Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na rozdíl od svých starších bratrů Tomia, šéfa hnutí SPD, a Hayata, poslance KDU-ČSL, kteří jsou aktivní v domácí politice, se Osamu Okamura rozhodl doma nasbírané zkušenosti z oblasti architektury a urbanismu „vyvézt“.
Po loňské neúspěšné kandidatuře z pozice šestky na kandidátce Zelených do Evropského parlamentu se mu letos otevřela cesta do kulturní diplomacie. Ve své gesci ji mají česká centra, která jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí (MZV).
Řízení gruzínské pobočky, která funguje od roku 2021, bude jeho diplomatickou premiérou. Osamu Okamura při ní chce podle svých slov využít všech odborných zkušeností k šíření dobrého jména Česka a české kultury v Gruzii. „Rád bych se zaměřil i na oblasti urbanismu a kvality veřejného prostoru, kterému se jako architekt věnuji celý svůj profesní život. Rád bych podpořil také ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi. Blízká jsou mi ekologická témata, která se promítají do česko-gruzínské spolupráce,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
„Nejprve si zaměřím terén“
Byť část diplomatické obce jmenování Okamury do funkce podle zdrojů redakce překvapilo, nešlo o nečekaný tah – výběr Okamury totiž zapadá do snahy českých center otevřít se osobnostem z různých oborů. V případě Tbilisi je důraz kladen právě na městské plánování, architekturu či kreativní průmysly - tedy oblasti, které jsou Okamurovi blízké.
Podle generální ředitelky českých center Jitky Pánek Jurkové je právě Osamu Okamura, který v minulosti působil i jako děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, velkou posilou. „Velmi si cením i jeho schopnosti komunikovat odborná témata srozumitelně pro širokou veřejnost. Gruzie je pro nás v těchto turbulentních časech důležitou misí a považujeme za přínosné vyprávět i zde pozitivní příběh české transformace,“ sdělila redakci.
A čím Okamura svoji misi v Gruzii odstartuje? „Řeknu to jako architekt - v prvé řadě si ale zaměřím terén,“ poznamenal s tím, že se těší zejména na dialog s relevantními aktéry gruzínské společnosti a kulturní scény.
Krajané coby hudebníci, učitelé i lékaři
O české historii - zejména o kultuře a tradicích - mají Gruzínci obecně dobré povědomí. V zemi s více než třemi a půl miliony obyvatel žije dnes kolem stovky českých krajanů. Jedná se o potomky českých vystěhovalců z 19. století, z nichž většina již nemluví česky.
Podle informací Ministerstva zahraničí byly první české osady na severním Kavkaze založeny koncem 60. let a další v průběhu 70. let 19. století. Češi působili jako hudebníci v různých orchestrech, vojenských kapelách nebo jako učitelé hudby a klasických jazyků. Pravděpodobně nejznámější z nich byl český operní pěvec Josef Navrátil (v Gruzii známý jako Ratil), který založil první gruzínský pěvecký sbor, jehož repertoár byl zaměřen na gruzínské lidové písně.
V Tbilisi působil také první cvičitel Sokola v carském Rusku Antonín Lukeš a několik desítek Čechů vyučovalo tělocvik na gymnáziích. České stopy vedou také do zdravotnictví. Například český lékař Jan Přibyl v první polovině 19. století založil první vojenskou nemocnici v Tbilisi a působil tam jako hlavní lékař.
Ruská klika
V Česku se Gruzie dostává do povědomí například znalcům vína nebo milovníkům hor. Ti, co sledují mezinárodněpolitické dění, zase pozorují snahy Ruska o posílení svého vlivu v zemi, jejíž část už řadu let okupuje.
V Gruzii, která byla tradičně jednou z nejvíce prozápadně orientovaných zemí vzešlých z bývalého Sovětského svazu, podle kritiků v posledních letech posílilo autoritářství. Vládnoucí strana Gruzínský sen přijala řadu zákonů, které mimo jiné omezují činnost organizací financovaných ze zahraničí. Gruzínský sen tvrdí, že i nadále usiluje o vstup do EU, ale chce také zachovat tradiční hodnoty země a udržet mír s Ruskem.
