která tvoří celou její osobnost,“ dodal magazín.

Shovívavější je k veřejnému vystupování herečky je Le Figaro. „V nešikovně vedených rozhovorech, neohrabaných knihách a nevhodných prohlášení o sobě vytvořila obraz reakcionářky, rasistky, lhostejné k osudu lidí. Taková ale nebyla,“ tvrdí deník, podle kterého však Bardot „nechápala vývoj společnosti v posledních 30 letech“.

Hereččina smrt zasáhla i českou společnosti, vyjádřil se k ní například herec Ladislav Frej, který ČTK řekl, že pro něj Bardot v mládí byla idolem. Soustrast nad jejím úmrtím vyjádřil i Bolek Polívka, který připomněl citát herečky, že se všichni stejně nakonec sejdou v posteli.

„Pro nás, mladé kluky, byla samozřejmě ideál ženské krásy a jako takovou jsme ji samozřejmě brali,“ řekl ČTK Frej. „Cítím velice úkorně, když odcházejí tito staří herci a herečky, kteří byli součástí mého života, které jsem měl rád,“ dodal.

„Při jménu Brigitte Bardot se mi jako první vybaví krásná žena, mezinárodně uznávaná herečka a velmi svobodomyslný člověk,“ citovala v neděli televize CNN Prima News herečku Zlatu Adamovskou. Ta vyjádřila obdiv vůči Bardot i za to, že svou filmovou kariéru ukončila ani ne ve 40 letech. „Chce to odvahu. Mohla se z ní stát charakterní herečka, ale sexsymbolem až do svých 90 zůstat nechtěla a rozhodla se, že bude žít život jinak,“ vyzdvihla Adamovská.

Lítost vyslovil na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). „Byla symbolem ženské krásy na filmovém plátně a poslední žijící legenda zlaté éry francouzské kinematografie, jako byli Jean Gabin, Alain Delon nebo Jean-Paul Belmondo,“ uvedl.

Symbolem přirozené krásy a ženskosti, která výrazně ovlivnila světovou kinematografii, byla Bardot i pro ministra kultury Otu Klempíře (Motoristé). „Jako spousta mých vrstevníků jsem do ní byl kdysi tak trochu zamilovaný. Stačil mi k tomu film Viva Maria! vysílaný v 70. letech na Československé televizi,“ sdělil ČTK. „Již od konce 90. let otevřeně upozorňovala na problém migrace a za své postoje byla dokonce několikrát souzena,“ dodal.

Čtenáře možná překvapí, že se francouzská filmová hvězda zapsala i do tuzemské vlakové historie. Přezdívku Bardotka získala legendární motorová lokomotiva řady T478.1, a to kvůli svému zkosenému profilu připomínajícímu ženské poprsí. Říká se jí také zamračená, protože při pohledu zepředu na čelní střechu přesahující okna vypadá, jako kdyby se mračila.

Tyto lokomotivy jsou objektem neutuchajícího zájmu železničních nadšenců. Čtyřnápravové univerzální lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu vyráběla ČKD v letech 1966 až 1971. Celkem jich vzniklo přes 300. Část z nich byla využívána v osobní dopravě, jiná řada se používala u nákladních vlaků.

České dráhy její provoz od přelomu tisíciletí postupně omezovaly, v pravidelném provozu skončily v prosinci 2013. K vidění jsou dnes třeba při jízdách historických vlaků. V minulosti vyjížděly třeba na trať Posázavského Pacifiku z Prahy do Čerčan. Některé Bardotky odkoupili soukromí dopravci.