Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Strategie USA pro národní bezpečnost i rétorika Donalda Trumpa naznačují, že administrativě USA záleží na rostoucím vlivu pravicově populistických stran v Evropě. Jenže jeho přízeň Alternativě pro Německo či Národnímu sdružení nemusí hrát ani jedné z těchto partají do karet, protože podpora amerického prezidenta mezi příznivci stran není jednotná.
Vyplývá to z průzkumu serveru Politico, který provedlo v prosinci mezi zhruba 10 tisíci respondenty z Německa, Francie, Velké Británie, Kanady a USA. Server průzkum udělal ve spolupráci s britskou konzultační společností Public First.
Podle tohoto průzkumu má Trump nejvíce příznivců v Evropě mezi Brity podporujícími stranu Nigela Farage jménem Reform UK. Ve Francii má 38 procent voličů Národního sdružení, do nějž patří Marine Le Penová, na amerického prezidenta negativní názor, zatímco pozitivní 30 procent.
Rozpolcení jsou i příznivci Alternativy pro Německo, Trumpa hodnotilo kladně 34 procent z nich a 33 procent záporně. Výsledky průzkumu přicházejí poté, co Trumpova administrativa představila novou Strategii národní bezpečnosti USA, kde mimo jiné uvádí:
„Amerika vybízí své politické spojence v Evropě, aby podporovali toto oživení ducha, a rostoucí vliv vlasteneckých evropských stran skutečně dává důvod k velkému optimismu,“ stojí v dokumentu zveřejněném Trumpovou administrativou. Strategie naznačuje, jakým směrem se bude ubírat zahraniční politika USA v následujících letech.
Voliči výše uvedených pravicově populistických stran jsou podle průzkumu Politica k americkému prezidentovi také vstřícnější než veřejnost jako celek.
Soutěž popularity
Odhlédneme-li od voličů výše uvedených stran, je americký prezident ještě méně oblíbený. Ve Francii a Německu měly o Trumpovi negativní názor dvě třetiny respondentů. Ve Velké Británii uvedlo negativní názor 55 procent respondentů, v USA 50 procent. Nejméně oblíbený je Trump v Kanadě, kde měl negativní názor 72 procent respondentů.
Nízká obliba šéfa Bílého domu se projevuje i u politiků z pravicově populistických stran. Předseda strany Národní sdružení Jordan Bardella řekl v rozhovoru pro britský Telegraph, že k utváření politické budoucnosti Francie nepotřebuje pomoc amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Jsem Francouz, takže mi nevyhovuje vazalství a nepotřebuji velkého bratra, jako je Trump, aby rozhodoval o osudu mé země,“ prohlásil.
Společným postojem AfD, Národního sdružení a současné administrativy Spojených států je požadavek, aby političtí leadeři kladli zájmy své země na první místo. Respondenti z řad příznivců nacionalistických stran se většinou shodli, že tuto vlastnost má Trump oproti francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi i německému kancléři Friedrichu Merzovi.
Ve Francii to potvrdilo 88 procent dotazovaných lidí, v Německu 93 procent. Podle výzkumného manažera zodpovědného za průzkumy veřejného mínění z Public First, Julese Walkdena mají voliči populistických stran totiž společný nacionalistický instinkt.
„Příznivci evropských pravicových stran jasně chtějí, aby jejich lídři upřednostňovali vlastní zemi. V Trumpovi mohou vidět zastánce tohoto přístupu. Jakmile je ale zvolen, na povrch vyplývají praktické požadavky spojené s plněním slibu – země na prvním místě – a limity tohoto postoje,“ komentoval pro Politico.
Prospívá, ale poškozuje
Podle unijních respondentů průzkumu Trumpova politika sice podporuje USA, ale i za cenu poškození jiných zemí. To se projevilo například v oblasti cel. Americký prezident v roce 2025 zvýšil tarify většině zemí světa včetně EU. Zvyšování celních sazeb podle řady expertů negativně dopadlo či dopadá na evropský export. Po několika měsících jednání mezi Unií a Spojenými státy dospěly obě mocnosti dohodě.
„Trump ve svém druhém mandátu zásadně změnil světový obchodní řád. Evropa na tyto změny pouze reagovala a snažila se bránit svět, který už neexistuje,“ komentuje pro Seznam Zprávy celní válku europoslankyně Miriam Lexmann. „Evropský průmysl mezitím drtí kombinace vlastních regulací, amerických cel a neférových čínských obchodních praktik. I proto stále více společností zvažuje přesunutí části výroby do třetích zemí,“ dodala.
Navzdory tomu, že se řada příznivců AfD a Národního sdružení shodla na poškození evropských zemí Trumpovou politikou, akceptovali cla, která administrativa USA uvalila na evropský průmysl.
Šedesát pět procent respondentů mezi voliči AfD uvedlo, že cla jsou pro Německo špatná. Pouze 37 procent si myslelo, že Německo by mělo na oplátku uvalit cla na USA. V případě Francie 60 procent voličů Národního sdružení uvedlo, že Trumpova cla na dovoz z Evropy jsou pro francouzskou ekonomiku špatná a necelá polovina z nich podporovala odvetná opatření.
