Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téměř 90 procent lidí v ČR souhlasí s doporučením Evropského parlamentu omezit přístup mladých na sociální sítě. Více než dvě pětiny Čechů by povolily vstup na sociální sítě od 15 let a 14 procent občanů dokonce až po dosažení plnoletosti, tedy od 18 let, plyne z výsledků únorového průzkumu agentury NMS. Podle Čechů by věkové omezení ochránilo děti zejména před nevhodným obsahem sociálních platforem a před závislostí na sítích. Lidé ale připouští i řadu rizik plynoucích ze zavedení věkové hranice, nejčastěji zmiňují problém nevymahatelnosti zákazu a jeho snadného obcházení.
K výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro mladší 16 let, vyzvali poslanci Evropského parlamentu loni v listopadu. K regulaci už přistoupila Austrálie, která od loňského prosince zakázala dětem mladším 16 let přístup k sociálním sítím. Podobné omezení zvažují nebo připravují také Dánsko, Španělsko, Slovinsko, Turecko, Řecko či Británie. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento měsíc uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie, kde příslušný zákon nedávno schválila dolní komora parlamentu.
Podle zjištění NMS má věkové omezení přístupu na sociální sítě podporu mezi lidmi napříč společností, bez výraznějších rozdílů mezi věkovými skupinami, pohlavím či úrovní vzdělání.
Dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že zmíněná regulace ochrání děti před nevhodným obsahem, a podle stejného podílu lidí je i důležitou prevencí závislosti na sociálních sítích. Tři pětiny občanů jako výhodu zavedení minimální věkové hranice také zmiňují ochranu duševního zdraví mladistvých, prevenci kyberšikany a online obtěžování a ochranu před online predátory. Podle necelé poloviny občanů by opatření mělo přispět rovněž k ochraně fyzického zdraví dětí.
Nicméně 57 procent lidí si současně myslí, že děti budou zákaz obcházet nelegálními způsoby, a podle 52 procent bude zákaz těžko vymahatelný. Čtvrtina dotázaných se také obává, že by se děti po zavedení věkového omezení mohly přesunout do ještě nebezpečnějšího online prostředí mimo hlavní sítě. Necelá pětina pak upozorňuje na riziko sociální izolace, kvůli které by děti mohly ztratit kontakt s vrstevníky, případně na riziko jejich zaostávání v digitální gramotnosti nebo na omezení jejich přístupu ke kreativnímu a vzdělávacímu obsahu.
„Zatím neexistuje jasná představa o tom, jak by měl celý systém ověřování věku v praxi fungovat. Také v Austrálii neexistuje jednotný způsob ověřování věku, zákon poskytuje pouze doporučení, jak platformy mohou věk verifikovat,“ doplnila Lucie Režná z agentury NMS, která průzkum provedla v době od 5. do 10. února mezi tisícovkou lidí starších 18 let.
Online průzkumu v Česku se zúčastnilo 1006 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online populace 18+ let.
