Článek
„Hnutí ANO funguje jako namazaný stroj. Všechno proběhlo klasicky a dobře. Dostal jsem víc hlasů než v roce 2024, takže asi to dělám dobře,“ řekl Babiš novinářům po skončení sněmu.
Ještě předtím, než vystoupil na tiskové konferenci, si ale postěžoval na jeden drobný detail. Před novináře totiž předstoupil on a místopředsedové – mezi nimi pouze jedna žena, Alena Schillerová.
„Proč tu není celé předsednictvo? Máme víc žen, tak jste je měl zavolat,“ popíchl svého mluvčího Martina Vodičku.
Následně – jako už několikrát během soboty – popsal priority hnutí ANO. Mezi nimi například uspět v senátních volbách či v těch komunálních, a to především v Praze.
Druhý muž hnutí, 1. místopředseda Karel Havlíček, mluvil v podobném duchu. Zavzpomínal na rok 2022, kdy ANO „nemělo kraje, Parlament, Senát, komunál“.
Situace se ale od té doby změnila, Babišovo hnutí vyhrálo volby do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev i Poslanecké sněmovny. Babiš k následujícím politickým kláním řekl, že má vždy velké ambice. „Chceme být nejlepší, ale nevím, jak to dopadne,“ prohlásil.
K senátním volbám pak ještě dodal, že kandidáty nebude hledat mezi poslanci hnutí ANO. „Chceme významné osobnosti naší společnosti,“ dodal a opakovaně potvrdil, že chce volby koordinovat se svými koaličními partnery, aby se netříštily síly.
Babiš nikdy neměl vyzyvatele
Sobotní pražský sněm hnutí ANO zvolil Babiše předsedou. Stalo se tak už poosmé a neměl protikandidáta. Pro bylo 196 delegátů, dva proti a 11 se zdrželo.
„Určitě to není předem rozdané, bude záležet, kdo zaujme. Zásadní změny ale asi neočekávám, protože k nim nevidím důvod,“ řekl ještě před zahájením sněmu místopředseda hnutí ANO Richard Brabec.
Babiš i Havlíček potvrdili dominanci, Schillerová oslabila
Sněm vládního hnutí ANO nepřinesl podle politologů žádné překvapení. Andrej Babiš si udržel absolutní kontrolu nad hnutím i jeho vedením. Prvním místopředsedou zůstává Karel Havlíček, který získal 99 % hlasů. Stal se tak jasným nástupcem pro dobu po Babišově odchodu z politiky.
V pozicích místopředsedů uspěli Richard Brabec, který dostal 200 hlasů, Radek Vondráček se 193 hlasy a Alena Schillerová se 178 hlasy. Vedení doplnil Robert Králíček, zatímco Josef Bělica z volby odstoupil. Relativně slabší výsledek Schillerové experty překvapil, vliv si však drží. Chybějící protikandidáti podle analýz svědčí o vysoké centralizaci moci. Sněm sloužil hlavně jako potvrzení silné podpory pro Babišův návrat. Budoucí úspěch hnutí zůstává přímo závislý na výsledcích jeho vlády.
Poté, co delegáti poobědvali, se okolo půl jedné opět na „svolání gongem“ sešli, aby začali hlasovat. Ještě předtím od jednoho z delegátů zazněla výzva, aby si všichni hlídali hlasovací zařízení. „Kdo to ztratí, bude uklízet po sněmu,“ zavtipkoval.
Ačkoliv podle Brabce nebylo nic předem dané, dramatické změny se během tajné volby vedení v podstatě nekonaly. To mimochodem přiznal i premiér Andrej Babiš. „Ano, jsem kandidát, to není překvapení,“ řekl během svého projevu těsně před volbou.
Zmínil projekty, které chce ve vládě prosadit – mezi nimi rušení emisních povolenek, prevence onkologických onemocnění nebo vybudování supernemocnice v Letňanech, případně ve Vysočanech. O tomto plánu hodlá Babiš jednat s vedením Prahy.
„Kandiduji, abyste viděli, že pracuji,“ zasmál se premiér. Také přislíbil, že bude „dělat i mikromanagement, pokud bude třeba“, a rovněž odtajnil, že na předsedu bude kandidovat i příště. Následně si ho i na osmém sněmu delegáti většinově zvolili jako šéfa hnutí. Babiš se tak stal nejdéle působícím předsedou celostátně významného hnutí či strany, překonal i Václava Klause.
Babiš na podzim roku 2011, když založil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů, tvrdil, že lídrem hnutí být nechce. Názor ale změnil a po celých třináct let fungování hnutí nenašel mezi členy konkurenta. Na každém sněmu kandiduje na předsedu sám.
Šéf hnutí měl během dne několik projevů. Vedle bilance a vizí také vyzval předsedu mladého hnutí ANO Adama Knedlhanse, aby se nebál přicházet s podněty. Nová vláda chce prý podporovat mladé rodiny, bydlení, zaměřit se na zvýšení porodnosti.
„Jsme hnutí pro všechny, i když naši kritici se snaží namlouvat, že jsme jen pro staré. Není to pravda,“ řekl Babiš. Z posledního většího průzkumu nicméně vyplývá, že jsou to nadále především senioři, kdo patří k hlavním voličům hnutí.
Změny jen v širším předsednictvu
Překvapení nenastalo ani během volby 1. místopředsedy, kterým je znovu vicepremiér Havlíček. Ani on neměl protikandidáta. Ten už dříve během svého projevu prohlásil, že i přes úspěchy z minulých let je nutné zůstat „nohama na zemi“. ANO se má navíc podle druhého muže hnutí poučit z neúspěchu Fialovy vlády ve volbách.
„Politické dovednosti jsou nezbytné k vítězství ve volbách, ale odborné dovednosti jsou nezbytné k úspěšnému vládnutí a toto musíme mít stále na paměti,“ řekl. Vypíchl pak také úlohu „zázemí“ v krajích a obcích, kde má být hnutí ANO co nejvíce vidět a slyšet, což ostatně řekl už dříve i sám premiér Babiš.
Havlíček získal během volby dokonce více hlasů než předseda hnutí. Pro Babiše hlasovalo 196 delegátů, pro Havlíčka 207. „Karel má vždycky více hlasů, protože je hodný,“ okomentoval premiér.
Co se místopředsedů týče, nominaci získali všichni stávající – tedy ministryně financí Alena Schillerová, ústecký hejtman Richard Brabec, zmocněnec pro digitalizaci Robert Králíček a šéf zahraničního výboru Sněmovny Radek Vondráček.
Pro Karla Havlíčka na postu 1. místopředsedy hlasovalo 207 delegátů. Podporu měl tedy vyšší než Andrej Babiš, ten ve volbě získal 196 hlasů.
Ti před volbou pronesli krátké projevy. Králíček například nadhodil, že úkolem místopředsedů bude sdílet „know-how“ s kandidáty komunálních voleb.
Schillerová zase mluvila o svých plánech na ministerstvu financí, zmínila například EET 2 a boj proti zaměstnávání na černo. Vondráček řekl, že chce další dva roky „držet správný kytarový tón“ a připomněl své hudební vystoupení v Poslanecké sněmovně.
Delegáti i letos volili čtyři místopředsedy, vzhledem k počtu kandidátů bylo proto jasné, že ke změnám nedojde ani na této úrovni.
Na sněm hnutí ANO přijelo celkem 209 delegátů.
Nominantů ale bylo více, mezi nimi třeba pražský zastupitel a poslanec Patrik Nacher. Ten se ale rozhodl, že kandidovat nebude. Další, kdo získal nominaci, byl Josef Bělica, hejtman moravskoslezského kraje. I on ale z volby odstoupil.
Nejméně hlasů získal Králíček, pro bylo „jenom“ 162 delegátů. Naopak největší podporu měl Brabec, který získal rovných 200 hlasů. Pro Schillerovou se vyslovilo 178 delegátů, Vondráček pak ve volbě získal 193 hlasů. „Zvolili nás znovu, protože když se daří, tak nedává logiku přepřahat,“ vysvětlila ministryně financí.
Delegáti zároveň volili i členy širšího předsednictva. Těch je nakonec osm, mezi nimi nově i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, poslankyně Monika Oborná nebo její sněmovní kolega Martin Kolovratník.
