Článek
Petr Arenberger, známý kožní lékař a bývalý ministr zdravotnictví, doporučuje lidem aplikaci na ochranu před rakovinou. Mobilem si stačí vyfotit na těle znaménko a umělá inteligence prý pozná, jestli může jít o zhoubný nádor.
Zdravotním pojišťovnám loni exministr navrhoval, ať lidem hradí pořízení soukromé aplikace SkinVision v rámci preventivních programů. Pojišťovna OZP skutečně začala přispívat 750 korunami.
Jak ukazuje pátrání Seznam Zpráv, Petr Arenberger aplikaci oficiálně prosazoval jménem České dermatologické společnosti, jíž předsedá. Zaštiťoval se tím, že ji toto profesní sdružení předních odborníků schválilo. Jenže to nebyla pravda.
Vedení České dermatologické společnosti si naopak odhlasovalo, že používání aplikace je rizikové - protože „robot“ nemusí rakovinu na snímku pořízeném mobilem poznat. A výslovně nedoporučilo, aby šly na aplikaci peníze ze zdravotního pojištění. Bývalý ministr přesto aplikaci pojišťovnám doporučuje - navíc bez vědomí vedení dermatologické společnosti.
Další sdružení lékařů-kožařů už proto Petra Arenbergera vyzvala, ať aplikaci - jako svoji ryze soukromou aktivitu - přestane podporovat. A jedna ze členek výboru dermatologické společnosti oficiálně požaduje prošetření případu, včetně Arenbergerovy role.
Ten navzdory dostupným dokumentům i svým veřejným vyjádřením odmítá, že by se v prosazování aplikace angažoval. „Já ji nepropaguju,“ tvrdí exministr.
Napsal, co nebyla pravda
Výbor České dermatologické společnosti se aplikací SkinVision věnoval nejprve na podzim roku 2023. Konstatoval, že „z důvodu rizik nemůže aktuálně udělit záštitu těmto aktivitám“. Loni 8. února pak výbor prohlásil, že upozorňuje na nebezpečí související s tím, že se znaménko bude v aplikaci tvářit jako neškodné - a ve skutečnosti půjde o nebezpečný melanom.
Přesto: 12. února, tedy čtyři dny po odhlasování tohoto stanoviska, předseda Arenberger poslal dopis Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), že výbor České dermatologické společnosti „navrhuje rozšířit úhradu i na expertní mobilní aplikaci SkinVision“.
VZP sice nakonec k hrazení aplikace nepřistoupila, už zmíněná OZP zdravotní pojišťovna se 750 tisíci klienty však ano.
Proč lékaři tuto aplikaci nedoporučují?
Lékaři, kteří jsou vůči aplikaci SkinVision kritičtí, vidí několik problémů. Zaprvé - aplikace není spolehlivá: Může člověka falešně uklidnit, že jeho znaménko je v pořádku. A přitom se jedná o melanom, což pozná jen lékař, navíc vybavený přístroji. Takový případ už měla Alena Machovcová, primářka dermatologie v Nemocnici Motol.
Jednomu pacientovi aplikace vyhodnotila znaménko jako nerizikový útvar. Nespokojil se s tím - a vyšetření u lékaře ukázalo melanom. „Uvedenou aplikaci ani jiné AI aplikace, svěřené do rukou laiků nebo nezaškolených lékařů, rozhodně nedoporučuji,“ tvrdí Machovcová.
Další lékaři zase upozorňují na čistě praktickou okolnost: Aplikací si člověk „projede“ jen znaménko, které mu vadí, nebo se mu nějak mění. Ne to, na které je zvyklý a zůstává stejné. Přitom i to může být zhoubné. „Největším problémem aplikace je, že pacient si špatně vyhodnotí, které znaménko si má překontrolovat,“ vysvětluje Darina Zelenková, předsedkyně Sdružení ambulantních dermatologů.
A navíc si lidé podle zkušenosti lékařů fotí jen ta znaménka, která mají před očima. „Jiné znaménko například na zádech, o kterém ani nevědí, může být problémem. Nemyslím proto, že by taková aplikace v současné podobě měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Filip Rob, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.
Lidé si fotí jen to, co jim vadí. A kam si dosáhnou, říkají lékaři.
Petr Arenberger byl také loni v září hostem tiskové konference, kde OZP pojišťovna představovala nový preventivní program spojený se SkinVision.
„Myslím, že je to velmi užitečná věc,“ prohlásil Arenberger před novináři. „Mám ji nahranou v mobilu nejméně dva roky, používám ji na svá znaménka,“ dodal a pojmenoval aplikaci první vlaštovkou v Česku. Že se jeho kolegové z vedení dermatologické společnosti už několik měsíců předtím vyjádřili k používání aplikace kriticky, nezmínil.
Pojišťovna OZP říká, že o sporech uvnitř dermatologické společnosti ohledně aplikace nic neví. A že aplikaci považuje za úspěšnou preventivní službu. „Není nám známo nic ani o případném rozporu (pokud opravdu existuje),“ reagoval mluvčí pojišťovny František Tlapák. Na webových stránkách pojišťovna uvádí, že používání aplikace na rok stojí zhruba 1 250 korun, pojišťovna prý vyjednala slevu a s příspěvkem z fondu prevence je pro klienty na rok zdarma.
Neviděl a neslyšel
Ondřej Svoboda, který SkinVision v Česku zastupuje, říká, že o rozhodnutích výboru dermatologické společnosti nevěděl. „To není můj byznys ani můj problém. A udivuje mě, že by výbor společnosti byl proti, když je to věc dobrá pro pacienty i lékaře,“ podotýká Svoboda, který dlouhodobě podniká v oblasti elektronizace zdravotnictví.
Zároveň ujišťuje, že ze vzájemné spolupráce na zavádění aplikace Arenberger nic nemá. „Samozřejmě, že ne. To je úplná hloupost. On doporučuje inovace, protože ví, že se nápor lidí nedá zvládnout. Oba vidíme, jak lékaři padají na pusu,“ říká Svoboda.
Máme přesnost přes 90 procent, tvrdí SkinVision
Aplikaci SkinVision vlastní firma registrovaná v Holandsku, podle webových stránek ji na světě používají tři miliony lidí. V Česku si ji podle Ondřeje Svobody, který je tuzemským partnerem SkinVision, stáhlo přibližně 30 tisíc lidí.
Svoboda na kritiku některých lékařů říká, že aplikace se učila rozpoznávat problémové kožní útvary na 3,5 milionu znamének. A že autoři aplikace garantují až 95procentní spolehlivost rozpoznání podezřelého znaménka. Každému pátému člověku se podle Svobody ukáže takzvaně falešně pozitivní výsledek. To znamená, že aplikace zahlásí problém, ačkoli lékařské vyšetření následně ukáže, že je pacient zdravý. Což ale podle Svobody nevadí, protože cílem je především dostat pacienty na prohlídku do ordinací: Uvádí, že podle statistik chodí - nejen v Česku, ale i v Evropě - na preventivní vyšetření kůže jen zlomek lidí.
Svoboda říká, v jiných zemích měli lékaři zpočátku z podobných aplikací obavu, ale pak je přijali. A stejný vývoj čeká v Česku. „Někde za tím je strach, že budou méně vyšetřovat. Když to řeknu natvrdo: Že přijdou o peníze. Ale tak to není. Problém českého zdravotnictví je, že půlka národa sedí v čekárnách zbytečně a druhá půlka pozdě. A tyhle technologie udělají jen to, že do čekáren pošlou ty správné lidi ve správný čas,“ vysvětluje Svoboda.
Aplikace se učila na 3,5 milionu kožních útvarů, říká Ondřej Svoboda, který SkinVision v Česku prosazuje.
Rozpor mezi hlasováními výboru loni v únoru (který aplikaci opakovaně nedoporučil) a vyzněním dopisu (v němž radí pojišťovně aplikaci proplácet) vysvětluje Petr Arenberger tím, že písemný zápis ze schůze vznikl déle než měsíc potom, co napsal doporučující dopis pojišťovně. Naznačuje tak, že se se závěrem výboru seznámil až po odeslání dopisu. „Zápis se schvaluje až na následné výborové schůzi, takže stanoviska, která proběhla, jsem musel ventilovat pro pojišťovnu,“ říká Arenberger.
Na únorovém zasedání byl však přítomný, jak ukazují dokumenty na webu České dermatologické společnosti. A že výbor dermatologů aplikaci nepodpořil, tedy viděl a slyšel.
„Určitě to není, že bychom řekli, že primárně nesouhlasíme,“ popírá nadále Arenberger. Závěr hlasování ale - opět podle už citovaných dokumentů - zněl jasně: Dermatologická společnost upozorňuje na rizika, která mohou s používáním aplikace souviset.
V březnu pak vedení společnosti přidalo ještě výslovné: „Výbor České dermatologické společnosti zatím nedoporučuje financovat použití současných dostupných mobilních aplikací z prostředků preventivních programů.“
Lékaři nic nevěděli
Seznam Zprávy hovořily s členy České dermatologické společnosti, kteří mají o případu dobré informace. Kvůli obavám z Arenbergerova vlivu chtěli zůstat v anonymitě, řekli však, že dlouhé měsíce netušili, že Arenberger jménem společnosti aplikaci u pojišťoven prosazuje.
Dozvěděli se to právě až z tiskové konference OZP, na níž Arenberger vystoupil a kde pojišťovna oznamovala spolupráci s aplikací.
Covidový ministr na 48 dní
Arenberger po 48 dnech ve funkci předává na jaře 2021 funkci ministra Adamu Vojtěchovi.
Přednosta vinohradské dermatovenerologické kliniky Petr Arenberger se stal v roce 2021 ministrem zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO). Předtím od roku 2019 vedl právě vinohradskou nemocnici jako ředitel. Ve funkci ministra vydržel ale pouhých 48 dní.
Rezignoval mimo jiné po sérii zjištění reportérů Seznam Zpráv o tom, že nesedí jeho oficiálně přiznávaný majetek s rozsahem nemovitostí, které nakoupil. A také že pronajímá fakultní nemocnici jednu z desítek svých nemovitostí za 100 tisíc měsíčně.
„Vedení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady prošlo opakovaně kontrolami svého hospodaření a nikdy nebyly shledány žádné pochybnosti,“ vysvětloval tehdy Arenberger. Dodával, že žádná z prověrek smlouvu nezpochybnila.
Podle zjištění Seznam Zpráv také Arenberger odkoupil městský byt v Praze 1 na základě nepravdivých údajů. Do žádosti o privatizaci 240metrového bytu v hodnotě 11,5 milionu korun napsal, že nevlastní žádnou jinou nemovitost v Praze.
Arenberger je současně přednostou dermatovenerologické kliniky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Seznam Zprávy v červnu zjistily, že se na této klinice načas ztratil počítač s citlivými snímky 1700 pacientů, jimž lékaři vyšetřovali kožní znaménka. Počítač se nejméně několik dní nacházel na neznámém místě. Vedení nemocnice proto bylo nucené incident oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Výbor dermatologické společnosti pak v reakci na to loni v říjnu rozhodl, že speciální sekce uvnitř odborné společnosti vypracuje analýzu, jak na aplikaci SkinVision a další podobné pohlížet. Sekci vede Monika Arenbergerová, manželka Petra Arenbergera. Analýza dodnes nevznikla a předseda Arenberger říká, že neví, jak jsou práce daleko. „To jsem zatím nezjišťoval. Ale úkol je daný,“ prohlásil.
Seznam Zprávy oslovily členy vedení České dermatologické společnosti s žádostí o vyjádření - například s otázkou, jak se dívají na Arenbergerovy aktivity v souvislosti s prosazováním aplikace.
Nikdo oficiálně neodpověděl. Pouze bývalá místopředsedkyně výboru Lucie Jarešová reagovala na zápisy zveřejněné na webu dermatologické společnosti. „K problematice aplikace SkinVision výbor skutečně opakovaně v minulosti zaujal kritické stanovisko, které je veřejně dostupné na oficiálních stránkách. Doporučuji se s tímto stanoviskem seznámit,“ uvedla.
Prošetřete to, píše lékařka
Jarešová zároveň podle informací Seznam Zpráv letos v únoru sepsala výhrady vůči Arenbergerově postupu a přes advokáta je zaslala k prošetření orgánům České lékařské společnosti, pod niž dermatologická společnost spadá.
„Oznamovatelka (Jarešová) považuje postup profesora Arenbergera nejen za neetický vůči pacientům, poukazuje opětovně na nepochopitelné solitérní aktivity předsedy České dermatologické společnosti propagovat soukromou placenou aplikaci u zdravotních pojišťoven, kdy uvádí neúplné informace matoucí veřejnost, jež vkládá svou důvěru v systém a odborné autority ve zdravotnictví,“ stojí v dokumentu. Jarešová odmítla své oznámení pro Seznam Zprávy komentovat.
Na Arenbergera se loni v říjnu obrátilo i Sdružení ambulantních dermatologů - rovněž s kritikou jeho aktivit kolem zmíněné aplikace. „Vaši usilovnou propagaci komerční aplikace SkinVision vnímáme jako osobní aktivitu, s níž z odborného hlediska nesouhlasíme,“ stojí v dopise podepsaném předsedkyní Darinou Zelenkovou, který Seznam Zprávy získaly. Nejde o slabý hlas v tomto oboru, protože sdružení zastupuje asi 190 lékařů.
