Stavebnictví loni posílilo, bytovou výstavbu brzdí povolování a drahé hypotéky

České stavebnictví minulý rok posílilo. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkově produkce v tomto odvětví stoupla meziročně o 9,3 procenta. Jde tak o významné polepšení, před rokem totiž celková stavební produkce naopak meziročně klesala, a to o 1,4 procenta. K výsledku přispělo jak pozemní stavitelství (výstavba budov), tak i inženýrské stavitelství. Stoupl počet dokončených bytů, naopak ale pokleslo množství nových rozestavených bytů. Odborníci kritizují počet vydaných stavebních povolení a shodují se, že je potřeba vyřešit novelu stavebního zákona a zrychlit stavební procesy.

„Do celoročních výsledků se nepochybně propsaly pokračující, dříve povolené objemné projekty, které byly připravované dlouhé roky předtím,“ hodnotí výsledky za uplynulý rok prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. „Stavební firmy mají na letošní rok prakticky plnou kapacitu a z trhu nemám signály, že by se některé ocitaly v problémech. To je nepochybně velmi dobrý signál pro další období,“ pokračuje.

Stavebnictví se dařilo především díky investicím do dopravní infrastruktury financovaných z veřejných peněz, jak například vyzdvihuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Za silným růstem v tomto relativně malém odvětví stojí pozemní, a především pak inženýrská výstavba, která se vezla primárně na vlně veřejných zakázek,“ vysvětluje. Samotné inženýrské stavitelství stouplo o 10,5 procenta, pozemní stavitelství pak vzrostlo o 8,6 procent.

Zároveň Dufek upozorňuje, že v letošním roce bude oblast inženýrského stavitelství růst i nadále, ale na úkor dalšího zadlužování státu.

Nicméně i přes slibné výsledky jsou místa, kde se stavebnictví setkalo s propadem. Významně poklesl například počet zahájených bytových výstaveb. Jejich počet se meziročně propadl o 2,2 procenta. Podle dat ČSÚ k tomu přispěly téměř všechny kategorie kromě konverzí bytových domů (přestavba stavby na bytový dům).

„Bytová výstavba nejede na plný výkon. Brzdí ji především vysoké ceny bytů a domů, které především mladé generaci komplikují přístup k vlastnímu bydlení,“ komentuje situaci Ondřej Boreš, manažer společnosti Velux, která se zaměřuje na výrobu střešních oken. Podobně jako další odborníci upozorňuje, že výstavbu bytů zpomaluje hlavně kombinace nedostupných hypoték a nefunkční stavební řízení.

Situace se v tomto ohledu pro řadu lidí navíc nemusí zlepšovat. „V roce 2026 bude docházet k refinancování velkého množství hypotečních úvěrů, které byly čerpány v roce 2021. Úrokové sazby na těchto hypotékách se často více než zdvojnásobí, což bude v mnohých rodinách působit značné rozpočtové problémy,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Podle Igora Forbergerga, jednatele výrobce stavebních materiálů Xella v Česku a na Slovensku, má stát několik možností, jak nejen výstavbu nových bytů podpořit. „Stát má dnes v rukou několik nástrojů, jak stavebnictví a bytovou výstavbu rozhýbat. Vedle zjednodušení povolování je to hlavně aktivní podpora dostupného a nájemního bydlení, například prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, garancí, nebo využití vlastních pozemků a nemovitostí,“ říká.

Podle něj by také mohlo pomoci nastartovat ekonomicky obtížně realizovatelné projekty, když spolu bude více spolupracovat veřejný a soukromý sektor. „Stabilní a předvídatelný rámec je zásadní podmínkou pro návrat soukromých investic,“ dodává.

Dále klesla také orientační hodnota povolených staveb na 503,3 miliard korun, meziročně tedy o 13,3 procent. Podle ČSÚ se tak stalo zejména vinou nové výstavby inženýrských staveb a nebytových budov. Dále z dat vyplývá, že stavební podniky s 50 a více zaměstnanci uzavřely méně tuzemských zakázek. Tento počet klesl meziročně o 21,4 procenta na necelých 65 tisíc. I přes to celková hodnota těchto zakázek dosáhla 422 mld. korun běžných cen, což znamenalo meziroční růst o 8,8 procent.

Odborníci se shodují, že významným problémem je pomalý stavební proces a s tím související nízký počet vydaných stavebních povolení. „Stavební povolení moc pozitivním čtení nenabízejí, protože ukazují čtvrtý meziroční pokles v řadě,“ říká Dufek. „Není nic nového, že povolování staveb a dostupnost parcel je úzkým hrdlem, v jehož důsledku se staví pomalu, zatímco ceny dramaticky rostou,“ pokračuje.

Podobně situaci vnímá i Michaela Váňová, výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group. „Podle zveřejněných dat ČSÚ bylo loni v rámci celé republiky vydáno 61 613 stavebních povolení, což je nejnižší úroveň za více než čtvrtstoletí,“ upozorňuje. Bez zásadní systémové změny podle ní nelze očekávat dlouhodobě udržitelný rozvoj stavebnictví ani celé ekonomiky. „A zlepšení dostupnosti bydlení už vůbec ne,“ pokračuje. Současná podoba stavebního zákona tedy podle ní neplní svůj účel. Řešením by tak mohla být novela stavebního zákona, která ke konci ledna prošla ve sněmovně prvním čtením.

Novela ale sama o sobě nemusí celou situaci vyřešit, upozorňuje Forberger. Podle něj legislativní změny nesmí zůstat pouze na papíře. „Klíčové bude jeho praktické fungování v kombinaci s digitalizací procesů, sjednocením výkladu stavebních úřadů a skutečně funkčním jednotným environmentálním stanoviskem,“ říká s tím, že to jsou kroky, které mohou významně zkrátit povolovací procesy i snížit náklady výstavby.

Zatímco klesá počet stavebních povolení, roste počet dokončených bytů meziročně o 11,5 procenta na téměř 34 tisíc. Nejvíce se podle ČSÚ dokončovalo Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Problémem ale zůstává nepoměr mezi poptávkou a nabídkou. „Na realitním trhu však stále spatřujeme výrazný převis poptávky nad nabídkou, což tlačí na růst cen nemovitostí,“ vysvětluje Křeček.

„Například v Praze bylo povoleno celkem 7 380 bytů, z toho 5 907 v bytových domech,“ říká Váňová. Podle ní se tak prohlubuje bytový deficit, se kterým se Praha dlouhodobě potýká. „Hlavní město tak už skoro dvě dekády nedokáže prolomit hranici deset tisíc nových bytů, které pro svůj rozvoj každoročně potřebuje povolit a postavit,“ pokračuje. „Kvůli tomu už bytový deficit v metropoli za tuto dobu narostl o téměř 100 000 bytů,“ upozorňuje.

To je zároveň jeden z důvodů, proč pokračuje růst cen za bydlení. „K tomu se přidávají ještě prudce rostoucí ceny stavebních dodávek a pozemků. Ceny bytů za posledních deset let vzrostly o 180 procent, z toho jen o 9 procent za poslední rok, na 178 tisíc korun na metr čtvereční, což je nové historické maximum,“ dodává Váňová.