Hlavní obsah

Data odhalují, jak extrémní náročnost změnila svět krasobruslení

Foto: ČTK, Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

V Praze odstartovala jedna z největších sportovních událostí roku – mistrovství světa v krasobruslení. Unikátní datová analýza Seznam Zpráv ukazuje, jak se svět populárního a divácky atraktivního sportu vyvíjí a mění.

Článek

Krasobruslení se za posledních několik dekád výrazně proměnilo. V některých aspektech dokonce velmi dramaticky, což vynikne zejména při porovnání s pomocí dat. Analýza Seznam Zpráv se zaměřuje na ty nejzajímavější technické proměny krasobruslení od roku 2006.

Technické prvky, které v mužské a ženské kategorii stačily ještě na mistrovství světa v roce 2013 na vítězství, dnes sotva stačí na první desítku. Závodníci čím dál častěji zařazují náročnější, a tedy lépe bodované typy skoků a především víc čtverných skoků. Naopak u sportovních párů jsou skóre pozoruhodně konzistentní.

Pojďme si ale nejprve představit, jak se krasobruslení hodnotí – pro zjednodušení se zaměříme jen na muže, ženy a sportovní dvojice, taneční páry vynecháme. Závodníci začínají krátkým programem. V rámci něj mají předepsané určité prvky, které musí splnit; jednotlivci musí například skočit dvojitý, či trojitý axel. Jiné prvky si mohou zvolit relativně volně, a to včetně skoků.

Každý skok je hodnocený podle typu (toeloop má nejmenší a axel největší bodové hodnocení) a podle počtu rotací (dvojitý je logicky hůře hodnocený než čtverný). Podobně jsou na tom i další prvky, například krokové sekvence, které mají pět úrovní hodnocení – tedy od nejjednoduššího po nejsložitější.

Náročnost vybraných prvků, tedy skoků, piruet i krokových sekvencí, rozhoduje o základním technickém skóre každého závodníka, na což dohlíží technický panel. V kombinaci s jejich provedením, které je hodnoceno sborem rozhodčích, pak tvoří celkové technické skóre. To odpovídá pouze tomu, jak závodník technicky zvládl svou jízdu. Druhou známku tvoří estetické hodnocení, takzvané komponentové skóre, a je také přisuzováno rozhodčími.

Nejlepší závodníci z krátkých programů následně postoupí do volné jízdy, kde mohou získat větší porci bodů. V té jsou pravidla již volnější, určený je jen maximální počet konkrétních prvků (například skoků), ale závodník si může vybrat volně. Skóre za krátký program a volnou jízdu se následně sčítá a medaile se rozdělují podle tohoto součtu. Ve výsledku tak může vyhrát zlatou medaili krasobruslař, který byl druhý jak v krátkém programu, tak ve volné jízdě, a to za předpokladu, že vítězové jednotlivých jízd tu druhou „dostatečně“ pokazili.

V této analýze se zaměříme na základní technické skóre, tedy na to, jak náročné prvky si závodníci vybírají, aby mohli pomýšlet na dobré umístění. To nám umožní porovnat, jak se vyvíjela technická náročnost tohoto sportu (nehodnotíme tedy, jak dobře se dané technické prvky bruslařům doopravdy povedly).

Započítáváme pouze výsledky mistrovství světa, a to v letech 2006 až 2025, předtím totiž hodnocení fungovalo jinak a data by byla neporovnatelná.

Graf výše ukazuje technické skóre vítěze, vítězky a párových vítězů krátkých programů a volných jízd. Je třeba dodat, že výjimečně se stalo, že vítězové neměli nejsložitější technické prvky a dokázali vyhrát díky estetickému skóre.

Zatímco u mužů vidíme velmi patrný nárůst technické náročnosti, u žen jde o nárůst pozvolnější a u sportovních dvojic zůstává nejlepší skóre relativně stejné.

Celkově ale zůstává nárůst skóre spíše za očekáváním. „Opravdu jde spíše o pozvolné změny. Některé věci přišly tak o dva roky později, než se očekávalo. Například od mužů se čekalo, že už na olympiádě v Soči (v roce 2014 – pozn. red.) budou skákat všechny skoky jen čtverné. To se ale nestalo a přišlo to až o chvíli později,“ hodnotí pro Seznam Zprávy předsedkyně trenérsko-metodické komise Českého krasobruslařského svazu Kateřina Kamberská.

U mužů výrazněji narostlo skóre jen mezi lety 2015 a 2018, což byl také rok, kdy Kanaďan Nathan Chen dosáhl ve volné jízdě na základní technické hodnocení přes 115 bodů. To mimochodem znamenalo pět čtverných skoků, jednu kombinaci čtverného a trojitého a jeden trojitý axel navrch.

Mimořádně zajímavý pak byl ročník 2021 pro ženské krasobruslení. Ruska Alexandra Trusovová v něm zajela volnou jízdu, ve které skočila hned pět čtverných skoků a atakovala hranici 90 bodů. Pro srovnání, za celých dvacet let ženy na mistrovstvích světa skočily dohromady pouhých sedm čtverných skoků. Kvůli ruské agresi byla ale Trusovová spolu se všemi ruskými sportovci z následujících světových šampionátů vyloučena.

Že se krasobruslení stává technicky stále náročnějším, je vidět i na počtu skoků, které závodníci do jízd zahrnují (počítáme skoky dohromady za krátké programy i volné jízdy). U mužů je čím dál větší povinností skákat čtverné skoky. Možná překvapivě se ale počet čtverných skoků od roku 2017 téměř nenavyšuje, a stále tak naprosto dominují trojité skoky.

Pokrok mezi nejlepšími závodníky je ale patrný. Nejnovější mužskou metou je čtverný axel, tedy skok o čtyřech a půl otočkách, který poprvé skočil v roce 2022 Američan Ilia Malinin. A blízko je i prolomení skoku o pěti otočkách.

„Na tomhle mistrovství světa se ho ještě nedočkáme, ale do pěti let nejspíš ano,“ předvídá Kamberská. „Jen zatím nevíme, jak mu budeme v češtině říkat. Zatím z toho máme trochu legraci, ale tušíme, že to budeme muset brzy řešit – takže možná pateritý, možná paterný, uvidíme,“ dodává.

(pozn. počet skoků u párů neobsahuje skoky odhozené; skoky v kombinacích jsou počítané každý zvlášť)

U žen je pak patrné, že se vítězné jízdy neobejdou bez trojitých skoků, jejich četnost prudce narostla v roce 2013 a od té doby už jsou nejskákanější variantou. Hrstka nejlepších krasobruslařek má v posledních letech v repertoáru i trojité axely. Ačkoliv první zaznamenaný skok tohoto typu je již z roku 1988, ještě stále nejsou trojité axely – stejně jako čtverné skoky – mezi ženami standardem. „V tomto ohledu ženy muže stále dohánějí,“ poznamenává Kamberská.

V čem se muži od žen v krasobruslení naopak moc neliší, je oblíbenost jednotlivých typů skoků. U žen s přehledem vedou toeloopy, u mužů se pak toeloopy přetahují s axely. Dodejme ale, že ty jsou v krátkém programu u jednotlivců povinné, zatímco mezi ostatními skoky si závodníci mohou do velké míry vybírat (ačkoliv nemohou skákat například pouze toeloopy).

Na druhou stranu je ale patrný mírný trend poklesu obliby toeloopů, což je skok ohodnocený nejnižším počtem bodů. Například mezi mužskými čtvernými skoky jsou čím dál oblíbenější salchowy a lutzy.

Jasno je díky nashromážděným datům také v otázce, které skoky jsou nejméně populární: ženy velmi nerady skáčou salchowy, muži pak od roku 2019 výrazně omezili rittbergery.

Pro párové bruslení jsou klíčové také odhozené skoky. Podle pravidel musí dvojice předvést jeden dvojitý, nebo trojitý odhozený skok v krátkém programu a nanejvýš dva (odlišné) odhozené skoky ve volné jízdě.

Až na úplné výjimky jsou všechny odhozené skoky trojité. Například během zatím posledního mistrovství světa páry předvedly 63 trojitých odhozených skoků, už žádný dvojitý a zatím žádný čtverný.

Nejoblíbenějším druhem odhozených skoků mezi sportovními dvojicemi je rittberger, který se během posledních dvaceti šampionátů objevil celkem 425×. Naopak vzácností jsou odhozené axely a toeloopy, kterých jsme mezi lety 2006 a 2025 mohli na mistrovstvích světa vidět pouze 16, respektive 15. A za poslední tři roky už dokonce ani jeden.

Doporučované