Článek
Nejteplejší místo Ruska, lázně, někdejší oblíbené místo odpočinku sovětského vůdce Josifa Stalina a místo častých schůzek Vladimira Putina s jinými státníky.
To vše lze říci o Soči a samozřejmě také přidat, že v roce 2014 hostilo jako první ruské město zimní olympijské hry. Nejdražší v historii.
Výstavba sportovišť a zázemí stála v přepočtu přes 55 miliard dolarů (více než bilion korun). Pro srovnání: Předchozí zimní olympiáda v kanadském Vancouveru stála osm miliard dolarů.
Začaly ve chvílích, kdy velké drama prožívala nedaleká Ukrajina. V Kyjevě vrcholilo povstání proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který po Putinově nátlaku odmítl v listopadu 2013 na summitu ve Vilniusu podepsat již dohodnutou Asociační smlouvu s Evropskou unií.
Na protesty Janukovyč reagoval silou a na kyjevské náměstí Nezávislosti poslal těžkooděnce. V únoru, právě během olympiády v Soči, konflikt gradoval. Po smrti více než stovky protestujících a opakovaných masakrech na náměstí, známém jako Majdan, nastalo 22. února dramatické finále: Janukovyč uprchl z Kyjeva. Den před slavnostním zakončením her.
V té době už Putin a jeho okolí připravovalo protiakci. Anexi Krymu a rozpoutání bojů na východě Ukrajiny s cílem nepřipustit její sbližování s Evropskou unií a NATO.
Noc před tím, než odjel na zakončení her do Soči, vedl v Putin v Kremlu jednání s předsedou Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandrem Bortnikovem, ministrem obrany Sergejem Šojguem a svým bezpečnostním poradcem Nikolajem Patruševem. Potvrdili dřívější plán přepadnout Krym a oddělit ho od Ukrajiny.
.
Seriál Seznam Zpráv mapuje historii olympijských her, do jejichž konání zasáhla politika, spojená s událostmi v Sovětském svazu nebo Rusku. Publikujeme ho u příležitosti zimních olympijských her v Miláně a Cortině, které začnou 6. února 2026. Ruští sportovci tam kvůli agresi proti Ukrajině smějí startovat jen jako neutrální, hokejového turnaje se ruský tým nezúčastní.
Hry skončily a ještě čtyři dny byl klid, ale 27. února se objevili na poloostrově takzvaní zelení mužíčci. Muži v neoznačených uniformách, kteří začali obsazovat klíčové budovy, především krymský parlament v Simferopolu. V přístavu Sevastopol kotvily ruské vojenské lodě a ruské námořnictvo, protože na základě smlouvy mezi Kyjevem a Moskvou mělo Rusko přístav pronajatý do roku 2014.
Kreml nejdříve popíral, že jde o ruské vojáky, šířil pohádku o místních partyzánech. „Jsou to lidé, kteří si mohli koupit vybavení a uniformy z armádních přebytků,“ konstatoval Putin. Tehdejší zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas přijel na Krym a odpověď jednoho z vojáků na dotaz, zda je z Ruska, dala název celé Karasově knize: „A odkud bych asi tak byl?!“
7. března v Soči začaly paralympijské hry a Krym už v té době plně ovládala ruská armáda. Ukrajinské posádky se rozhodly nebojovat. Větší část postupně poloostrov opustila, menší část přešla na stranu Ruska. Například kontraadmirál Denis Berezovskij, velitel ukrajinského námořnictva.
V Rusku propukla euforie: Putinova podpora byla na historickém maximu, dokázal bez jediného výstřelu získat Krym. Na Ukrajině válka teprve začínala, v dubnu Rusové zosnovali na východě země vyhlášení dvou takzvaných lidových republik: Doněcké a Luhanské.
Nebyla to poslední válka, k níž dal Putin rozkaz krátce po zimní olympiádě. Velkou invazi na Ukrajinu a útok na Kyjev zahájil 24. února 2022, jen čtyři dny po skončení her v Pekingu. Dokonce se objevily spekulace, že čínský prezident Si Ťin-pching Putina žádal, aby s válkou počkal, až hry skončí, což Peking popíral a přesvědčoval svět, že Si o invazi dopředu nevěděl.
Letošní olympiáda v Milánu a Cortině skončí 22. února.
