Hlavní obsah

Vojáci jako argument. Polsko zažívá trumpovskou diplomacii v praxi

Foto: Al Drago, Reuters

Americký prezident Donald Trump.

Americká diplomacie se mění a vyžaduje loajalitu k Donaldu Trumpovi. Na vlastní kůži to pociťuje Polsko, jehož obrana stojí na USA. V tradičně proamerické zemi se přitom nálady vůči trumpistickému Washingtonu rychle otáčejí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Dneska jsem byl na skvělé akci, kde jsem se učil skvělé polské recepty od Karola Okrasy,“ popisoval ve čtvrtek odpoledne na síti X irský velvyslanec v Polsku Patrick Haughey svůj kulinářský zážitek s televizním kuchařem Okrasou.

V konverzaci pak v bezchybné polštině – přesně podle zásad kulturní a twitterové diplomacie – zvědavcům napsal, že vařil kluski s houbovou omáčkou, tedy polské knedlíčky. Sklidil za to vřelé reakce.

Místo knedlíčků americký blacklist

Jen o něco později zažily polské sítě jiný případ twitterové diplomacie – otočený o 180 stupňů. Naplno se v něm odráží styl trumpismu čili politické metody amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Roztržku rozpoutal americký velvyslanec ve Varšavě Thomas Rose. Nejdřív oznámil, že zařazuje na blacklist předsedu polské sněmovny Włodzimierza Czarzastého, a když se politika zastal premiér Donald Tusk, Rose mu vysvětlil, že se „plete“.

Vše to doplnil večerní příspěvek z velvyslancova osobního účtu. Studentovi práv, který Roseovi na síti X vzkázal, ať respektuje polskou suverenitu a ať se vrátí domů, Trumpův vyslanec odpověděl, zda s sebou má domů vzít i americké vojáky a všechnu techniku. V pátek dopoledne tweet zmizel.

Foto: SZ

Printscreen odpovědi ze soukromého konta amerického velvyslance v Polsku. V pátek dopoledne došlo ke smazání.

V Polsku je v současnosti zhruba deset tisíc amerických vojáků a jejich přítomnost má Varšava dlouhodobě jako jeden z hlavních prvků odstrašování Ruska. Jde tedy o mimořádně citlivé téma. Ale popořadě.

Proč vlastně k roztržce došlo?

Za vším je zřejmě dlouhodobé úsilí současného amerického prezidenta získat Nobelovu cenu za mír. Donald Trump mnohokrát prohlásil, že si ji zaslouží jako nikdo na světě, protože v jeho výkladu ukončil hned několik válečných konfliktů.

Svou medaili mu letos v lednu dokonce věnovala venezuelská laureátka María Corina Machadová. Trumpovi to nestačilo a o cenu usiluje znovu. Kromě ostré kritiky Norska, kde se o ocenění rozhoduje, zkouší i novou nominaci.

Foto: X.com/@WhiteHouse

Trump a venezuelská nobelistka Machadová.

Následovala výzva předsedů Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona a izraelského Knesetu Amira Ohana směřovaná některým parlamentům. Minulý pátek dorazila i do Sejmu, tedy polské sněmovny. Šlo o sepsanou nominaci, předpřipravenou k podpisu a odeslání.

Maršálek Sejmu, tedy předseda dolní komory, se vyjádřil v pondělí. „Dokument v této věci se ke mně dostal před několika dny a byl přímo adresován maršálkovi Sejmu,“ uvedl Włodzimierz Czarzasty na tiskové konferenci.

Dodal, že žádosti nevyhoví, přičemž mezi důvody vyjmenoval Trumpovu transakční politiku, odklon a porušování mezinárodního práva, kauzu Grónska a také urážku obětí spojenců v Afghánistánu.

„To všechno znamená, že nepodpořím návrh na udělení Nobelovy ceny míru Donaldu Trumpovi, protože si ji nezaslouží,“ uzavřel.

Vyvolalo to podpůrné reakce, mezinárodní pozornost, ale zároveň dvě souběžné reakce na domácí i diplomatické scéně.

Foto: Anna Stryżak/Kancelaria Sejmu

Maršálek polského Sejmu Włodzimierz Czarzasty.

Domácí politický boj

Jen o den později zaznělo od polského prezidenta Karola Nawrockého, jenž platí v rámci EU za největšího „trumpistu“, obvinění na adresu Czarzastého.

Opírá se o texty v polském ultrakonzervativním médiu Gazeta Polska, spojeném s opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS). Publikace spojují maršálka s údajnými kontakty na Rusko.

Prezidentská kancelář v té souvislosti zdůrazňovala, že je Czarzasty politikem postkomunistické Levice. Nawrocki dokonce „východní kontakty“ maršálka zařadil na jednání bezpečnostní rady státu plánované na 11. února.

Czarzasty obvinění odmítl a přešel do protiútoku. Na jednání bezpečnostní rady navrhl zařadit mimo jiné Nawrockého kontakty na krajně pravicovou scénu.

Krátce nato přišla ještě twitterová odpověď amerického velvyslance. „S okamžitou platností nebudeme vést žádná další jednání, kontakty ani komunikaci s maršálkem Sejmu Czarzastým,“ napsal Rose.

Dodal, že se maršálek dopustil „nehorázných a nevyprovokovaných“ urážek, že jde o překážku „vynikajících vztahů s premiérem“ a že nedovolí poškozování vztahů a projevy neúcty k Trumpovi.

Kdo je Thomas Rose?

Nový velvyslanec má velmi dobré kontakty s polskými konzervativci, je „přítel Izraele“, ortodoxní Žid a trumpovec z přesvědčení. Takhle Rosea po oznámení jeho jmenování popisovala polská média. Jedním dechem dodávala, že bude znamenat pro vládu Donalda Tuska velkou výzvu.

O Roseově nominaci rozhodl loni v únoru prezident Donald Trump. Nešlo přitom o jeho první volbu, původně totiž šéf Bílého domu zvažoval do varšavské funkce Christophera Landaua, jenž byl během prvního Trumpova mandátu velvyslancem v Mexiku. Landau však nakonec nastoupil do vyšší funkce náměstka ministra zahraničních věcí.

Rose Trumpovi slíbil, že bude denně dělat vše pro to, aby podporoval a prosazoval zájmy Spojených států. V minulosti v rozhovoru pro konzervativní polskou televizi wPolsce24 uvedl, že se Polsko bude v prezidentských volbách 2025 rozhodovat mezi tím, zda se chce více přiblížit centru moci v Evropské unii, nebo zda chce zůstat hrdým a suverénním státem, který plní své spojenecké závazky.

Na vzkaz rychle reagoval premiér Donald Tusk, toho času na návštěvě Kyjeva. Svého koaličního partnera se zastal. „Spojenci se mají respektovat, ne poučovat. Alespoň my v Polsku takhle chápeme partnerství,“ napsal.

I on si ale vysloužil virtuální políček. Velvyslanec napsal, že tweet od Tuska zřejmě musí být omyl, protože ho měl adresovat Czarzastému. „Jeho opovrženíhodné, neuctivé a urážlivé výroky o prezidentu Trumpovi mohly vaší vládě vážně uškodit,“ poznamenal.

Dodal, že k Tuskovi chová respekt a že se „jistě shodnou“, že „urážet a ponižovat prezidenta USA Donalda Trumpa, největšího přítele, jakého kdy Polsko v Bílém domě mělo, je to poslední, co by měl polský lídr dělat“.

Foto: X/USAmbPoland

Maršálek Czarzasty a velvyslanec Rose na snímku z konce prosince 2025.

Obsah a tón Roseovy komunikace vyvolal na polských sociálních sítích pobouření. Připomíná se i nedávný průzkum, podle něhož na 53 procent obyvatel Polska nepovažuje Američany za důvěryhodného spojence.

Varšava přitom dlouhodobě platí za jednoho z nejbližších amerických spojenců v Evropě – bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Bílém domě a kdo na polském úřadu vlády. Polsko má totiž americkou sílu a transatlantické spojenectví za hlavního garanta své bezpečnosti.

S Trumpem a jeho politikou ovšem nastoupila ve společnosti změna. Ta se promítá i do politiky, i když spíše rétoricky. Premiér Tusk je dlouhodobě v Trumpově nemilosti, může si tak „dovolit“ jízlivé poznámky. Ve stejném duchu otevřel i vyšetřování polských stop kauzy Jeffreyho Epsteina, která je pro Trumpa kvůli zmínkám o jeho osobě nepříjemná.

Vztahy s USA zároveň polskou domácí politiku štěpí. Nejhlasitějším zastáncem Trumpa je dál prezident Karol Nawrocki a také opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost.

Její politici se ve sporu velvyslance Rosea a maršálka Czarzastého staví na americkou stranu. Politik Levice podle nich škodí Polsku.

Prezidentův zahraničněpolitický poradce Marcin Przydacz v pátek uznal, že sympatie k Trumpovi v Polsku klesají a to prý stojí za výroky Czarzastého a Tuska. „Soudí, že si na tom budou dělat své politické body, aniž by chápali, o co se hraje,“ řekl.

Vyslovil se i pro vstup Polska do Trumpovy Rady míru. „Pokud nás to nebude stát nic finančně a politicky to nebude přehnaně drahé, zatímco negativní odpověď by mohla narušit důvěru, myslím si, že ano, že je potřeba začít s přípravami,“ poznamenal.

„Náklady jsou opravdu minimální ve srovnání s možnými riziky v situaci, kdy bychom to odmítli,“ dodal k Trumpově nabídce. Za stálé členství mají státy platit v přepočtu 21 miliard korun.

Na samotných polsko-amerických vztazích se však kromě rétoriky příliš nemění. V době ostrých výroků amerického velvyslance totiž byl ve Spojených státech na pracovní cestě polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.

V rámci summitu o kritických minerálech mluvil se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Setkal se také se senátory z klíčových výborů pro obranu a zahraniční politiku, tedy s lidmi, kteří v Kongresu rozhodují o americké vojenské pomoci, rozpočtech i strategii vůči Rusku a NATO.

Doporučované