Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Olympiádě v Pekingu v roce 2008 předcházely diskuze, zda by totalitní země měla pořádat největší sportovní událost planety. Kritici poukazovali na hry v roce 1936, které v Berlíně zneužil ke své propagandě Adolf Hitler.
Z hlediska infrastruktury se Číňané připravili dobře.
Centrem atletických závodů byl originální, futuristický stadion Ptačí hnízdo, plavecké soutěže se odehrávaly v neméně novátorsky pojaté hale Vodní kostka.
Doprava fungovala, stejně jako servis pro novináře, což může autor tohoto textu dosvědčit osobně, jelikož se her zúčastnil jako zvláštní zpravodaj.
Slavnostní zahájení 8. 8. 2008 (osmička je v Číně považována za šťastné číslo) ale Číňanům pokazil vzdálený konflikt. Jen o den dříve - v době, kdy už se pozornost valné části světa upínala k Pekingu - zaútočila gruzínská armáda na Jižní Osetii. Gruzínské území, které ale od roku 1992 kontrolovalo Rusko. Bylo to poprvé a zatím naposledy, co vypukla válka během zahájení olympiády.
Televize zabírala Vladimira Putina na VIP tribuně Ptačího hnízda s chmurným výrazem, utíral si pot z čela. Možná to nezpůsobilo jen tehdejší vedro. Gruzínci Rusko zaskočili a hned první den obsadili téměř celé největší jihoosetské město Cchinvali.
Útoku předcházely několikadenní přestřelky: jihoosetští ozbrojenci, podporovaní Moskvou, ostřelovali gruzínské vesnice. Prezident Michail Saakašvili nařídil operaci s cílem rychle obsadit Cchinvali a zablokovat přístup silničním Rokským tunelem, kterým vede pod hřebenem Kavkazu a Rusové jím mohli dostat do Jižní Osetie vojenské posily.
Moskvu zastihla ofenziva nepřipravenou. Putin, který byl v té době premiérem, dlel v Pekingu. Prezident Dmitrij Medveděv byl na dovolené a Hlavní operační správa generálního štábu ruské armády, odpovědná za vedení války, zrovna stěhovala vybavení ze starých kanceláří do nových.
Zabezpečené telefonní linky ve staré budově už byly odpojené a v novém sídle ještě nebyly zapojené. Rusové tak museli ke komunikaci používat běžné mobily, které Gruzínci neměl problém odposlouchávat.
.
Seriál Seznam Zpráv mapuje historii olympijských her, do jejichž konání zasáhla politika, spojená s událostmi v Sovětském svazu nebo Rusku. Publikujeme ho u příležitosti Zimních olympijských her v Miláně a Cortině, které začnou 6. února 2026. Ruští sportovci tam kvůli agresi proti Ukrajině smějí startovat jen jako neutrální, hokejového turnaje se ruský tým nezúčastní.
Putin hned po zahájení odletěl zpět do Moskvy a výpravy Ruska i Gruzie se v Pekingu ocitly pod palbou novinářských dotazů. Výpravy všech států měly v čínské metropoli svá hlavní stanoviště v hotelích v centru. Gruzínská sídlila v hotelu Crown Plaza a hlavní sál zdobila narychlo vyrobená cedule „Stop Russian aggression in Georgia.“
„Původně jsme chtěli odjet domů, neměli jsme myšlenky na olympiádu. Nakonec ale zvítězil názor, že naši sportovní fanoušci i všichni lidé doma budou raději, když zůstaneme a budeme dál reprezentovat Gruzii,“ řekl autorovi tohoto textu jeden ze členů gruzínského olympijského výboru. Na autobusové zastávce před hotelem stál kameraman gruzínské televize. Zjevně nevyspalý se strništěm na tváři, kruhy pod očima a cigaretou v puse chrlil na Rusy sérii sprostých nadávek. V ruštině.
Už 10. srpna se ale odehrálo malé smíření. Při závodu ve střelby z pistole (sic!) získala stříbro Ruska Natalija Paderinová, bronz Gruzínka Nino Salukvadzeová. Na stupních vítězů se objaly a daly si pusu.
Na bojišti se situace vyvíjela ve prospěch Ruska. Gruzíni nestihli obklíčit Cchinvali včas, z Ruska přijely posily a hlavně přiletěla letadla. Během protiofenzivy Rusové postoupili až do města Gori, Stalinova rodiště. Do Tbilisi ale nedorazili, Saakašvili a Medveděv podepsali dohodu o příměří, zprostředkovanou francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. „Operace splnila svůj účel, agresor utrpěl ohromné ztráty a byl potrestán,“ prohlásil Medveděv 12. srpna.
Pro Gruzii ale nešlo o poslední neštěstí, spojené se začátkem olympiády. Hned na té následující, na zimních hrách ve Vancouveru v roce 2010, havaroval při tréninku na dráze v rychlosti 143 kilometrů za hodinu gruzínský sáňkař Nodar Kumaritašvili. V nemocnici zraněním podlehl.
