Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Známý kožní lékař a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger se v lednu rozloučil s jednou kariérní etapou: po pětadvaceti letech skončil jako přednosta kliniky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kterou navíc několik let vedl jako ředitel.
Tenhle odchod ale současně provází neukončený spor, při němž se ocitly v ohrožení choulostivé snímky zhruba 1800 pacientů. Seznam Zprávy případ popsaly loni na jaře. Podle interního šetření se na Arenbergerově klinice na čas ztratil počítač sloužící pro vyšetřování kožních znamének. A to s fotografiemi nahých nebo polonahých lidí.
Bývalý přednosta Arenberger stále opakuje, že se jedná o „pseudokauzu“. A nedávno začaly z jeho strany přicházet i pohrůžky soudními žalobami na ochranu osobnosti.
Dočasnou ztrátu počítače označilo vedení Vinohradské nemocnice za možné ohrožení osobních údajů. V létě poslalo přibližně tisícovce pacientů klasickou poštou dopis podepsaný tehdejším ředitelem Janem Votavou.
Dalších 800 pacientů měl pak o tom, že jejich intimní fotografie mohly teoreticky uniknout (jakkoli žádné takové podezření se dosud nepotvrdilo), informovat tehdejší přednosta Arenberger jako šéf kliniky e-mailem. V září nechal přes sekretariát elektronickou poštou téměř totožný dopis jako předtím ředitel Votava. E-maily neměly žádný předmět, neobsahovaly text - součástí byla pouze příloha se samotným informačním dopisem. A tato příloha nesla název Pdf.
Vedení nemocnice se proto od tohoto sdělení distancovalo. Mělo dojem, že Arenberger sice navenek splnil, co se po něm chtělo. Jenže tak, aby si e-mail přečetlo co nejméně lidí.
„Ve včerejších ranních hodinách došlo k rozeslání mailové korespondence na pokyn přednosty kliniky. Seznam adres však ne zcela koresponduje se seznamem dotčených pacientů, zpráva neobsahuje žádný průvodní text ani předmět e-mailu. Nejedná se tedy o oficiální sdělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, neboť nenaplňuje základní požadavky takového oznámení, a bylo tak učiněno bez koordinace s vedením nemocnice,“ citoval v září Deník N mluvčí nemocnice Terezu Romanovou.
„Diskreditace klienta“
Skrytý konflikt mezi nemocnicí a Arenbergerem pokračuje, jak zjistily Seznam Zprávy, dodnes.
Zaměstnanec nemocnice pověřený ochranou osobních údajů trval v průběhu posledních měsíců na tom, že Arenberger pacienty neinformoval řádně. Arenberger si začal s tímto takzvaným pověřencem pro osobní údaje dopisovat přes advokáta, který navíc tohoto zaměstnance Vinohrad varoval, že by mohla padnout i soudní žaloba - pokud bude dál trvat na tom, že informovaní pacientů nebylo provedeno správně.
„Vzhledem k uvedenému vás tímto důrazně vyzývám, abyste se zdržel jakéhokoli dalšího jednání, které je způsobilé poškozovat dobré jméno a profesní pověst mého klienta. Jakékoli kroky, které překračují rámec povinností vymezených v článku 39 GDPR a směřují toliko k diskreditaci mého klienta, představují exces, který je nutno považovat za zásah do osobnostních práv,“ napsal advokát Tomáš Vymazal v jednom z e-mailů, které Seznam Zprávy měly možnost přečíst.
Podobná konverzace mezi nemocničním pověřencem a Arenbergerem se prolínala celým podzimem a pokračovala i zkraje tohoto roku, jak dokazují další e-maily. Bývalý přednosta trvá na tom, že pacienty informoval dostatečně. „Tím byly veškeré naše povinnosti splněny a není třeba podnikat další kroky,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Uvedl také, že advokáta zapojil do konverzace jen jako odborníka. Ne kvůli případné žalobě. „Byl přizván mnou jako expert přes správní agendu, aby byl odborným partnerem pro komunikaci s pověřencem GDPR,“ dodal.
Přednosta má svědky
Ministr zdravotnictví jmenoval v lednu novým ředitelem vinohradské nemocnice Petra Koloucha. Jak se nový šéf k problému mezi nemocnicí a Arenbergerem staví, není zřejmé: z Vinohrad na dotaz redakce od mluvčí odpověď nepřišla.
Že na dermatovenerologické klinice chybí počítač obsluhující celotělový skener, který umí rozpoznávat nebezpečná mateřská znaménka, zjistili nemocniční „ajťáci“ loni v březnu. Znovu se přístroj - tak trochu záhadně - objevil až po čtyřech dnech. „Incident mohu potvrdit. Po určitou dobu nevíme, kde se počítač nacházel,“ uznal tehdy ředitel nemocnice Votava.
Petr Arenberger - i přes jednoznačný závěr šetření - tvrdil, že počítač neopustil příslušnou místnost na klinice. Argumentoval dvěma dokumenty, které vznikly až poté, co nemocnice začala incident oficiálně vyšetřovat.
Prvním bylo prohlášení čtyř lékařů - jeho podřízených -, že počítač byl po celou dobu na svém místě. Druhým bylo svědectví servisního technika, podle nějž počítač nezmizel: jen byl prý načas uložen v krabici.
„K celé pseudokauze a pro finální uklidnění veřejnosti - jsou k dispozici dokumenty od servisní firmy, která počítač demontovala, neodvezla ho, ale pouze uložila do krabice ve stejné místnosti,“ zopakoval nyní Arenberger.
Šetření odhalilo i další nesrovnalosti ve vztahu k osobním údajům: Data v počítači nebyla zašifrovaná a neodesílala se na server, jak bývá zvykem. Ale dokumentace všech vyšetření zůstávala v počítači ve složkách nazvaných jmény jednotlivých pacientů. Nebylo možné ani zpětně zjistit, kdo měl k datům přístup.
