Lakmusový papírek německé nálady. Jihozápad země volí

Jedenáctimilionová západoněmecká spolková země, která je jedním z nejbohatších a politicky nejvlivnějších regionů, v neděli vybírá nový zemský sněm. Ten rozhodne o podobě regionální vlády na příštích pět let.

Bádensko-Württembersko je průmyslovým srdcem německé ekonomiky a domovem automobilek Mercedes-Benz a Porsche.

Nedělní hlasování odstartovalo maraton regionálních voleb. Za dva týdny následuje Porýní-Falc, na podzim pak Sasko-Anhaltsko, Berlín a Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Výsledky naznačí obecnou náladu voličů napříč zemí a mohou nepřímo zasáhnout i spolkovou vládu kancléře Friedricha Merze z CDU.

Největší pozornost budí odchod dlouholetého zemského premiéra Winfrieda Kretschmanna. Je to první a dosud jediný zelený zemský premiér v Německu.

Poprvé vyhrál volby v roce 2011 v situaci poznamenané jadernou katastrofou v japonské Fukušimě. Složil vládu se sociálními demokraty a tím prorazil Zeleným pomyslný skleněný strop.

Zelený zemský premiér obhájil mandát i v letech 2016 a 2021, tehdy už ale vládl s CDU v takzvané kiwi koalici. Název se tradičně odkazuje na stranické barvy: zelenou a černou.

Teď, po 15 letech u moci, odchází sedmasedmdesátiletý politik do penze. Zelené vede do voleb Cem Özdemir, syn tureckých gastarbeiterů, jenž byl v letech 2021 až 2024 spolkovým ministrem zemědělství ve vládě Olafa Scholze.

Özdemir patří k pragmatickému křídlu Zelených a v kampani se od vlastní partaje výrazně distancoval, aby oslovil i středové voliče. Stylizoval se do umírněného, spíše konzervativního politika a snažil se přiblížit tématům automobilového průmyslu.

V regionu zaměstnává automobilový průmysl zhruba půl milionu lidí. Magazín Spiegel ale upozorňuje, že přechod na elektromobilitu, pokles poptávky v Číně, vysoké ceny energií a geopolitické turbulence dostávají sektor do problémů, a že se místní obávají, aby se ze Stuttgartu nestal „druhý Detroit“. Jde o odkaz na úpadek někdejší americké metropole automobilového průmyslu.

Německé firmy, jako je Porsche, zpomalují, Mercedes oznamuje miliardové propady zisků a automobilový dodavatel Bosch chystá jedno z největších propouštění ve své historii.

Krize automobilového průmyslu přitom podle Spiegelu neznamená jen problémy jednoho odvětví. Ohrožuje celý model prosperity regionu. Více než polovina obyvatel Bádenska-Württemberska dnes podle průzkumu institutu Allensbach hodnotí stav průmyslu kriticky.

Dopady už pociťují i veřejné rozpočty. V automobilových městech, jako je Stuttgart, Sindelfingen nebo Rastatt, klesly příjmy z podnikových daní o třetinu i více. Řada obcí proto omezuje výdaje na školy, bazény nebo kulturní projekty.

Ekonomická nejistota mění i politické nálady v tomto bohatém regionu. Obavy ze ztráty pracovních míst a z úpadku průmyslu posouvají část voličů k radikálnějším politickým řešením.

V průzkumech se daří krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD) a poprvé také Levici. Očekává se, že AfD může zdvojnásobit svůj devítiprocentní zisk z roku 2021, což by pro ni znamenalo historický výsledek.

Voličskou základnu má přitom AfD hlavně na východě Německa. Růst podpory na jihozápadě tak odráží její celostátní posílení, ale je to i efekt kampaně. Strana se snažila této nálady využít i přímo v automobilkách. Její kandidáti podle Spiegelu rozdávali letáky a propagační předměty dělníkům před branami továren. Na jednom z billboardů AfD stál slogan: „Tvoje auto by volilo nás.“

Navzdory posilování radikálů předvolební průzkumy naznačují, že v čele spolkové země by mohla znovu pokračovat „kiwi koalice“. Souboj je však těsný a CDU doufá, že se po letech vrátí premiérský post zpět do jejích rukou.

Za jasného favorita byl totiž donedávna považovaný kandidát CDU Manuel Hagel. Ve svých 37 letech by se stal nejmladším ministerským předsedou v Německu. Bývalý ředitel spořitelny šéfuje poslaneckému klubu CDU v zemském sněmu a vede i regionální organizaci strany. To z něj dělá jednoho z nejmocnějších politiků na jihozápadě Německa.

Hagel ale v poslední době o část popularity přišel. Uškodilo mu video z roku 2018, ve kterém mluví o návštěvě školy a o jisté žákyni Evě mluví jako o dívce se „srnčíma očima“. Politik kvůli tomu čelil kritice za sexismus a nevhodné chování vůči nezletilé školačce. Hagel se omluvil, kauza však poškodila jeho image „spořádaného rodinného muže“.

Tento týden se navíc na internetu rychle šířila televizní reportáž z jeho aktuální návštěvy školy. V ní Hagel podrážděně okřikl učitelku.

Zřejmě i kvůli Hagelovým kauzám se původní náskok křesťanských demokratů v posledních týdnech zmenšoval. V nejnovějším průzkumu ZDF Politbarometer mají CDU i Zelení shodně 28 procent.

Pro CDU je přitom Hagelovo vítězství důležité. Mělo vytvořit vítěznou dynamiku před volbami v Porýní-Falci, které se konají za dva týdny. Jenže posílení Cema Özdemira a Zelených může tyto plány zhatit.

O své politické přežití v neděli bojuje ve své baště liberální FDP. V zemském sněmu Bádenska-Württemberska zasedá nepřetržitě více než sedmdesát let. Letos ale poprvé hrozí, že se přes pětiprocentní hranici nedostane.

V Bádensku-Württembersku mohou letos poprvé volit i mladší voliči. Nové volební zákony umožňují hlasovat už od 16 let. Podle odhadů statistického úřadu jde o zhruba 650 tisíc nových voličů ve věku 16 až 22 let, což představuje více než osm procent všech oprávněných voličů.