Článek
Mujezerský okres (karelsky Mujejärvi) je rozsáhlá, ale řídce osídlená oblast těsně za finskou hranicí s méně než osmi tisíci obyvatel. Z vesnice Lendery, která se nachází pouhých 15 kilometrů od hranic, se před válkou na Ukrajině dováželo do sousedního Finska dřevo. Nyní muži z oblasti Karélie bojují proti Ukrajině.
Čtyřicet mujezerských mužů ve válce padlo. V místním kostele se za ně konají vzpomínkové bohoslužby.
Helsingin Sanomat zmapovaly, co se za zavřenou hranicí děje. Místní obyvatelé se však interakce s cizími médii obávají. „Bojím se s tebou mluvit,“ řekl jeden z obyvatel novináři.
Podle místních se sice od vypuknutí války zvedly ceny, ale i tak se dá z platů a důchodů vyžít. Někteří z dotazovaných jsou lidé žijící ve Finsku, kteří pocházejí z oblasti Mujezerskij, nebo tam jezdí. Někteří jsou přímo obyvatelé. Všichni však vystupují anonymně.
Například nedostatek benzinu nehrozí, s výjimkou krátkého období v srpnu loňského roku, kdy Ukrajina zintenzivnila útoky na ruské ropné rafinerie. Zároveň je však zřejmé, že oblast prochází určitou ekonomickou krizí. Na konci loňského roku byly účty správního úřadu okresu Mujezerskij kvůli dluhům zmrazeny a zaměstnancům tak nemohly být vyplaceny mzdy. Situace byla nakonec vyřešena s pomocí Republiky Karélie.
V současnosti se zde kácí lesy pro zásobování celulózových a papírenských závodů v Segezze. Papírna již ale nezaměstnává místní obyvatele v takovém měřítku jako dříve. Místo toho dává práci dřevorubcům z jiných míst. To, že vývoz dřeva v únoru 2022 náhle skončil, nevidí jeden z respondentů jako velký problém. „To způsobilo větší škody Finsku než nám,“ podotýká. „Dokonce jste měli demonstrace za otevření hranic,“ uvedl. Těžba dřeva podle listu HS pokračuje i v oblasti Maksimjärvi, jejíž příroda je přitom chráněná.
Co si místní lidé myslí o válce?
„Myslím, že názory jsou tady rozdělené na dvě poloviny,“ říká jeden z obyvatel. Svůj vlastní názor však sdělit odmítl.
Jeho blízký přítel se přihlásil do války jako dobrovolník, i když se ho snažil od věci odradit. Nyní je již několik let na frontě. „Chtěl bojovat a je tam šťastný. Když přijede domů na dovolenou, vypráví nám, jak se nám daří. Posílá peníze své ženě.“ Muž ale nevěří, že vojáci budou demobilizováni, i kdyby na Ukrajině došlo k nějakému příměří. „Zůstanou tam a budou čekat, co se stane,“ myslí si.
Další respondent, který městem projíždí, říká, že s lidmi nikdy nemluví o Ukrajině. Věří, že i když lidé mlčí, většina z nich válku neschvaluje. „Ale když jsou podél silnic ve všech lesních vesnicích velké cedule s nápisem ‚přidejte se k našim silám‘, je zřejmé, že to ovlivňuje mnoho lidí, zejména pokud nemají práci.“
„Věčná památka ruským válečníkům! K čertu s touhle zbytečnou válkou,“ píše zase jeden uživatel na sociální síti VK, a ukazuje tak rozporuplné myšlenkové názory.
Mujezerská komunita se snaží pomáhat ruským vojákům ve válce. Každý týden se ve skupině na sociální síti VK oznamují setkání, kde se například tkají maskovací sítě pro frontu. Stejní dobrovolníci sbírají pro vojáky vlněné svetry, termoprádlo, termosky a čelovky.
V místní umělecké škole proběhlo tkaní maskovací sítě pro vojáky.
Do oblasti Mujezerskij přitom čas od času utíkají váleční dezertéři. Policie se je snaží chytit a předat armádě.
Sousedské vztahy
Pohled na sousedy se během posledních čtyř let nezvratně změnil. Lidé sice nevěří ve válku proti Finsku, ale stále považují rozšíření NATO za chybu. „Samozřejmě, že to není dobrá věc,“ říká o členství muž z oblasti Mujezerskij žijící ve Finsku. Na otázku, zda Mujezerskij nyní vnímá Finsko jako nepřítele, dlouho mlčí. „Někteří to tak možná vidí. Jiní ne,“ řekl.
Republika Karélie však oznámila, že bude posílena hraniční kontrola a v Repole a Lendery budou zřízeny dobrovolnické hlídky.
Více než členství v NATO ovlivňuje obyvatele uzavření východní hranice. Rozhodnutí Finska někteří lidé nechápou. Cesta do oblasti Mujezerskij za příbuznými žijícími ve Finsku se totiž prodloužila o více než tisíc kilometrů. „Je škoda, že už nemůžeme navštěvovat moji rodinu o každých prázdninách. Ale zvykáme si na to. Doufáme, že se hranice jednoho dne otevře,“ říká další žena.
Pomník pro padlé
Padlým na Ukrajině okres zřídil alej hrdinů a na památku každého padlého je vysazen strom. Poslední špatná zpráva z fronty přišla v prosinci, kdy Aleksandr Protasov z oblasti Mujezerskij padl na Ukrajině. Odhadem zatím na Ukrajině zemřelo asi půl procenta obyvatel okresu. To je asi čtyřicet lidí. Zní to jako hodně, ale podle jednoho z respondentů je to stále příliš málo na to, aby si lidé uvědomili, že žijí uprostřed války.
Další, který přišel letos na podzim o život, byl 48letý Sergej Boris, bagrista, který žil ve vesnici Lendery. Jeho mladší bratr Vladimir zemřel na frontě před dvěma lety.
„Správa a obyvatelé venkovské obce Lendersko vyjadřují soustrast rodičům a rodině Borise Sergeje Nikolajeviče v souvislosti s jeho smrtí na frontě,“ napsala v reakci na ztrátu obec na síti VK.
Většina lidí, které se HS snažily kontaktovat v okrese Mujezerskij, nereagovala. Vdova po Sergejovi Katerina však přistoupila na internetový hovor. Podle ní se její švagr Vladimir dobrovolně přihlásil do války, aby bránil svou vlast. Sergej pak narukoval, když byl jeho mladší bratr zabit. „Rozhodl se pomstít.“
Sergej, kterého zabila střepina na frontě poblíž Charkova, je pohřben v obci Lendery. Z celkových tisíc obyvatel obce je tak pět těch, kteří odešli do války, mrtvých.
Poněkud překvapivě Katerina říká, že za smrt svého manžela nikoho neobviňuje. „Chtěl tam jet sám. Bylo to jeho rozhodnutí.“ Sama Ukrajincům rozumí a soucítí s nimi. „Je mi jich líto, když Rusko zahájilo tuto operaci. Je mi líto i mého vlastního národa. Vše se mohlo vyřešit mírovou cestou, ale stalo se, co se stalo.“
Ani finské sousedy nepovažuje za nepřátele. „Dříve nás Finové navštěvovali a my jsme navštěvovali je. Válka je od nás daleko,“ konstatuje.
