Článek
Americký prezident Donald Trump poprvé od roku 2017 oficiálně navštívil Čínu. Se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem ve čtvrtek mluvil jak o situaci na Tchaj-wanu, tak o obchodních vztazích dvou největších ekonomik světa.
„Dokáží Čína a Spojené státy překonat Thúkydidovu past a vytvořit nové paradigma vztahů mezi velmocemi? Dokážeme společně čelit globálním výzvám a poskytnout světu větší stabilitu? Dokážeme společně budovat světlou budoucnost našich vzájemných vztahů v zájmu blaha obou národů a budoucnosti lidstva? To jsou otázky zásadní pro historii, pro svět i pro lidi,“ cituje agentura Xinhua čínského prezidenta.
Thúkydidova past je politologická teorie popisující vysoké riziko války v momentě, kdy rostoucí mocnost (například Čína) ohrožuje pozici až doposud vládnoucí velmoci (například USA). Pojem zpopularizoval Graham Allison na základě 16 historických případů, z nichž 12 skončilo vojenským střetem.
Čínský vůdce delegaci amerických manažerů hned na úvod sdělil, že jim Čína bude čím dál více otevírat dveře.
Mezi účastníky delegace USA byli lidé, kteří mají na vztazích dvou konkurenčních zemí eminentní zájem. Nechyběl tak například Elon Musk za společnost Tesla, Tim Cook z Apple, Kelly Ortberg z Boeingu nebo David Solomon z Goldman Sachs Group.
Někteří experti ale považují za klíčovou na poslední chvíli oznámenou účast šéfa Nvidie Jensena Huanga. Tato společnost totiž usiluje o povolení k prodeji svých čipů H200 pro umělou inteligenci na tamním trhu. Dodávky čipů, které jsou pro AI nepostradatelné, se staly zbraní ve vzájemné obchodní válce a obě země jejich vývoz či dovoz již několikrát zakázaly a pak opět povolily.
Přijel ale také ředitel Micron Technology Sanjay Mehrotra, jejíž některé produkty Peking zakázal používat ve své kritické infrastruktuře poté, co neprošly bezpečnostním prověřením v oblasti kybernetické bezpečnosti.
„Nechtěl jsem druhé nebo třetí nejdůležitější osoby ve firmách. Chtěl jsem pouze ty nejvyšší, a jsou zde dnes, aby vzdaly úctu vám a Číně,“ řekl Trump Simu.
Americko-čínské vztahy jsou jedny z nejdůležitějších, řekl Trump
Obchodní bariéry a přístup na trh představují pro Čínu i USA dlouhodobě sporný bod. Čína má výhrady vůči Trumpovým clům, americké válce v Íránu a narůstajícím americkým omezením čínského přístupu k americkým technologiím.
USA naopak nesouhlasí s čínským postupem v otázkách včetně vojenské asertivity kolem Tchaj-wanu a Jihočínského moře, státní podporou čínského průmyslu a zacházení s americkými firmami snažícími se v zemi konkurovat. Trumpova návštěva byla první státní návštěvou úřadujícího amerického prezidenta v Číně za posledních devět let.
„Stejně jako dnes mnoho Číňanů miluje basketbal a džíny, v Americe dnes počet čínských restaurací více než pětkrát přesahuje počet největších fastfoodových řetězců v zemi,“ uvedl Trump a čínského prezidenta s manželkou oficiálně pozval na návštěvu Bílého domu.
Paradoxem je, že v počátku svého prezidentského období Trump vehementně razil myšlenku, že právě Čína je hlavní konkurent Spojených států a sliboval, že vůči ní bude nekompromisní jak v politice, tak i ekonomice.
Bílý dům vydal oficiální prohlášení, podle kterého se obě strany shodují, že Hormuzský průliv musí zůstat otevřený. Si odmítl militarizaci průlivu a snahy o zavedení poplatků za jeho využívání a projevil zájem o nákup americké ropy, aby Čína snížila svou závislost na průlivu. Právě pro Čínu je totiž dovoz ropy přes kritický bod klíčový. Analytici proto očekávali, že se Si Ťin-pching bude snažit právě tento problém „nějak“ vyřešit.
Trump a Si také řešili nákupy od amerických zemědělců. Čína totiž byla hlavním odběratelem sóji od amerických farmářů. Asijská velmoc ale tento dovoz v rámci vzájemných sporů omezila, což zemědělce, kteří patří k Trumpovým voličům, zásadně ochuzuje.
O problematice Tchaj-wanu se zpráva nezmiňuje, Si ale ve své řeči varoval, že toto téma je ve vztazích Čína-USA nejdůležitější otázkou, a pokud nebude zvládnuto, obě země se střetnou nebo dokonce dostanou do konfliktu, což celý vztah přivede na velmi nebezpečné místo.
Podnikatelská delegace je spokojená
Podnikatelé si podle prvních zpráv z místa setkání chválí. Musk podle Bloombergu uvedl, že během návštěvy chce dosáhnout „mnoha dobrých věcí“. Tim Cook na otázku, jak rozhovory proběhly, ukázal palec nahoru, zatímco Huang prohlásil, že Si a prezident Trump byli neuvěřitelní, píše Bloomberg.
Trump touží z Číny vytěžit obchodní dohody v odvětvích od zemědělství a energetiky až po letecký průmysl, včetně potenciálně historické objednávky letadel Boeing.
Proč se ale byznysmeni Trumpovy návštěvy účastnili a tolik usilují o dobré vztahy? V Číně mají řadu zájmů. Jsou na ní závislí jak z hlediska dovozu, vývozu i výroby. Země navíc kontroluje většinu světové těžby a zpracování vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu řady technologií - od smartphone až po stíhačky.
V dubnu loňského roku Čína omezila vývoz sedmi z dvanácti specifických vzácných zemin a později téhož roku oznámila plány na omezení vývozu dalších pěti. Omezení týkající se druhé skupiny pěti prvků byla pozastavena v rámci příměří dohodnutého s Trumpem v říjnu.
Každý z podnikatelů tak během návštěvy sleduje nějaký svůj zájem. Elon Musk je v Číně s nadějí, že od čínských dodavatelů nakoupí zařízení pro výrobu solárních panelů za 2,9 miliardy dolarů, uvádí Al-Jazeera. Čína je rovněž klíčovým trhem pro Muskovu skupinu elektromobilů Tesla a Musk v současnosti usiluje o schválení od čínských regulátorů pro rozšíření systému plně autonomního řízení Full Self-Driving. V roce 2018 se Tesla stala první zahraniční automobilkou, které bylo povoleno zřídit v Číně výrobní provoz bez místního partnera.
Huang zase podle serveru doufá, že se mu podaří odblokovat pozastavené snahy o prodej čipů H200 v Číně. Před zavedením vývozních omezení ze strany USA z důvodu bezpečnostních obav na začátku letošního roku kontrolovala Nvidia přibližně 95 procent čínského trhu s pokročilými čipy. Huang dříve odhadoval, že čínský trh s umělou inteligencí bude letos mít hodnotu 50 miliard dolarů.
V lednu Trumpova administrativa schválila vývoz čipů H200 pro umělou inteligenci do Číny, ale zavedla nové bezpečnostní požadavky na prodeje Nvidie v Číně. Nová pravidla ukládají Nvidii povinnost zajistit dostatečné zásoby v USA a podstoupit nezávislé přezkoumání třetí stranou před vývozem součástek do Číny. USA ale nyní podle deníku The Guradian schválily přibližně 10 čínským firmám nákup druhého nejvýkonnějšího čipu Nvidie.
Výrobce letadel Boeing rovněž usiluje o obchody s Čínou. Agentura Bloomberg informovala, že Čína zvažuje nákup přibližně 500 letadel Boeing 737 Max a také asi 100 širokotrupých letadel Boeing 787 Dreamliner a 777X. Generální ředitel Boeingu Ortberg vyjádřil přesvědčení, že dohoda mezi Trumpem a Siem bude zahrnovat objednávky letadel.
Jeden vysoký americký obchodní představitel působící v Číně, který si nepřál být jmenován, Bloombergu řekl, že Si vnímá přijíždějící manažery jako prostředníky ve vztahu s Washingtonem.
Čínský vůdce se také zjevně snažil uklidnit obavy mezinárodních investorů ohledně zpomalující čínské ekonomiky a nových čínských předpisů upravujících dodavatelské řetězce. Tato pravidla, oznámená v dubnu, umožňují úřadům postihovat zahraniční společnosti za prověřování jejich čínských dodavatelů a ukládat zákazy vycestování osobám, které je poruší.
Siův příslib větší otevřenosti by podle manažera mohl znamenat určité uvolnění regulací a větší předvídatelnost. Přístup na trh by však byl za čínských podmínek.
