Hlavní obsah

Umělá inteligence zrychluje a zpřesňuje vyšetření. Není však bezchybná

Foto: Nattakorn_Maneerat, Shutterstock.com

Umělá inteligence se v českém zdravotnictví nejvíce používá v radiologii. Ilustrační foto.

Umělá inteligence pomáhá rychleji a přesněji zpracovat obrazová data nebo odhalovat srdeční problémy. Využívá se také v chirurgii, onkologii či v pečovatelských domovech. Lékaře však nenahradí, shodují se odborníci.

Článek

U pacientů s cévní mozkovou příhodou se hraje o čas. Jednou z klíčových součástí vyšetření je vyhodnocení CT skenu. Čím dříve se lékařům podaří snímky vyhodnotit, tím dřív dostane pacient potřebnou péči. Dnes jim v tom pomáhá umělá inteligence.

„AI nám pomáhá zrychlit obraz, zlepšit kvalitu snímku či rychleji vyhledávat patogenní jevy. V případě jejího využití u CT mozku máme výsledky k dispozici během několika minut, v té chvíli jsme schopni aktivovat intervenční tým a bojovat o život pacienta,“ popsal Lukáš Lambert, přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty UK a nemocnice Motol a Homolka.

Podle výsledků národního průzkumu Ministerstva zdravotnictví, kterého se zúčastnilo 105 zdravotnických zařízení, 67,6 procenta z nich umělou inteligenci používá nebo testuje. Nejvíce se s ní pracuje v radiologii, kde AI používá 82 procent oslovených zařízení. Ve většině případů je umělá inteligence integrovaná přímo do přístrojů.

Pomoc u rentgenů i nemocí srdce

Zobrazovací metody jsou díky umělé inteligenci rychlejší a přesnější. Například pořízení snímku kolene, které dříve zabralo 15 až 20 minut, je nyní možné udělat pod deset, zrychlilo se i zobrazení prostaty. AI dokáže také rychleji rozpoznat plicní uzlíky, s nimiž roste riziko rakoviny plic, nebo detekovat postižení bílé mozkové kůry u sklerózy.

Rychlejší vyšetření je pro pacienty komfortnější, nemusí totiž trávit tolik času v magnetické rezonanci. „Někteří lidé se v tunelu necítí dobře, AI vyšetření zkracuje a snižuje jejich nekomfort,“ popsal Lambert. Díky přesnějšímu zobrazování u vyšetřeného také klesá radiační zátěž, která u malého procenta lidí způsobuje nádory. Při vyšetření se tak může podávat menší množství kontrastní látky.

Umělou inteligenci však využívají i lékaři mimo zobrazovací metody. Pomáhá například i v kardiologii, v tomto oboru s ní pracuje 42 procent oslovených zařízení. Právě na nemoci srdce a cév umírá podle statistik nejvíce Čechů.

„Signál EKG se dá dobře převést do elektronické řeči, na které se dá AI dobře vytrénovat, aby poznávala vady. To dává možnost trvalého monitorování, například vám může včas poslat signál skrze sondu napojenou v mobilu, že se něco děje,“ popsal David Zogala, přednosta Ústavu nukleární medicíny VFN Praha a místopředseda pro vzdělávání České společnosti AI v medicíně.

Kromě včasného záchytu srdečních onemocnění dokáže AI podle Zogaly také zobrazovat a hodnotit oční pozadí, na kterém lze hledat známky komplikací u diabetiků. Využití má také v onkologii či chirurgii. V některých domovech pro seniory se zase ujaly detektory rizika pádů či matrace se senzory, které pečovatele upozorní například na vlhkost či změnu polohy.

„AI nemá nahradit lékaře“

I přes to, že se umělá inteligence do chodu českého zdravotnictví aktivně zařadila, lékaře v nejbližší době nenahradí. Její práce stále potřebuje lidský dohled a kontrolu.

„AI nám občas ukazuje věci, které na snímku ve skutečnosti nejsou, nebo naopak některé patologie přehlédne a my je musíme dohledat,“ vysvětlil Lambert. Nástroj je podle něj v současné době spíše nápovědou, kde na snímku by mohlo něco být, finální rozhodnutí však stále činí lékař.

Možnost, že by umělá inteligence mohla v medicíně fungovat autonomně, považuje za předčasnou i Zogala. „Je to pomocný asistenční nástroj, který nemá lékaře nahrazovat a potřebuje dohled,“ uvedl. „Navíc, jak by se cítil pacient, pokud by z procesu vypadl lidský faktor?“

Ministerstvo zdravotnictví chce do konce roku připravit strategii, která podmínky použití AI upraví. „Schází nám celkový rámec, zatím je to spíše otázka pilotních projektů a nadšenců,“ řekl k současné situaci šéf resortu Adam Vojtěch.

Resort chce podle Vojtěcha zrychlit mechanismus vstupu této rychle se rozvíjející technologie na trh. Druhou důležitou oblastí pak bude vzdělávání zdravotníků. Doplnil, že důraz bude kladen i na ochranu osobních dat pacientů. Bezpečnost technologií bude ověřovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Zda bude péče pomocí AI hrazena z veřejného zdravotního pojištění, zatím není jisté. „Musí se teprve ukázat, zda má smysl technologie hradit z veřejných prostředků,“ vysvětlil Vojtěch.

Doporučované