Článek
Žádný průzkum na téma „popularita úřadů v očích veřejnosti“ neexistuje. Kdyby existoval, patřil by mezi favority žebříčku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Málokterá instituce doručuje denně občanům tak samozřejmý servis, bez kterého nedají ránu. A přitom za to po nich nic nechce, nemusíte předem nic vyplňovat ani vyřizovat!
Prostě data a zprávy o počasí. Nedávno ČHMÚ dokonce zmodernizoval svůj starožitný web, takže je už důstojný chytrých telefonů jednadvacátého století.
Za předpověď povodní 2024 dostal ředitel ústavu Mark Rieder Medaili Za zásluhy I. stupně. ČHMÚ, který slouží třeba integrovanému záchrannému systému nebo civilnímu letectví, má být podle své strategie 2021-2030 součástí kritické infrastruktury státu. Jeho společenská užitečnost je zjevná. Zemědělci i zahrádkáři, řidiči i chodci potřebují tušit, co je shůry čeká.
Předloni vydali meteorologové celkem 369 výstrah, nejvíc v historii. Z toho bylo, vyhodnotili dodatečně, 88,5 procenta úspěšných nebo částečně úspěšných.
Poptávka po meteorologických informacích stoupá kvůli nevyzpytatelnému povětří i kvůli tomu, jak jsou detailní a digitálně dostupné. Někdy je z toho zbytečné drama: to když předpověď, se kterou bychom se kdysi srovnali v klidu, svým balením zapůsobí jako menší apokalypsa. Jsme čím dál zvědavější, jak bude. Přirozená potřeba.
Důvody, proč státní meteorologickou službu posilovat, jsou - už jen z laické zkušenosti - tak nabíledni, že se zdá vyloučené, aby někoho zodpovědného napadl opak. Ale stalo se.
ČHMÚ patří pod Ministerstvo životního prostředí. A to, když vláda deklaruje šetření a úspory, patří k těm nejagilnějším. Vypadá to, že se MŽP o své škrty hlásí samo a rádo. Ten dojem zjevně souvisí s tím, že ministerstvo začali řídit Motoristé sobě. Strana, která má v názvu volant, ne přírodu.
Pro ČHMÚ z toho vyplynul přípis, že má nejpozději k začátku příštího roku propustit 37 zaměstnanců, což je každý dvacátý. Podepsal to ještě provizorní ministr Petr Macinka. Od jeho nástupce Igora Červeného ani z ministerské kanceláře, kde úřaduje zmocněnec Filip Turek, nezaznělo nic bližšího. Ale už letos meteorologové přijdou o 20 milionů korun provozních výdajů, podle směroplatných instrukcí Ministerstva financí.
Mezi vůbec nejoblíbenější slovní spojení Aleny Schillerové už dlouho patří „tupé škrty“. V roce 2023, tehdy v opozici, výslovně „ve věci Tupé škrty“ interpelovala Petra Fialu. Zatímco když v předchozím volebním období ministrovala sama, s poukazem na „tupé škrty“ odmítala opoziční návrhy. Před tupými škrty varuje dodnes.
Placaté šetření na státní hydrometeorologické službě a placatý úmysl na propouštění jejích zaměstnanců, to jsou ovšem tupé škrty jako z příručky.
Vláda má rozpočet s minusem 310 miliard, chce investovat a „investovat“ do všeho možného (cca dvě miliardy ročně na vyšší slevy na jízdném vypadají málem jako drobnost). Škrtat, navíc uprostřed takového tance miliard, zrovna ve výrobě informací o počasí, znamená šetřit na úplně špatném místě.
Česko by mělo být „nejlepším místem pro život na celé planetě“ (Andrej Babiš) anebo aspoň „líp bude určitě, protože od prvního dne jsme začali dělat politiku pro lidi“ (Alena Schillerová). Permanentní výzvou ale zůstávají obavy, co to tedy znamená v praxi. Nepatří snad mezi naše lidi i meteorologové? Vždyť musíme alespoň vědět, jak bude o víkendu! Líp?
