Hlavní obsah

Balíčkování a nabídka pod pultem. Jak si operátoři drží klienty

Foto: PureSolution, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Za posledních 20 let se způsob, jakým Češi využívají mobilní sítě, zásadně proměnil. Mizí SMS a významně vzrostl význam dat. Co se však nezměnilo jsou stížnosti na drahé služby, zvlášť v porovnání se zahraničím.

Článek

Letos si Česko připomíná výročí proměny mobilních operátorů. V roce 2006 se Oskar Mobil proměnil na Vodafone a tehdejší Eurotel a Český Telecom sjednotilo a nahradilo O2. Navíc je to letos 30 let od vzniku T-Mobile, který začal v Česku poskytovat služby tehdy ještě pod názvem RadioMobil.

Vodafone nyní obsluhuje asi pět milionů zákazníků, O2 více než šest milionů a T-Mobile má nyní má více než 6,6 milionu klientů. Od doby vzniku se nároky lidí radikálně změnily a operátoři si už dávno nevystačí jen se zprostředkováváním hovorů a textových zpráv.

„V roce 2006 jsme měli telefon zejména na volání a SMS zprávy. Mobilní internet byl v plenkách. Dnes je telefon klíčový osobní terminál. Máme v něm vše – zdravotní dokumentaci, občanku, banku, práci, rodinná alba, navigaci,“ uvedl prezident Asociace poskytovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Česká klientela je podle něj specifická tím, že se často zaměřuje na poměr výkonu a ceny služeb. Češi chtějí maximum služeb za přijatelné peníze a volají po slevách. „Současně jsou velmi konzervativní. Zákazník mobilního operátora může dnes vypovědět smlouvu a odejít za lepší nabídkou ke konkurenci za dva pracovní dny. Přestože přísná regulace telekomunikací umožňuje takto rychlé přechody, využívá jich jen cca 10 procent zákazníků ročně,“ řekl.

Proměny mobilních služeb způsobil zejména vývoj technologií. „Pro naši uživatelskou spokojenost je zásadní neomezený datový tok (tzv. neomezený mobilní internet). Jestliže v roce 2006 pracovaly naše telefony s rychlostí internetu v řádu 0,25 Mb/s (tzv. 2G sítě) dnes je to 160 Mb/s (5G),“ komentoval prezident.

Vzrostl zájem o data a neomezené tarify

V posledních 10 letech se mobilní i domácí připojení stále více obohacovalo o prvky zábavy, například o video na vyžádání, říká ředitel segmentu rezidentních zákazníků T-Mobile Petar Babić.

„Dnes zákazníci očekávají, že všechny služby budou dostupné bez problémů kdykoli a kdekoli - doma i na cestách. Tento trend bude pokračovat, protože gamifikovaná zábava a zapojení pomocí platforem, jako je Magenta Moments, a moderních technologií, jako je AI- umělá inteligence, se stanou nedílnou součástí zákazníků a našich životů,“ míní Babić.

Podle mluvčí O2 Veroniky Zachariášové zákazníci stále více vyhledávají jednoduchost a flexibilitu služeb. „Zákazníci chtějí mít své služby přehledně na jednom místě, snadno je spravovat online a přizpůsobit si je podle aktuálních potřeb. Důležitou roli hraje také kvalita zákaznické zkušenosti – od rychlosti připojení až po dostupnost podpory a digitální samoobsluhy,“ řekla.

Výrazně také vzrostl zájem především o data a neomezené tarify, což ukazuje, jak se nyní lidé hlavně propojují. Čím dál více například využívají data a chatovací aplikace namísto SMS zpráv.

„Celkově u mobilních datových SIM karet činí průměrná měsíční spotřeba více než 14 GB, z toho pak u SIM karet s objemově neomezenými datovými službami více než 35 GB,“ uvedla mluvčí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Tereza Meravá.

„Digitální transformace změnila chování zákazníků a zákaznic: chtějí stabilní, neomezený a rychlý přístup k datům. Dnes využívá neomezené tarify kolem 60 procent tarifních zákaznic a zákazníků, což by před 20 lety bylo nepředstavitelné,“ sdělila SZ Byznys mluvčí Vodafone Lenka Đo.

Podle Meravé v současné „datové“ době ovšem na rozdíl od SMS zpráv neklesá význam mobilních hlasových služeb. Zákazníci průměrně provolávají okolo 168 minut měsíčně, což je zhruba o 20 procent více než před 10 lety.

S proměnou mobilních služeb se změnily i ceny, které nyní ovlivňují hlavně objemy dat a doplňkové služby.

Jak vyplývá ze zprávy Českého telekomunikačního úřadu za období 2020 až 2024, patří mobilní služby v Česku v mezinárodním srovnání k těm nejdražším. Tato srovnání ovšem nezahrnují slevy v rámci balíčků, které operátoři nabízejí, a které mohou výslednou cenu tarifu snížit o 10 až 25 procent.

Cena za neomezené tarify volání, SMS či dat ve sledovaném období zprávy ČTÚ klesla o 40 procent. Průměrná maloobchodní cena mobilního internetu klesla o 67 procent právě v důsledku vyššího zájmu tarify s vyšším či neomezeným datovým limitem.

Podle Grunda v posledních letech zdražovaly jiné oblasti než telekomunikace. „V obecné rovině mohu říci, že dle dat ČSÚ (Český statistický úřad, pozn. red.) dosáhla výše inflace v ČR od roku 2020 až 2025 cca 45 procent. To, co stálo v roce 2020 sto korun, dnes stojí 145 korun. V segmentu ,pošty a telekomunikace‘ však index cen vzrostl o pouhá cca tři procenta.“

V Česku je okolo 14 milionů aktivních SIM karet. Většina zákazníků působí u tří největších operátorů T-Mobile, O2 a Vodafone.

Právě rozdílné ceny mezi oficiální nabídkou a tím, co si klient opravdu dohodne na pobočce, jsou někdy problémem.

Antimonopolní úřad proto nyní prověřuje cenové praktiky mobilních operátorů. „Zkoumat budeme zejména cenové podmínky poskytování mobilních telekomunikačních služeb jako volání, SMS a mobilní data, možné vlivy a efekty jejich balíčkování s dalšími telekomunikačními službami a vliv nabídek mimo veřejné ceníky mobilních operátorů, a to v období od začátku roku 2018 do 31. října 2025,“ uvedl šéf úřadu Petr Mlsna.

„Skrývání tržních cen za pomoci retenčních nabídek nebo uzavírání spotřebitelů v ekosystému služeb daného operátora pomocí balíčkování může potenciálně omezovat svobodu volby spotřebitelů a významně tím ve výsledku snižovat intenzitu hospodářské soutěže mezi mobilními operátory. Analyzovat proto vedle zmíněných neceníkových nabídek hodláme i působení lock-in efektů (závislosti na prvotním dodavateli, pozn. red.), které by mohly odrazovat spotřebitele od změny mobilního operátora,“ doplnil Mlsna.

Doporučované