Investují už čtyři z pěti Čechů. Inflační šok působil jako budíček

V roce 2024 své peníze nechávalo zhodnocovat 66 procent populace, letos je to už 82 procent Čechů. Do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů přitom investuje 55 procent z nás, i to je oproti 41 procentům před dvěma lety znatelný posun. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s Českou spořitelnou v rámci Indexu prosperity a finančního zdraví.

Za rozšířením zájmu o investice už podle ekonoma Dominika Stroukala nestojí inflační šok minulých let, ale strukturální proměna společnosti.

„Zatímco vysoká inflace posloužila jako nezbytný budíček, trvalost tohoto trendu zajistila kombinace snadno dostupných mobilních aplikací a zavedení Dlouhodobého investičního produktu (DIP), který investování definitivně legitimizoval a daňově srovnal jako standardní nástroj zajištění na stáří.“

Svou roli podle Stroukala sehrály i banky, které se rychle přizpůsobily trendům digitalizace a demokratizace investování a začaly nabízet levné a jednoduché investice přímo ze svých mobilních aplikací.

„Z národa střadatelů se tak stáváme společností, která už aktivní správu majetku nepovažuje za hazard, ale za nezbytnou součást finanční hygieny,“ tvrdí ekonom.

Zatímco počet těch, kteří se snaží úspory zhodnocovat, roste, rozložení využívaných investičních nástrojů zůstává téměř totožné.

„Mezi našimi klienty postupně roste zájem o akciové fondy, které vykázaly zajímavé zhodnocení díky dlouhému ekonomickému cyklu, a poslední dva roky i o nemovitostní fondy, které podobně také těží z nedávné historické výkonnosti. O smíšené fondy je v poslední době standardní zájem bez výrazných výkyvů, poptávka po dluhopisových fondech, jejichž absolutní prodeje jsou stále nejvyšší, je do značné míry funkcí nominálních úrokových sazeb,“ říká Martin Řezáč, šéf Erste Asset Management ČR. Investiční fondy překonávají přímé nákupy akcií takřka trojnásobně. Roste také zájem klientů o tematicky zaměřené fondy, například ty orientované na obranný průmysl.

S tím souhlasí i Lukáš Míka, který je v České spořitelně odpovědný za rozvoj investičních a depozitních řešení.

„V meziročním srovnání, od února 2025 do února 2026, nám počet investorů vzrostl o 12 procent na více než 750 tisíc. Z celkového počtu retailových klientů pravidelně investují více než dvě třetiny,“ vysvětluje Míka a dodává: „Nejčastěji se jedná o podílové fondy, nicméně vidíme, že od té doby, co má aplikace George svoji vlastní investiční sekci, roste počet klientů, kteří nakupují akcie a ETF. Naši investiční sekci si již otevřely více než dva miliony klientů.“

Digitálně vstupují do investic především výrazně mladší klienti, jejich průměrný věk je 35 let. Klientům, kteří přijdou kvůli investování na pobočku České spořitelny, je v průměru 59 let.

Nejoblíbenějším investičním nástrojem a jakýmsi vstupním bodem do světa aktivního investování jsou podle průzkumu investiční fondy nebo ETF, včetně penzijních fondů. Využívá je bezmála 59 procent investorů a u mladých do třiceti let je tento poměr ještě vyšší. Přímé nákupy akcií pak volí 23 procent investorské populace. Následují nákupy nemovitostí a drahých kovů, které se pohybují kolem 18 procent.

Co se týče hodnoty investic, dvě třetiny českých investorů mají ve svém portfoliu prostředky v hodnotě do půl milionu korun. U čtyř procent investorů pak aktiva převyšují tři miliony korun – nejčastěji v případě Čechů ve věku 40 až 49 let.

Vážně už bereme i kryptoměny, náš vztah k tomuto investičnímu nástroji se podle Dominika Stroukala v posledních letech transformoval „z divoké spekulace v uznávanou třídu aktiv, kterou dnes značná část investorů vnímá jako ‚digitální zlato‘ pro diverzifikaci portfolia“.

„Klíčovým milníkem byl rok 2025, kdy evropská regulace MiCA a narovnání daňových podmínek, tj. časového a hodnotového testu, v ČR vytáhly krypto z šedé zóny a dodaly mu punc standardního investičního nástroje. Dříve šlo o divoký západ, dnes se krypto stalo respektovanou, byť stále rizikovější alternativou s jasnými pravidly hry.“

Podle průzkumu už třetina Čechů chápe investování jako nutnost, která jim pomáhá zvyšovat nebo alespoň udržovat životní úroveň. Za nedůležité ho označila jen čtyři procenta Čechů.

Co v praxi ve zhodnocování peněz brání nejčastěji? Často je to obava ze ztráty peněz. Poměrně specifičtí jsou v tomto ohledu mladí, u kterých velmi často hraje roli i to, že neví, jak začít.

Polovina těch, kteří neinvestují, prohlašuje, že pokud by měli více peněz, tak by s investováním začali. Dále zhruba 46 procent respondentů by s investicemi začalo, kdyby si byli jistí, že o peníze nepřijdou, a pětině by pomohlo vysvětlení, jak s investováním začít.