Článek
Státní podpora ve většině případů rozhoduje o tom, jestli se domácnosti rozhodnou energeticky zrenovovat svůj dům - například zateplit, vyměnit okna a dveře, pořídit ekologičtější zdroj vytápění nebo solární elektrárnu. Potvrzují to jak firmy, tak průzkum mezi domácnostmi.
Konkrétně pro 72 procent lidí hrají dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podstatnou nebo zásadní roli při realizaci úsporného opatření, bez ní by do renovace šlo jen 28 procent zájemců. Vyplynulo to z výzkumu, který si nechala zpracovat společnost E.ON ve spolupráci s Ipsos.
Lidé podle něj jednoznačně upřednostňují podporu formou dotace, jen zhruba třetina vítá bezúročné půjčky, kterými vláda většinu dotací z Nové zelené úsporám nahradila. Dotace zachovala pouze pro nízkopříjmové domácnosti, které splňují kritéria pro získání superdávky.
„Naše zkušenosti ukazují nezastupitelnou roli přímé dotace a průzkum, který jsme si nechali zpracovat, to jen potvrzuje. Bez ní řada rekonstrukcí a instalací nových technologií neproběhla buď vůbec, anebo pouze v omezené podobě a teprve se ukáže, jak nové nastavení zafunguje,“ uvedl Jan Zápotočný, místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie.
Změna v program dopadne nejen na rozpočty domácností, ale zejména na firmy, jejichž byznys byl dotacemi poháněn. „V minulých letech bylo přibližně 95 procent našich realizací pro domácnosti spojeno s dotačními programy,“ říká Pavel Matejovič, produktový manažer společnosti Schlieger, která instaluje solární elektrárny pro domácnosti.
Dotace se přestaly vyplácet už loni v listopadu, a tak se společnosti musely zaměřit i na zákazníky, kteří projekty realizují bez veřejné podpory, což podle Matejoviče ukázalo nový trend.
„Domácnosti dnes stále častěji hledají řešení navržená podle své skutečné spotřeby a potřeb, nikoli systémy dimenzované primárně na získání maximální dotace. Tento posun je patrný nejen u fotovoltaiky, ale také u tepelných čerpadel, zateplení i jejich kombinací,“ říká Matejovič.
Nervozitu na trhu pociťují i společnosti, které se zabývají zpracováním energetických posudků, průkazů energetické náročnosti budov a dotační administrací. Jednou z nich je i společnost Endum, která tyto povinnosti vyřizuje pro ty, kteří si chtějí zateplit bytový dům.
„Z praxe víme, že většina projektů zateplení bytových domů je připravována právě s cílem získat dotační podporu, která zásadně ovlivňuje ekonomiku celé investice. V minulém roce jsme vyřídili dotaci pro dvě desítky bytových domů, dalších 10 jsme připravili s ohledem na to, že bylo avizováno zajištění finančních prostředků pro dotace i pro rok 2026,“ říká Dalibor Bečka, odborně technický poradce firmy Endum.
Lidem vadí vidina dluhu
Zda vlastníci bytových či rodinných domů využijí zvýhodněný úvěr, je nyní těžké odhadovat. Řada zájemců doufala, že dotace budou zachovány, třebaže nebudou tak štědré jako v minulých letech.
„Vnímají rozdíl mezi nevratnou dotací a úvěrem velmi citlivě. Úvěr znamená další zadlužení a nejistotu ohledně budoucích splátek. Někteří klienti navíc pravděpodobně na úvěr vůbec nedosáhnou, ať už z důvodu věku, příjmů nebo již existujících závazků,“ říká Bečka.
Reakce jsou však různorodé. „Na jedné straně se setkáváme s lidmi, kteří by si teprve chtěli vzít hypotéku a zvažují renovaci staršího domu, pro takové bude nové nastavení podmínek velkou výhodou,“ říká Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Někteří lidé se však na úvěry dívají rezervovaně. Řadu z nich by mohla vidina zadlužení odradit a některé skupiny na úvěr zkrátka nedosáhnou. „I proto má podle nás smysl zaměřit se na to, kdo bude moci přímou dotaci čerpat i nadále. Je otázka, zda tuto možnost nedat i středně příjmovým domácnostem – typicky mladým rodinám s dětmi, které možná nečerpají superdávku, ale začínají další životní etapu a nechtějí fungovat s nadbytečným dluhovým zatížením,“ říká Zápotočný.
V praxi proto může docházet k odkládání nebo úplnému rušení plánovaných rekonstrukcí. „Část našich klientů již nyní ví, že renovaci odloží — důvodem je například finanční situace rodiny s malými dětmi nebo splácení jiného úvěru. Vyloženě nejistá je pak situace u těch, kteří si koupili neobyvatelný dům s cílem jej zrenovovat, čerpají úvěr na koupi nemovitosti a počítali s dotací Oprav dům po babičce. Další úvěr pro ně není řešením,“ popisuje Bečka.
Některých realizačních firem se dotkne omezení podpory více, jiných méně. Například společnost Vexta, která řeší zateplování budov často formou veřejných zakázek, nepostihne snížení podpory tolik jako její konkurenty. Přesto realizovala s pomocí NZÚ asi 10 procent zakázek a změnu v jejím fungování považuje za krok zpět. „Na trhu zřejmě dojde k oslabení, nicméně v našem regionu Praha a Střední Čechy je většina domů již po revitalizaci,“ říká Tomáš Veselý, ředitel Vexta.
Za klíčové dotace považují také ti, kteří uvažovali o pořízení tepelného čerpadla. Tento zdroj vytápění sice dokáže generovat několikatisícové úspory ročně, ale počáteční investice je mnohdy vysoká.
„Poslední dostupná data máme z roku 2024, ovšem potvrzují, že Nová zelená úsporám je pro domácnosti skutečně zásadní. Tuzemské prodeje tehdy tvořily asi 20 tisíc kusů a o podporu z NZÚ žádalo asi 85 procent z nich,“ uvedla Neudertová.
Mezi zájemci o tepelná čerpadla podle ní stále převládá nejistota, neboť nejde o položku, na kterou by si lidé běžně brali úvěr. Zatím nejsou známé přesné parametry, podle kterých by měl nový systém zvýhodněných půjček fungovat. Banky a stavební spořitelny navíc mohou uzavírat smlouvy na výhodné úvěry v rámci NZÚ až od září.
