Muž po 40 letech přijde o obecní byt kvůli tabulce

Pan Ivo žije v obecním bytě přes 40 let. Donedávna byl vedený na jeho maminku, o kterou se léta staral. Po její smrti dostal novou smlouvu na dva roky a obecní byt si na své náklady opravil. „Ale teď mi novou smlouvu prodloužit nechtějí. Do konce roku se mám stěhovat,“ podivuje se.

Důvod? Radnice v Králově Poli si totiž striktně vyložila doporučující metodiku města. Bytový odbor brněnského magistrátu ji v tichosti zavedl loni v červnu. Udává rozlohu i dispozici bytu přiměřeně k počtu lidí, kteří v něm žijí. A vznikla tak jako odpověď na žádost městských částí, které se dožadovaly upřesnění, jak definovat „přiměřený byt“.

Jeden člověk tak nemá žít v městském bytě větším než 45 metrů čtverečních. Jenže jednotlivé městské části si doporučující stanovisko vzaly po svém. Ve většině případů do starších smluv nesahají, v Králově Poli však pana Iva stěhují kvůli tomu, že jeho dosavadní jednotka 2+1 nevyhovuje tabulkám o 15 metrů čtverečních.

Při přepisu nájemní smlouvy doporučující metodika ještě neexistovala. Když mu úředníci dávali smlouvu na dva roky, o tom, že by se po uplynutí lhůty měl přesouvat do menšího bytu, neměl tušení. „Když jsem se ptal, co bude za dva roky, řekli mi, že pokud nebude problém například s neplacením, automaticky se smlouva o další dva roky prodlouží,“ hlásí. Před rokem tak dokonce do oprav bytu investoval bezmála sto tisíc korun.

Magistrátní pravidla dříve stanovila radnicím, že mají nájemníkům prodlužovat smlouvy ve chvíli, kdy kromě splnění povinných pravidel je byt pro obyvatele velikostně „přiměřený“. Co přiměřený byt přesně znamená, ale do loňského léta nespecifikovala.

Brněnský magistrát tak úřadům před třičtvrtě rokem poskytnul tabulku, která určuje přiměřenou výměru i dispozici bytu. Podle ní by tak na ploše větší než 55 metrů čtverečních nebo ve 3+1 neměla žít dvojice. Takový byt už mají obývat alespoň tři lidé. Sám by pak měl člověk bydlet v bytě menším než 45 metrů čtverečních.

Městským částem ale město povinnost tabulku dodržovat neuložilo, podle magistrátu mohou jednotlivé úřady zohledňovat specifické podmínky. „Jedná se pouze o doporučení,“ zdůrazňuje Radka Loukotová z tiskového centra magistrátu.

To potvrzuje i náměstkyně primátorky pro bytovou problematiku Karin Podivínská (nezařazená, dříve ANO). „Striktní to není. Rady městských částí jsou samostatné orgány, takže pokud ony rozhodnou, že nadále jeden člověk může být ve velkém bytě, tak je to jedině na nich. Není to vyžadováno z pozice města.“

Striktnost v přístupu k metodice se tak v některých městských částech různí a mezi jednotlivými úřady není shoda. „Tak my bychom ho nikam určitě stěhovat nechtěli,“ reaguje místostarosta Brna-sever Martin Cibula (SOL). Kdyby tak pan Ivo bydlel o čtvrť vedle, dost možná by byt, ve kterém žil téměř půl století, opustit teď nemusel.

„Za mě se jedná čistě o doporučení při přidělování nových bytů,“ pokračuje místostarosta. V případě prodlužování smluv dlouhodobým nájemníkům, například právě po smrti příbuzného, metodiku závazně neuplatňují. „Přijde mi nemorální stěhovat jinam někoho staršího, komu někdo zemře, zvlášť když tam ještě bydlí desítky let,“ říká Cibula.

Méně striktní přístup mají i v brněnském Bystrci. „Kde je zákonný požadavek, tam reagovat musíme a konáme. Kde máme ale možnost, tak se snažíme vnímat místní reality a být, pokud možno, mírní. Spíš máme k nájemníkům vstřícný přístup,“ říká starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (nezařazený, dříve ČSSD VAŠI STAROSTOVÉ).

Za důležitou považuje komunikaci mezi úřadem a nájemníkem, kterého by se taková situace týkala. „Záleží případ od případu. Já bych s tím občanem chtěl i hovořit, jak to vnímá,“ upřesňuje Kratochvíl. Zdůrazňuje ale, že je pouze jeden z devíti radních a v bytových záležitostech rozhoduje celá rada.

Podobný případ ale v posledních měsících na radnici řešit nemuseli. Jako doporučení metodiku magistrátu vnímá i starostka Vinohrad Jitka Ivičičová (KDU-ČSL). Tam je situace nicméně oproti jiným městským částem odlišná, většina nájemníků má starší smlouvy na neurčito. Úřad se tak zejména snaží o postupné narovnávání sazeb nájemného, aby ve velkém bytě nebylo nájemné nižší než v malém.

Městská část Královo Pole metodiku ale za povinnou považuje. „Metodický pokyn magistrátu je pro nás závazný, pracujeme s ním jako se závazným,“ říká mluvčí úřadu Olga Pelcová. „Městská část určitě není tím, kdo by stávajícím nájemcům určoval, kde mají bydlet. Postupovat dle pravidel je povinna,“ dodává.

I přesto pana Iva pravděpodobně brzy čeká stěhování do kvótám odpovídajícího, menšího obecního bytu. „Kdyby mi to alespoň řekli tehdy naférovku, že se za necelé tři roky budu muset vystěhovat, protože je na mě byt moc velký,“ vysvětluje muž. Na případ nájemníka už upozorňoval iDnes.cz.

Při podpisu smlouvy mu pak úřad důrazně doporučoval, ať si obratem zažádá o menší byt. Městská část by ho pak v pořadníku žadatelů nicméně posunula výše, protože pro takový případ upravuje bodová kritéria. „Nájemce opouštějící velký byt tak obdrží + 5 bodů. To ho významně zvýhodní oproti ostatním žadatelům,“ vysvětluje Pelcová.

S novými smlouvami přichází vyšší nájemné, v některých bytech byli nájemníci zvyklí platit pouhých 40 korun za metr čtvereční. I proto město radí přesouvat jednotlivce do menších bytů, kde pro ně nájem bude přijatelnější a zároveň tak uvolní místo rodinám, kterých je přetlak.

Smlouvu se zvýšeným nájemným už ale dříve pan Ivo podepsal a vyšší sumy platí. „Když je v důchodovém věku a je schopen platit, tak jsem přesvědčená o tom, že většina městských částí ho tam nechá bydlet. U starších lidí to je pochopitelné,“ říká náměstkyně primátorky.

Zda v tabulkově větším bytě zůstane, není ale v kompetenci města. „Starosta nebo rada musí rozhodnout, jak to vidí. My do tohoto nemůžeme zasahovat, město toto striktně nevyžaduje. Doporučujeme to,“ upřesňuje Podivínská.

Místostarosta městské části Královo Pole Aleš Kvíčala (ANO) nicméně zdůrazňuje, že pouze následují závazná pravidla. „My se opravdu snažíme dodržovat pravidla, která nám magistrát nastavil, není to naše volné uvážení,“ tvrdí.

Říká, že ač se jedná pouze o dva případy, smlouvy prodloužit nemohou, protože by porušovali metodiku magistrátu. „V pravidlech se nic o tom, kolik let tam dotyčný bydlí, ani kolik tisíc do toho bytu investoval, nepíše. Jsou poměrně striktní, týkají se metrů čtverečních a počtu osob, nic o doporučení tady nikde nečtu,“ dodává místostarosta.

Úřady i magistrát se tak shodují na důležitosti snahy o přesouvání jednotlivců z větších bytů, které se pak uvolní početnějším rodinám. Platí, že na každou osobu musí připadat alespoň osm metrů čtverečních obytné plochy. Neshody jsou naopak vidět v tom, jak striktně úředníci s metodikou magistrátu pracují.