Rozkol v íránském vedení. „Jsi slaboch,“ přečetl si o sobě prezident

Týden po začátku války se v íránském vedení objevují první vážné rozpory. Prezident Masúd Pezeškján se v sobotu omluvil za útoky na země v Perském zálivu. Spojeným arabským emirátům, Kataru, Bahrajnu či Kuvajtu slíbil, že raketové a dronové údery skončí.

To se ale nestalo a íránská palba na tyto země pokračuje dál. Při nedělním úderu na Saúdskou Arábii dva lidé zahynuli. Podle agentury Reuters narazil prezident na odpor v řadách Islámských revolučních gard. Elitní složce ozbrojených sil, která má v politice i vojenských záležitostech velké slovo a je páteří teokratického režimu. Reuters se odvolává na svůj zdroj z Teheránu, který je obeznámen s debatami špiček režimu.

Po smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího stojí v čele Íránu dočasně tříčlenná rada, v níž je prezident Pezeškján a také šéf justice ajatolláh Gholámhosejn Edžeí, který prezidenta kritizoval. „Některé země v oblasti spolupracují tajně, nebo i otevřeně s nepřítelem. Útoky na ně budou pokračovat,“ citovala radikála a zastánce tvrdé linie Edžeího tisková agentura Tasnim. Další radikální duchovní a poslanec parlamentu Hamíd Rasáí napsal prezidentovi otevřeně: „Váš postoj je neprofesionální, slabošský a nepřijatelný.“

Před týdnem usmrcený Chameneí vládl Íránu 36 let a jeho heslem bylo, že rozdílné názory jsou povolené, ale v důležitých otázkách musí být zástupci režimu jednotní a rozhodní. Žádné velké neshody se nesměly dostat na veřejnost, a kdo to porušil, dostal se do izolace nebo domácího vězení. Jako například bývalý prezident Muhammad Chátamí nebo kdysi vlivný, ale pak odstavený a umlčený ajatolláh Hosejn Montazerí.

Islámské revoluční gardy tvoří více než 200 tisíc dobře vyzbrojených a vycvičených ozbrojenců. Považují se za ozbrojenou pěst islámské republiky. „Jsou dobře vyzbrojené a také ovládají velkou část íránské ekonomiky. Ovládají přístavy, podílí se na pašování. Kontrolují takzvané bonjády, což jsou islámské náboženské nadace, disponující obrovskými sumami. Ovládají služby, cementárny, stavbu silnic a další projekty. Islámské revoluční gardy jsou něco jako deep state, v podstatě íránský stát ovládají,“ řekla Seznam Zprávám orientalistka a autorka několika knih o Íránu Lenka Hrabalová.

Další ozbrojenou složkou režimu jsou basídžové. Na tři čtvrtě milionů milicionářů, kteří potlačují protestní demonstrace, pronásledují kritiky režimu a hlídkují na strategicky důležitých místech. Íránská armáda je v podřízeném postavení.

Íránské Shromáždění znalců, které podle ústavy vybírá nového duchovního vůdce, podle informací některých jeho členů už nástupce Chameneího určilo. Zatím však není známo jeho jméno. Izraelská armáda pohrozila, že zaútočí na kohokoliv, kdo se jím stane, stejně jako na Chameneího. Ten zahynul v sobotu 28. února ráno při masivním izraelském náletu na jeho sídlo v Teheránu.

V neděli večer íránská státní média oznámila, že nejvyšší funkci v zemi získal Chameneího syn Modžtaba, který patří k tvrdému a konzervativnímu křídlu režimu. Je proti reformám a kompromisům s opozicí, kritiky režimu i Američany a Izraelci. Podporují ho Islámské revoluční gardy a v lednu se zasazoval o co nejtvrdší potlačení demonstrací, při kterých zahynulo nejméně sedm tisíc lidí.