Článek
Nové vedení ministerstva zahraničí v čele s ministrem Petrem Macinkou (Motoristé sobě) vsadilo na rozsáhlé úspory, které se nevyhnou ani kulturní diplomacii. Česká centra, která propagují naši kulturu ve světě, od svého zřizovatele dostanou o šestadvacet milionů korun méně než loni.
„Příspěvek zřizovatele pro tento rok je ve výši 157 milionů korun oproti 183 milionům korun v loňském roce,“ potvrdila redakci generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková.
Byť finance od ministerstva jsou co do objemu největším balíkem v rozpočtu center, na svůj provoz menším dílem přispívá i samotná organizace. „Vytrvale rostou naše vlastní výnosy. Aktuálně se pohybují kolem 25 milionů korun a výrazně náš rozpočet doplňují. A to zejména díky příjmům z výuky češtiny v zahraničí, ve které také vidím významné poslání Českých center, a fundraisingu,“ doplnila ředitelka.
Česko a jeho kulturu ve světě nyní propaguje 26 Českých center, ročně na jejich provoz vydává Ministerstvo zahraničí ze svého rozpočtu desítky milionů korun.
Černín omezuje finance
Rušení zažila Česká centra i v minulosti, v roce 2024 se například rušily pobočky v Rotterdamu a v Athénách, na druhou stranu ale vzniklo nové centrum v Hanoji a Tchaj-peji. Současné snížení rozpočtu od Ministerstva zahraničí je po mnoha letech nejvýraznější.
Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center.
„Snížení příspěvku MZV ČR směřuje k omezení rozsahu naší činnosti. Aktuálně s vedením resortu vedu velmi intenzivní diskuzi o dosahu sítě i strategických úkolech Českých center. Finální rozhodnutí očekávám na začátku dubna,“ poznamenala Pánek Jurková.
V důsledku šetření tak organizace spolu s ministerstvem vyhodnotila místa, která lze z hlediska nákladovosti a přínosu „oželet“. Stopka padla podle informací Seznam Zpráv na švédský Stockholm, italský Milán a gruzínské Tbilisi. Zatím není zcela jisté, jestli je výčet konečný.
Okamurův konec
Mimochodem, právě gruzínské Tbilisi bude v létě zavírat architekt Osamu Okamura, který je jeho šéfem teprve od září 2025. Mladší bratr předsedy sněmovny Tomia Okamury, jehož hnutí SPD je jedním z vládních koaličních partnerů, chtěl do kavkazské oblasti přinést českou kulturu i know-how o ekologii. Řízení gruzínské pobočky, která funguje od roku 2021, bylo jeho diplomatickou premiérou.
Do cesty se mu ale postavila gruzínská legislativa, která přitvrdila kontrolu nad dotacemi z ciziny. Omezení z toho plynoucí se podle informací Seznam Zpráv dotkla i chodu Českého centra, jehož činnost tak byla novou legislativou v zemi značně omezená.
Podceňovaná kulturní diplomacie
Zrušení Českého centra v Tbilisi nicméně lituje exdiplomat Michael Žantovský, podle něhož právě působení ve velmi exponované politické situaci hraje významnou roli. „Jinak ale připouštím, že se priority mohou měnit a že může docházet ke vzniku nových Českých center nebo k rušení některých. V zásadě si ale myslím, že k rušení není nyní žádný velký důvod,“ řekl redakci.
Kulturní diplomacii mají podle něho všichni ministři zahraničí a všechny vlády tendenci podceňovat, z praktického hlediska je to ale nesmírně důležitá součást diplomacie. „V podstatě dělá dobré jméno a pověst České republice v zahraničí. Lze na to pak navěsit ve spolupráci s velvyslanectvím spoustu dalších akcí, které mají třeba ekonomický, politický nebo i bezpečnostní rozměr,“ dodal Žantovský, který se sám podílel na vzniku Českého centra v New Yorku v první polovině 90. let minulého století. „To bylo jedno z prvních, ne-li vůbec první, a od té doby tam dělá nesmírně dobrou práci,“ shrnul.
Spojka na byznys i bezpečnost
Obdobně se pro Seznam Zprávy vyjádřila i Eliška Tomalová, expertka na kulturní diplomacii z Fakulty sociálních věd UK.
„Kulturní diplomacie České republiky je trvale podceňovaná agenda,“ sdělila s tím, že právě tato součást diplomacie může výrazně doplňovat ekonomickou diplomacii, které současná vláda dává jasnou prioritu.
„Kulturní diplomacie musí neustále bojovat o svoje místo. Přitom není žádnou okrasou, ale spíš oblastí, která má dobrou znalost terénu a cílového publika. Tím pádem může vytvořit příznivou atmosféru pro návazné ekonomické vazby a konkrétní projekty,“ podotkla.
Kulturní diplomacie má podle ní roli v bezpečnostní strategii. „Posiluje naši pozici tím, že například upevňuje sousedství, odolnost společnosti nejenom u nás doma, ale i ve státech, ve kterých působíme,“ dodala.
Další v řadě škrtů
Rušení několika Českých center přichází v době, kdy Ministerstvo zahraničí provedlo rozpočtové škrty i v dalších oblastech, ministr Macinka například seškrtal Program transformační spolupráce, hodlá okleštit peníze na zahraniční vysílání Českého rozhlasu či pomoc Ukrajině.
Macinka to vysvětluje tím, že předchozí vláda Petra Fialy (ODS) zanechala státní kasu prázdnou. Některé projekty, do nichž posílal státní peníze jeho předchůdce Jan Lipavský, nemají podle Macinky pro Česko prioritu.
Naopak Lipavský Macinkovy kroky označil za oslabování české diplomacie. „Snižuje kapacity, ruší projekty bez náhrady a nyní i krátí rozpočet Českých center. V době rostoucí globální konkurence bychom měli naopak naši přítomnost ve světě posilovat,“ uvedl Lipavský pro redakci.
Podle exministra zahraničí Tomáše Petříčka rozpočet Českých center nikdy nepatřil mezi natolik zásadní položky, aby pro stát představoval neúnosnou zátěž. Na druhou stranu připustil, že je legitimní otázkou, zda všechny Česká centra plní svůj účel stejně dobře a zda jejich geografické či tematické zaměření odpovídá současným strategickým prioritám České republiky. „Debata o tom, jak tento nástroj modernizovat a lépe cílit, by určitě byla na místě,“ řekl redakci.
