Článek
Policie zaznamenala za loňský rok v celé České republice 17 úmrtí v souvislosti s užíváním kratomu - látky, která loni v listopadu prošla regulací a stát ji vyřadil z automatů.
Kratom se stal osudným dvaadvacetileté studentce z Uničovska. Přestože byla zdravá a aktivně sportovala, užívala tehdy ještě legální látku, které v říjnu podlehla. Následná soudní pitva potvrdila, že příčinou smrti byla vysoká koncentrace mitragyninu, hlavní účinné látky obsažené v kratomu.
Smrtelnou dávku požila údajně také osmačtyřicetiletá žena, kterou v jejím bytě bez známek života nalezl její otec. I v tomto případě toxikologický rozbor krve potvrdil přítomnost velkého množství mitragyninu. Policie příběhy lidí zveřejnila na svém webu.
Nicméně podle odborníků se kratomem smrtelně předávkovat nedá. „Není možné si vzít takové množství kratomu, které by člověka usmrtilo,“ říká adiktolog z organizace Sananim Radek Jurnikl.
Podle Jurnikla obsahuje kratom dvě účinné látky. Jedna z nich je právě mytragynin, která způsobuje stimulaci a působí jako energetický drink. Druhou látkou je pak 7-hydroxymitraginin, která je nebezpečnější. „Ve vyšších dávkách mezi pěti až 15 gramy této látky se navazuje na opioidní receptory a působí podobně jak opiáty. Pro člověka, který kratom není zvyklý užívat, může být větší množství rizikovější. Důležitá je však kombinace s ostatními látkami,“ dodává Jurnikl.
Vedlejší účinky kratomu
Závislost na kratomu není tak silná jako například na opioidech a liší se u každého jedince. Vzniká při pravidelném užívání vyšších dávek kratomu.
Krátkodobé vedlejší účinky kratomu, které mohou nastat při jedné nadměrné dávce, jsou nervozita, svalový třes, zrychlený tep, pocení, nevolnost, nebo naopak sedativní stav a ospalost.
Dlouhodobé vedlejší účinky jsou spojeny s nadužíváním kratomu a vznikem závislosti. Patří mezi ně nedostatek motivace, poruchy soustředění nebo úbytek na váze. Dlouhodobé nadužívání kratomu také negativně ovlivňuje hormonální rovnováhu, což například u mužů vede ke sníženému libidu a poruchám erekce.
Zdroj: ČSAK
S tím souhlasí také odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil, který považuje počínání policie za nešťastné. „Je to záměrná manipulace policie, která se snaží odvést pozornost od reálných problémů. Mluvil jsem nedávno s jednou paní, které někdo oznámil, že její manžel zemřel na kratom. Jenže ve finále se ukázalo, že muž měl v těle kokain, léčiva i alkohol. Na kratom se tedy opravdu nedá lehce předávkovat a zemřít,“ argumentuje Vobořil.
Policie si za svými zjištěními ovšem stojí. Podle ní čtyři úmrtí způsobila pouze látka mytragynin obsažená v kratomu. U dalších 13 případů pak díky pitvě zjistili, že lidé v sobě měli rovněž jiné látky, jako byl alkohol či psychoaktivní léčiva.
„Domnívám se, že tomu tak není a opírám se o studii mortality, zejména ve Spojených státech. Argumenty adiktologů znám. Zaznívaly především u lidí, kteří prosazovali liberalizaci těchto látek. Nicméně já se můžu opřít o toxikologické a pitevní nálezy,“ reaguje na slova expertů Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie.
Regulace pomohla, je potřeba v ní ale pokračovat
Loni v půlce listopadu došlo k regulaci kratomu, kdy se látka zařadila do seznamu psychomodulačních látek. To umožnilo látku prodávat za přísných podmínek. Koupit si ji mohli jen dospělí ve specializovaných prodejnách, kam nesmějí děti. Prodej v automatech, ve kterých si kratom kupovali především mladiství, se zakázal. E-shop mohou mít jen kamenné obchody.
Podklady k zařazení kratomu do seznamu psychomodulačních látek připravoval právě výše zmíněný Jindřich Vobořil. „Vymysleli jsme model přísné regulace, dokonce přísnější než na alkohol a tabák. Jedná se o řešení, které udrží látky mimo dosah nákupu na rizikových trzích,“ říká Vobořil.
Podle vyjádření Vobořila byly prodejní automaty zodpovědné až za 80 % celkové dostupnosti kratomu pro mladistvé. Že došlo k omezení prodeje, si všímá také Frydrych. Nicméně k dlouhodobější efektivnosti je podle Vobořila potřeba v regulaci pokračovat a neuvažovat nad zařazením kratomu do seznamu zakázaných látek.
Proti zákazu se staví rovněž Jurnikl. Podle něho by se látka přesunula zpět pod černý trh a stát by tak nad prodejem neměl žádnou kontrolu. „Druhý problém by nastal ve chvíli, že by si lidé začali vyhledávat podobnou látku, která působí podobně jako opioidy a nahradili jí kratom,“ dodává Jurnikl. Stejný postoj zaujímá rovněž u situace, kdy vláda nedávno zařadila do seznamu zakázaných látek HHC.
Zkušenosti mladých lidí ukazují, že nejde o okrajový problém. Olomoucký kraj ještě před regulací kratomu provedl mezi středoškoláky anonymní průzkum, do kterého se zapojilo téměř 2000 studentů. Více než třetina z dotazovaných respondentů uvedla, že s kratomem má osobní zkušenost a každý pátý z nich ho užívá pravidelně.
Policie doporučuje rodičům, aby se začali více zajímat o to, s jakými látkami se jejich děti mohou setkávat, a otevřeně s nimi o jejich rizicích mluvili. „Mladým lidem připomínáme, že experimentování s psychoaktivními látkami může mít vážné následky. To, že je něco „přírodní“ nebo legálně dostupné, ještě neznamená, že je to bezpečné. Příkladem mohou být tragické případy zmíněné níže, které jsme v loňském roce řešili v Olomouckém kraji,“ uvádí na svém webu tisková mluvčí policie Krajského ředitelství Olomouckého kraje Ivana Skoupilová.
