Článek
Jeden z politických vtipů kolujících v osmdesátých letech mezi lidmi v Sovětském svazu začínal na Olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.
Generální tajemník komunistické strany Leonid Brežněv na stadionu při zahájení her přednáší projev, čte ho z papíru. A spustí: „O-o-o-o-o!“ Rychle k němu přiskočí jeho asistent a zašeptá mu do ucha: „Soudruhu tajemníku, tohle nečtěte. To jsou olympijské kruhy!“
Vtip útočil na špatný zdravotní stav Brežněva, který na začátku osmdesátých let vypadal na veřejných akcích nepřítomně a mluvil tak, že mu skoro nebylo rozumět. Podepsaly se na něm alkohol, dlouholeté nadužívání prášků, infarkt a otok plic.
Olympijské hry v Moskvě v roce 1980 se doopravdy uskutečnily, ale vypadaly jinak, než si sovětské vedení na čele s Brežněvem představovalo. Měly se stát výkladní skříní Sovětského svazu a ukázkou toho, že socialistická země může uspořádat stejně dobré hry, ne-li lepší než kapitalistická.
A Sověti investovali do projektu mnoho. Zmodernizovali stadion Lužniki a rozšířili jeho kapacitu na 96 tisíc diváků. Postavili hotel Kosmos, největší na světě. Vybudovali nový terminál na letišti Šeremeťjevo. Po dobu olympiády byla Moskva přednostně zásobována potravinami a spotřebním zbožím, speciální čety uklízely ulice a stanice metra.
Maskot moskevských olympijských her medvěd Miša na stadionu Lužniki.
Politika a vrcholící studená válka ale v osmdesátých letech do olympijského sportu vstoupily rázně.
Sovětská armáda na konci roku 1979 obsadila Afghánistán, aby udržela u moci tamní komunistický režim. Americký prezident Jimmy Carter to označil za největší nebezpečí pro globální mír od konce druhé světové války. Odstoupil od smlouvy o omezení taktických jaderných zbraní SALT-2, zpřísnil ekonomické sankce proti Sovětskému svazu a - oznámil bojkot moskevské olympiády. Navrhl její přesun do Řecka, což ale Mezinárodní olympijský výbor odmítl.
.
Seriál Seznam Zpráv mapuje historii olympijských her, do jejichž konání zasáhla politika, spojená s událostmi v Sovětském svazu nebo Rusku. V prvním díle připomínáme sovětsko-maďarskou bitku v bazénu na olympiádě v Melbourne v roce 1956, tři týdny po potlačení maďarského povstání sovětskými tanky. Druhý díl se věnuje roku 1980 a hrám v Lake Placid.
Na slavnostním zahájení 19.července 1980 tak chyběla americká vlajka a američtí sportovci. K bojkotu se přidaly další země, většinou američtí spojenci. Západní Německo, Japonsko, Jižní Korea, Kanada. Z důvodu trvajícího diplomatického napětí mezi Moskvou a Pekingem se nezúčastnila ani Čína. Francouzští a britští sportovci na protest proti invazi do Afghánistánu závodili pod olympijskou vlajkou.
Carterovo rozhodnutí samotní Američané přijali smíšeně. Mnozí sportovci nechápali, proč má být dějištěm velmocenských sporů zrovna olympiáda.
„V době olympiády v Moskvě mi bylo jedenadvacet a byl jsem v nejlepším věku a nejlepší formě. Byl jsem totálně znechucen a v depresi,“ uvedl americký plavec a bývalý světový rekordman Brian Goodell.
Slavný běžec přes překážky na 400 metrů Edwin Moses tvrdil, že se s tímto krokem nikdy nesmířil. Moses vyhrál zlato v roce 1976 v Montrealu a v roce 1984 v Los Angeles, do Moskvy nemohl.
Ani sám prezident Carter si později nemyslel, že bojkot měl velký smysl. Zápasník Jeff Blatnick vzpomínal, že po několika letech se potkal s Carterem na palubě letadla. „Byl jste hokejista na olympiádě v Lake Placid?“ zeptal se ho exprezident. „Ne, byl jsem zápasník a měl jsem jet do Moskvy na letní hry,“ odpověděl Blatnick. „Aha, ano. Bylo to špatné rozhodnutí, omlouvám se,“ uzavřel debatu Carter.
Autor jeho životopisu Kai Bird v knize vydané před pěti lety také píše o Carterových pochybnostech, zda se rozhodl správně. „Na bojkot olympiády naléhal Carterův poradce pro otázky národní bezpečnosti Zbigniew Brzezinski, který prosazoval tvrdou jestřábí politiku vůči Sovětskému svazu,“ píše Bird.
Bývalý dlouholetý sovětský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Dobrynin napsal ve svých pamětech, že někteří američtí politici mu dávali při uzavřených jednáních najevo nesouhlas s bojkotem.
„Ministr zahraničí Cyrus Vance mi na soukromé schůzce řekl, že Carter je posedlý touhou potrestat Sovětský svaz za Afghánistán a že i někteří lidé v Bílém domě se domnívají, že zachází příliš daleko,“ vzpomínal Dobrynin.
Za čtyři roky to Sověti a s nimi celý východní blok s výjimkou Rumunska Spojeným státům vrátili. Bojkotovali olympiádu 1984 v Los Angeles s odůvodněním, že kvůli antisovětské a protikomunistické hysterii není účast sportovců ze SSSR možná.
Historie jakoby se chtěla trochu opakovat. Kvůli agresi proti Ukrajině Rusové i na olympiádě v Paříži před dvěma lety startovali s označením neutrální individuální sportovci a pod ruskou vlajkou nebudou závodit ani letos na zimních hrách v Itálii. V roce 2028 hostí Letní olympijské hry znovu Los Angeles.
