Článek
Kde jsou inovace, tam jsou investice. Oblast dlouhověkosti neboli longevity přitahuje některé z největších byznysmanů a společností na světě. Například společnost Alphabet, pod niž spadá Google, provozuje firmu zaměřenou na biologii stárnutí Calico Labs. A miliardář Jeff Bezos podpořil startup zabývající se omlazováním buněk Altos Labs.
„Epigenetické přeprogramování – tedy radikální omlazení buněk - se posouvá z teoretického wow do pozice mířící na klinické studie u lidí. Stejně tak terapeutická výměna plazmy, jakási ‚výměna ojetého oleje‘, se stává jednou z prvních metod aplikovaných longevity klinikami s přímým dopadem na stárnutí,“ vypočítává trendy sektoru pro Seznam Zprávy řídící partner investičního fondu Longevitytech.fund Petr Šrámek.
Do vývoje svých produktů zařazují prvky longevity často i spotřebitelské značky. Například kosmetická společnost L’Oréal spolupracuje s biotechnologickými firmami na vývoji produktů pro péči o pleť, které se zaměřují na zpomalení biologického stárnutí. Společnost Nestlé se zase zabývá výživou zaměřenou na dlouhověkost.
Komerční zájem o dlouhověkost roste a není divu. Průměrná délka života se od roku 1900 více než zdvojnásobila a v roce 2023 dosáhla přibližně 73 let. Stárnutí populace se jeví jako nezvratný trend. Revoluci dlouhověkosti však doprovází problém, jímž je délka života ve zdraví. Lidé tráví průměrně posledních 10–12 let života ve špatném zdravotním stavu. Společnosti a trhy proto přesouvají pozornost od pouhého prodlužování života ke zlepšování jeho kvality.
Stříbrná ekonomika
Výše popsané demografické změny mají podle finanční společnosti Rothschild & Co své ekonomické důsledky. Starší dospělí – zejména generace baby boomers narozená mezi lety 1946 až 1964 – disponují bezprecedentním bohatstvím a kupní silou. Průměrné jmění této generace v USA činí podle Rothschildů 1–1,2 milionu dolarů. Tím pádem jsou nejbohatší žijící generací.
Množství postarších boháčů vedlo ke vzniku „stříbrné ekonomiky“. Tímto názvem se označuje trh s produkty a službami přizpůsobenými lidem nad 50 let. Globálně roční obrat této oblasti ekonomiky odhadují Rotchildové na zhruba 15 bilionů dolarů, tedy 312 bilionů korun. Pro srovnání - HDP Německa byl v roce 2024 ani ne třetinový.
Firmy napříč odvětvími z důvodu rozšiřujícího se trhu vytvářejí produkty, které zlepšují kvalitu života seniorů. Globální trh s produkty proti stárnutí, který zahrnuje farmaceutika, wellness, péči o pleť a biotechnologie, měl v roce 2025 hodnotu přibližně 85 miliard dolarů a podle prognóz by do roku 2030 měl překročit objem 120 miliard dolarů.
„Longevity výzkum a produkty se přesunuly z okraje do středu zájmu velkých farmaceutických společností. Například největší farmaceutická společnost světa Eli Lilly uzavírá smlouvy s biotechnologickými firmami v oblasti longevity, což je jasný signál jejích budoucích priorit,“ vysvětluje Šrámek.
Dlouhověkost je podle něj téma už i pro finanční svět a politiku. „Banky začínají zavádět longevity indexy a penzijními systémy začínají sledovat dobu života lidí, kterou prožijí ve zdraví. To se propisuje do jejich přístupu k pracovnímu trhu. Tento jev bude generovat nové finanční produkty, pojistné modely a zároveň tlak na regulátory, aby se k intervencím proti stárnutí nějak postavili.“
Longevity po Česku
Prodlužování věku dožití se týká rovněž Česka. Podle Českého statistického úřadu se ženy dožívají v průměru 83 let a muži 77 let. Jenže délka života Čechů ve zdraví je podle dat Eurostatu zhruba 62 let.
Výzkum poradenské společnosti Swiss Life Select ukazuje, že Češi počítají s vysokou dobou dožití i kvalitním a zdravým stářím. Dlouhý život považují za normu, přičemž nejčastěji očekávají dožití 95 let a více. Tuto hranici chce podle průzkumu překročit více než čtvrtina populace. Zhruba čtvrtina také počítá s aktivní osmdesátkou. Do penze si naopak přejí odejít nejpozději v 64 letech, třetina z nich ještě dříve.
„Češi očekávají nejdelší život v historii, ale zároveň nejkratší pracovní kariéru. Jenže v této optimistické představě je ukrytá zásadní otázka, kterou si už pokládá jen málokdo – Když budu žít déle, budu si to moci dovolit? A tady se celý příběh české longevity začíná lámat,“ upozorňuje Karel Šulc, generální ředitel Swiss Life Select.
Finanční paradox české longevity se podle průzkumu prohlubuje. Češi nejčastěji počítají s délkou života v penzi delší než 25 let. Zhruba 70 procent dotázaných spoléhá ve stáří na státní důchod. Jenže s prodlužující se délkou života, ale nízkou dobou života prožitého ve zdraví bude logicky méně těch, kdo systém financují, a více těch, kdo z něj čerpají.
Průměrná hodnota majetku českých domácností dosahuje podle loňských dat Českého statistického úřadu 4,5 milionu korun, rozdělení bohatství dle věku tuzemští statistici nezkoumají. Hodnota majetku Čechů silně závisí na vlastnictví nemovitosti.
Prožitá doba života ve zdraví je z ekonomického hlediska klíčová, protože zdravý člověk má větší šanci udržovat se nezávislým na důchodovém systému. Jak dlouhodobě ukazují výzkumy, řadu faktorů dlouhověkosti dokáže člověk ovlivnit sám a ani nestojí velké finanční prostředky. Pohyb a vyvážená strava mohou pro dlouhověkost jednotlivce udělat někdy stejně dobrou službu jako farmacie.
„Máme krátkou dobu prožitého života ve zdraví a přitom se společnost honí za nesmrtelností. Pokud se bavíme o longevity z hlediska dlouhověkosti, předbíháme dobu. Draze léčíme nemoci, jimž lze často předcházet prevencí. Naše republika například v obezitě předbíhá Spojené státy, a to jsme se jim ještě před deseti lety smáli za jejich stravovací návyky,“ říká pro Seznam Zprávy chirurg Tomáš Šebek, který stojí v čele projektu Ministr zdraví snažícího se prodloužit život Čechů o pět let.
